Cesta nádeje

Přesně takhle to vypadá, když vypelichaný Válečný kůň vychlemtá Vodu pro slony. Stihne ho pak jen další nudná a patetická sračka o tom, jak otylý pan Vranae hledá, hledá a hledá. Nejdříve půl hodinky vodu v buši, pak tak hoďku v Istanbulu včerejší den a nakonec v Gallipoli bagruje zeminu, až se z toho zamiluje do Kurvylenkovic Olinky a adoptuje tureckého cigoše. Chápu, že Rasl po vzoru mnohých kolegů urputně zatoužil ukojit své „režisérské“ ambice, ale tak nějak zapomněl najmout si k tomu pořádného scenáristu, schopného dramaturga, soudného střihače a rovněž nějakého vhodného představitele hlavní role. To, jak se dvě hodiny bloncká od ničeho k ničemu s oduševněle moudrým výrazem babičky Boženy Němcové, která zrovna neměla zaražené prdy poté, co se přežrala kysela, byla rozhodně ultimativní kreace jako stvořená například pro koženého Bena s Flekem, Rocca di Siffredia, Bobo Patizóna či jiného velikána s dětskou obrnou závislého na svalových relaxantech, a nikoliv pro kdysi opravdu dobrého herce. Takže Vránao, okamžitě přestaň dělat pičoviny a vrať se s čistou duší komandovat mástry, jinak už ti příště nedopřeju ani tu jednu ránu z milosti a nechám tě se trápit! (14.03.2015)

Russel Crowe je jeden z mojich najobľúbenejších hercov, takže som si jeho režijný debut nemohol nechať ujsť. Ale úprimne, po skončení filmu zavládli tak trochu rozpaky. Water Diviner má až príliš "televízny" look a vidno, že by potreboval štedrejší rozpočet a Andrew Lesnie (kameraman Pána prsteňov) sa neviem prečo moc nevyznamenal. Príbeh ako taký je pekný a určite stojí za celovečerný film, ale jeho scenár je plný klišé a pôsobí, zase je tu ten prívlastok, príliš "televízne", čiže ako tuctový scenár do televízneho filmu napr. pre taký Hallmark. Čo Russel Crowe neutiahol ako režisér, to samozrejme dobieha ako herec a najmä vďaka jeho star power prižmúrim oko a dám mu tú tretiu *. 6/10 (18.03.2015)

Sterilní, kýčovitý a hlavně nudný (ne)doják. Crowe spatlal v naivně nesmyslném příběhu všechna možná válečná i neválečná klišé, přidal špetku porozumění mezi bývalými nepřáteli, přihodil nádech romantiky a pustil to do světa. Aby byl zmar dokonalý, naprosto rezignoval na jakoukoliv mimiku. Ne každý točící herec je druhým Eastwoodem a Crowe, jak to tak vypadá, na režisérskou stoličku rozhodně nepatří. Ale kdoví - třeba se jen zastřeloval. Každopádně za tohle si ode mě víc jak 25% nevysloužil. (25.03.2015)

Je vidět, že Russel ve své kariéře pracoval s těmi nejzvučnějšími režisérskými jmény, a také od nich pilně odkoukával. Řemeslná stránka jeho režisérské prvotiny je proto zvládnutá nadmíru zručně a já osobně mu v tomto směru nemám moc co vytknout. Problém pak trochu nastává v případě samotné látky a její adaptace. Scénárista nám totiž předhazuje jedno klišé za druhým a celý film je průhledný jak současná Angelina Jolie. Kdo je v tomto směru háklivější a příběhově náročnější, tomu asi Russel podívanou roku nepřipravil. Já jsem však ochoten přimhouřit oko (k čemuž významně přispívá i úsměv Olgy Kurylenko) a Russelovi ukázat opatrně přizvednutý palec nahoru (a tím vážně nemyslím, že by byl jednička v českoposlaneckém slova smyslu). (18.08.2015)

Russell Crowe jako režisér debutant zde podle mě obstál více než dobře. Cesta naděje sice tedy určitě není kdovíjaký filmový skvost, ovšem v rámci čistokrevného dramatu si dovolím tvrdit, že patří jistě k tomu kvalitnějšímu, co za posledních pár let v tomto žánru vzniklo. Po celou dobu jsem z něj totiž, a to i přes ne zrovna optimistické a dvakrát příjemné téma, cítil velice příjemnou uvolněnost, klidnost a pozitivitu, což není vůbec jednoduché navodit, ale zde to vše funguje velice jednoduše a přesvědčivě. Samotná zápletka by se jinak dala lehce označit i za poměrně originální, sice krapet kostrbatější, ale určitě působivou, s několika velice intenzivními scénami, škoda jen tedy slabšího spádu a závěrečné emoční gradace, kde bych se nebál i trochu víc přitlačit na pilu, ale celkově to prostě docela šlape a určitě nenudí. Crowe co by režisér ve svém režijním debutu dokázal navodit i poměrně výraznou atmosféru a samozřejmě sám sebe jako hlavního hrdinu ukočíroval též na výbornou, což ovšem asi nedalo příliš práce, neboť on je skutečně skvělý herec a takovéto filmy dokáže utáhnout i s přivřeným očkem. Cesta naděje je zkrátka pohodová podívaná, která nestrhne, nenadchne, ale určitě ani neurazí a neunudí. Prostě velice pěkný průměr. (01.08.2016)