Obsahy(1)
Štylisticky vycibrená dráma o ťaživom dedičstve minulosti a hľadaní vlastnej identity. Skôr, ako sa osemnásťročná novicka Anna stane mníškou, musí navštíviť svoju jedinú žijúcu príbuznú Wandu, o ktorej existencii pred tým netušila. Wanda je komunistka a sudkyňa, ktorá v päťdesiatych rokoch neváhala posielať ľudí na smrť. Stretnutie s ňou Anne odhalí jej rodinné tajomstvo, skutočný pôvod i pravé meno, rovnako ako pokušenia a možnosti sveta za múrmi kláštora...Film bol ocenený Oscarom a viac ako šesťdesiatimi ďalšími cenami. (STV)
(viac)Recenzie (213)
polsko/dánská jeptiško-židovka v partě se soudkyní procesů padesátých let v čb podání - co ještě víc potřeba k tomu, přesvědčit drahýho parťáka, kterej má rád hlavně optimistický filmy, aby šel s váma do kina ... ? nakonec byl spokojenější, než já, vyhlášená depkařka - čili k přežití v pohodě, ale pro mě tam chybělo to něco, co sice netušim, co přesně je (něco jako další emoce navrch pod povrchem ?), ale co schází, aby se mě film fakt nějak zásadnějc dotknul (řekla bych, že je tohle možná ten druh pokoukání, co se v souhrnu líbí víc chlapům ... ?) .... btw ale to okno byl fakt majstrštyk ! ()
Ida je komorný príbeh, o pátraní po svojich predkoch. Je to natočené najminimalistickejšou formou ako je to len možné. Pritom obsahuje v sebe toľko veľa myšlienok a symbolov až je človek uchvátený ako sa to Pawlikowskému a spol. dokonale podarilo. Som presvedčený, že vo filme nie je najdôležitejší ani tak jeho samotný dej, ani dialógy. Najdôležitejšia na ňom je obrazotvornosť režiséra a kameramana. Takú intímnu, skromnú, až upokojujúcu nádheru divák len tak ľahko neuvidí. A pritom ide o vážnu ľudskú drámu. Obrazy, čiže každý jeden záber sú plné významov. Treba len pozorne sledovať. Tvoria hlavnú dejovú líniu a zároveň sú formálnou ukážkou vnútorného pocitu dvoch hlavných predstaviteliek. Pure straight masterstroke. ()
Tak Boh to znova vyhral ako nakoniec vždy:). ()
Dokonalý film po mnohých stránkach. Kamera, strih, hudba, scenár, herecké výkony... Kombinácia Agaty Trzebuchowskej a Agaty Kuleszej je len ťažko prekonateľná. Zamilovala som sa opäť do poľského filmu. ()
Jedna "budoucí" jeptiška během několika dní ve společnosti promiskuitní tetičky-sudičky-alkoholičky, krapet znejistí ve své víře, ale muchlovačka se švarným saxofonistou a odchod tetky do věčných lovišť jí opět nadopují křesťanskou morálkou a vše dobře dopadne. Za vidění stojí jen cynicky syrový seskok tetky z pětky (myslím patro, asi). Howg ()
Velmi citlivě natočený film s krutým příběhem jedné židovské rodiny za války. Bohužel to není pro mě natolik zajímavé téma, a tak i když scény byly nasnímány bravurně, obě herečky byly výborné, tak přesto dávám jen 3 hvězdy. ()
Zpočátku jsem měl trochu pocit, že jde jen o nějakou exhibici kameramana a některé (byť nádherné) záběry mi přišly až samoúčelné. Což se ale naštěstí vytratí s tím, jak příběh nabírá na obrátkách a jako celek to vyzní přímo parádně. ()
Prostý, jednoduchý a nenápadný filmeček. Nicméně atmosférou mě po celou dobu dokázal upoutat. Myslím, že máme hodně společného, Češi a Poláci, tento film mohl stejně tak vzniknout u nás někdy v šedesátých letech. Takže takový příjemný návrat a kus zamyšlení. ()
Pro mě mírné zklamání. Od oscarového filmu jsem čekal víc, než jenom krásnou kameru a dokonalou atmosféru. Příběh byl pro mě nepřesvědčivý a málo uvěřitelný. Škoda. ()
Jedním slovem nuda. Další pseudoumělecký film. Naštěstí není moc dlouhý. Nechápu, kde sebral tento film 65 cen a 80 nominací. A už vůbec nechápu, jak to mohlo získat oscara. Bez debat a bez jakýchkoli pochybností největší polská sračka všech dob!!! ()
Bude další Pawlikowskiho film zase černobílá pecka na sonar? Jeptišky byly hodně husté, celé to mělo trpkost Vláčila a až dokumentární sílu. Koukám teď, že autorovi je už přes šedesát; tipoval jsem ho na mladý polský talent. Jenže možná právě o tom to je: dělá film pro film, vrací se ke kořenům, "tam odkud jsem, tam bůh ví kde // ani město, ani vesnice" ... silnej biják. Třeba někdy něco podobného natočí i někdo u nás. Ale spíš ne, dyť víme, co točíme... [80%; 2015 někde v kině to bylo, možná BioOKO? ... ] ()
Ťažká čiernobiela povojnová dráma, autenticky zobrazujúca 60roky na poľskom vidieku a pomalé vyrovnávanie sa s tragédiami druhej svetovej vojny. Depresívny kontrast konzervatívneho života v kláštore darujúcom život v tých najťažších ľudských momentoch, no zároveň berúci nádej na akýkoľvej ďalší vývoj na strane jednej; a slobodného života v meste, v ktorom vie človek nájsť ako náhlu lásku, tak aj nekonečnú samotu. ()
Nenápadný a přitom vizuálně krásný a obsahově působivý film. Připadá mi, že hlavním motivem je tu prázdnota - otevřená krajina i prázdnota interiérů, ve kterých se příběh odehrává, koresponduje s prázdnotou životů postav. Wandin je poznamenán nenapravitelnou dávnou ztrátou a její pokusy zaplnit jej (nebo spíše překrýt, zacelit) politickou kariérou, mužskými známostmi a zábavou se ukáží zoufale neúspěšné. Idin (Annin) život zase teprve čeká na naplnění. Má v sobě sice víru, ale jinak je nepopsanou deskou, bez orientace ve skutečném životě. Pro obě ženy je cesta za odhalením tragického osudu jejich rodiny přelomová. Idina (Annina) víra prochází v konfrontaci se "světem venku" zkouškou a získává rozumové opodstatnění. Pro Wandu znamená nalezení kruté pravdy (kterou však asi tušila) také bolestné přiznání vlastních vin a nenaplněnosti existence, kterému se celý život bránila. Je to téměř biblické podobenství o zmoudření, přijetí věcí takových, jaké jsou. ()
Kdyby Ida opravdu vznikla v 60. letech, pravděpodobně by byla dnes ztracená v nevýrazné směsici zapomenutých filmů té doby. Dnes, kdy každý filmový návrat ke kinematografii starých ér působí jako svěží senzace, je jen logické, že budí takový ohlas, zejména ve východní Evropě a na festivalech po celém světě. Ale to ještě neznamená, že je zábavná a stojící za doporučení. ()
Pro mne nejlepší film z roční nabídky artové produkce. Nenašel jsem žádnou slabou stránku. Silný příběh, živoucí postavy mistrně vystřižené a dokonalá kamera pod dokonalou režií. ()
Novela. Zovreté. Presné. Vizualne pôsobivé. Krásne. Trzebuchovská si vystačí s jedným výrazom. Výborný film. 4m3w2d ako film reflektujúci ten pizdec v ruskej sfére vplyvu zostava neprekonaný, ale toto je len o kúsok. Teším sa že si to pozriem niekedy znovu. Židia to mali v Polsku ťažké aj bez nemcov. Viz Nabarvené ptáče. ()
Tak pomalý, aby to nezačalo nudit. ()
Film, který není prvoplánový. Má nádherně vykreslené hlavní postavy. Oceňuji jeho uměleckou úroveň (kamera, střih i hudba). ()
Velmi silný, krutý a zároveň křehký příběh. Černobílá barva skvěle dotváří atmosféru filmu, který působí jako natočený v 60. letech minulého století. Některé výjevy z prostředí kláštera působí až nějak spirituálně snově, přestože jinak převažuje realistické a minimalistické obrazové vidění. Film má v sobě něco magického, co (naštěstí) přesně nelze pojmenovat. ()
Komunisticko-katolícke Poľsko rokov tisíc deväťsto šesťdesiatych. Konflikt svetskosti a zhýraleho sveta. Komunistická prokurátorka spytujúca svedomie a novicka pochybujúca o svojej viere. Silný príbeh vyrovnania sa s minulosťou. Úžasná výprava a nádherná kamera, boli moje prvé myšlienky hneď po 10tich minútach filmu. Ohromné, do dlhších celkov komponované zábery evokujúce Šofra, Kučeru, Ondříčka a ďalšich majstrov Zlatých 60tych. Svietenie čb kompozícii pripomína náboženské obrazy. Napriek úsporným dialogom, veľmi pútavo, v skratkách porozprávaný príbeh. Doslova úžasná je postava prokurátorky Wandy. Navonok elegantná a inteligentná žena musí žiť v šedi komunistického Poľska a slúžiť režimu tak, že posiela jeho odporcov na smrt. Je sarkasticky zatrpklá a jej svedomie jej dáva tažko zaberať. Famózne zahraté. Môj súkromný Oscar za celkovú obrazovú estetiku a výpravu (alebo Production Design ako hovoria na východnom Liptove). Pravdepodobne film roka. Kam sa hrabú všetky tie digitálne hollywoodske sračky, filmy o ničom. 86 % ()
Reklama