27. Český lev

Letos se mi velmi líbila podoba sošky i grafika a také mě zaujala upoutávka, která reaguje na to, co dnes lidé aktuálně nejvíce řeší. "V životě i na červeném koberci vyhrává ten, kdo zachová klid." Těší mě celkově ocenění, nejvíce celkový vítěz Nabarvené ptáče. Asi jediné, co mě hlavně mrzí, že nevyšel můj tip výborné série Bez vědomí. Ale i Na střeše a Teroristka. Moc mě potěšili Vlastníci a Vodník. Z projevů mě nejvíce zaujal Václav Marhoul:" Přeji nám režisérům, abychom se ubírali cestou lásky a ne sexu." To bych přála i já celému filmovému průmyslu! Moderátor takového pořadu by měl být svým způsobem nezávislý nebo tak alespoň vystupovat a ne si tam dělat selfpromo! Ráda bych, aby za rok proběhla alespoň minimální změna a Lva uváděla dvojice muž-žena. A na závěr je s podivem, že v roce 2020 někdo neví nebo nechce vědět, co je DRESS CODE BLACK TIE. To není vrchol rebelství, frejeřiny nebo cool to je vrchol ostudy, trapnosti, nevkusu a neúcty. Lev je hlavní společenská událost filmu a jestli to někdo nechápe nebo nerespektuje, tak tam nemá co dělat. V cizině by je do slavnostního sálu vůbec ani nevpustili!!! Čechům chybí zásadně důslednost. Když dress code tak všichni včetně kapely. Pak to shazuje celou událost a jednotlivci, ti si dělají "reklamu" a ostudu sami. Vysvětlím polopatě. Je to asi jako kdybyste přišli do bazénu v kožichu a chtěli plavat...... :D ;) Mám radost, že se český film někam vyvíjí. V nominacích bylo spousta nováčků a to je jedině dobře! (08.03.2020)

Za mě dobrý. Loni několik tvůrců překvapilo vydařenou hranou celovečerní prvotinou, což ocenily Ceny české filmové kritiky, které zároveň tak trochu obcházely výpravný kus režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Ze Lvů si naopak odnesl hned devět sošek v technických i hlavní kategoriích nejlepší film a režie. Právě kategorií je hodně, takže nebyl moc prostor na hluchá místa ani na odlehčení z úst Václava Kopty, který byl stejně jako loni solidní. Z předávajících pobavilo (jak jinak) Dejvické divadlo, skaut Marek a Iva Janžurová, z oceněných Jiří Havelka či Jiří Schmitzer. Politické agitky (i koronavirus) naštěstí chyběly, poplácávání po zádech také. Minimálně herecké kategorie bych ale doprovodil alespoň patnáctivteřinovými ukázkami (nominovaní postávající v kulisách jsou mimo). (08.03.2020)

Úvodní propojovací pasáž se spěchajícím Koptou („Nejseš na to moc mladej, Václave?“) byla fajn, ačkoliv užití knižní předlohy hned 2x nutné nebylo. Gong naštěstí neotravoval a Tatabojs měli slabší chvilku snad jen u přebírající Kashcheevy (a naopak mě potěšili Filmařskou). Z předávajících mě rozesmáli Mareš, Dejvičáci či duo z Mostu, zatímco „vystoupení“ Vrány a Janžurové…ehm, nevěděl jsem, co si mám myslet. Z děkujících mě nejvíc pobavili Schmitzer s Havelkou, za vyloženě slabší bych označil snad jen řeč Hudce. A samotnou kapitolou je moderátor Kopta. Podobně jako minulý rok se dlouho držel a rozhodně měl své světlé momenty, ale s postupujícím časem bylo těch nepovedených chvilek stále víc, otázky na předávající/oceněné (ať už je vymýšlel sám či s někým) místy působily docela trapně (nejvíc u Kotlára, Adamovské či Janžurové). A závěrečný předávající byl na můj vkus prostě špatně zvolený, jakkoliv měla angličtina „dítěte reálného socialismu“ (zřejmě) pobavit. Oproti loňsku menší krok zpátky, slabší průměr. (08.03.2020)

Úroveň tohoto pořadu je rok od roku horší. Moderátor Kopta je nesympatická nádoba nevkusu, která nemá sebemenší formát provázet tímto večerem. Jeho pódium jsou všelijaké dementní estrády, kam on taky patří. Nabarvené ptáče zvítězilo v mnoha kategoriích a získalo 9 Českých lvů, což kvituji, vzhledem k úrovni filmům za rok 2019. Horší je to z celkovým provedením filmu, které zas tak dobré nebylo. Ale budiž, za rok 2019 si to umělecký přínos české kinematografii zaslouží, i když jsou u něj hodnocený hlavně zásluhy a to, jak dlouho snímek vznikal. Záběry do publika byly kolikrát opravdu odpudivé, vidět většinu herců a tvůrců evidentně nasraných kazilo celkový dojem ceremoniálu. Donutil tomu vévodil. Jedinou hvězdu můžu udělit producentovi Jaromíru Kallistovi, kterýžto získal cenu za Mimořádný přínos české kinematografie a jehož projev a vyjádření bylo jediné smysluplné. Zbytek nuda, nezáživnost, propadák a přeafektovaná Melíšková byla na odstřel. (07.03.2020)

Je to lepší než Ceny kritiky (ale co není?), i když k tomu moc nejdou přiřazovat pozitiva, protože to prostě nemá potenciál něčím být - jen konzervativní, korektní (tedy korektní ve smyslu konzervativní - opakované demonstrování nepochopení transgenderu, kdy je Stárková představována jako mužská role, je při ocenění Mostu symptomatické) a v lepších chvílích neúmorné. Že to přejelo Nabarvené ptáče, mi u mainstreamových cen přijde logické, pozitivní bylo, kolik prostoru dostal třeba Karásek na jevišti alespoň oklikou. Moc hezké gesto ze strany instituce, která to asi nemůže dělat o moc líp. Kéž by to bylo trochu svižnější, možná bych nezval ty extra hosty, to dramaturgické rozhodnutí nechápu. 50 % (07.03.2020)