Exodus: Bohovia a králi

Netradiční ztvárnění Boha (přirovnání Bůh je jako dítě s lupou a lidé mravenci, pozbývá veškeré metaforičnosti) i příběhu o ranách egyptských. Scott pracuje s moderními tématy a reflektuje současnost jak to jen jde. Někdy snímků ku prospěchu někdy na škodu. Problémem je omezená stopáž (Sigourney je skoro za statistu), která užírá na propracovanosti postav a významu některých rozhodnutí. Exodus připomíná kinoverzi Království nebeského, která přes řemeslné kvality nedokázala říct, o co jí vlastně šlo a napravil ji až režisérský reparát na Blue-Ray. Exteriéry i triky jsou vypiplané a egyptský make-up přestane rušit poměrně brzy. Bale ve všech Mojžíšových etapách výborný, ale ze sympatického ateisty se stane věřícím schizofrenikem až příliš rychle a v druhé části se z kladné postavy se stane záporákem, jen Bůh ví proč... a Ramsese jen nevyjednává s teroristy. To přece divák ve světle dnešních událostí chápe, ne? Ne? Promarněná šance určitě, špatný film rozhodně ne. V porovnáním s Princem Egyptským jen trochu zbytečný. (27.12.2014)

Mojžiš: "Přestaň! Zač je trestáš?!" - Vojak: "Je to potížista, pane." - Mojžiš: "Proč se usmívá?" - Vojak: "Tvrdí, že ho to nebolí, pane." - Mojžiš: "TAK PROČ HO BIČUJEŠ?" Tento originálny "odjeb" len sťažka nájdete v Biblii, no faktom ostáva, že "Exodus" napriek hrôzostrašnej stopáži 150 minút, po celú dĺžku, nijak nenudí. Je naozaj náročné spracovať biblický príbeh tak, aby zaujal väčšiu mäsu ľudí, ktorí by boli natoľko ohúrený, aby ho "dokopali" do červených políčok. Neveriacich je totiž čoraz viac a Česko je priam posiate ateistmi (aj ja som). Tak ako sa porovnávajú snímky s vojenskou tématikou, ani historické sa nevyhnú tomuto diváckemu "zlozvyku". Proste a skrátka, na "Tróju či Gladiátora", sa tento kresťansko megalomanský príbeh nechytá ani omylom. (06.10.2015)

Zprvu jsem si myslel, že Scott jede na objednávku židovské lobby, která už dlouho nenechala diváckou obec dojmout svým trpkým osudem skrze výpravnou sandálovku, ale on na to jde až překvapivě racionálně a tak zatímco pragmatické zhodnocení sedmi ran egyptských faraonovým felčarem je ještě úsměvné, Mošeho revoluce, ve které si hrábne na hranu osobního šílenství už je nepředstíraná a neortodoxní vize se definitivně sevře na dně Rudého moře, v níž i ten lehký neduh (ne úplně funkčně vykreslení vazby mezi „bratry“, který naštěstí zachrání oba představitelé; a pomohlo by 20 minut navrch v úvodu) ustoupí a uspokojení dojde jak řadový divák, tak i čtenář znalý literární předlohy. (20.07.2015)

Ridley se znovu vrací na historickou půdu, tentokrát do Egypta, což dopadlo trochu lépe, než-li výprava za anglickými lapky (Robin Hood), spíš rovno bojům v gladiátorské aréně (asi jsem jedinej, kdo ten film považuje pouze za dobrej), ale rozhodně nedosahující kvalit příhod elfího piráta ve svaté zemi (tak schválně, dostane Mojžíš taky rozšířenou edici?). Egypt je tu vskutku impozantní kulisa, ve které se rozehraje výborné drama (první půl hodina je nejlepší z filmu), kterou bohužel sráží nedomrlost scénáře, z kterého například ze začátku vůbec není jasné, zdali faraon ví, či neví o tom, jaký je Mojžíšův původ, který je pak vysvětlen neskutečně blbě (proč navíc, do komoně, jako jedinej člen faraonova dvora není nalíčen a oblečen jako bohatý egypťan?!), nicméně je Hebrew Bale natolik dobrej herec, že to nijak zvlášť nevadí. Pak přijde část, které by docela pomohlo více prostříhat, neb je příliš dlouhá a cesta k deseti ranám egyptským (vivat žáby!) je příliš zdlouhavá. Ale žádná z výtek co jsem tu vyblábolil není tak závažná, aby zabránila Exodu být dobrým historickým velkofilmem (a biblické motivy jsou tu navíc spáchány velmi povedeně). (27.12.2014)

Si nemyslím, že by byl Exodus vyloženě špatný film. Ani mě nikterak neuráží, že jsem ho viděl. Taky vím, že je Steven Zaillian schopný scenárista a Ridley Scott výborný režisér. Bohužel, i Messi se občas ukopl a Poe zfetoval, takže není nic zvláštního na tom, že jsme se dočkali rutinního zfilmování scénáře, který je neuvěřitelně líný a neochotný. Exodus je přeplněn náhodami a iracionálním rozhodováním postav: Mojžíš, dávno z Ramsesova hájemství vystrnaděn, se ve chvíli, kdy to potřebuje, setká s Ramsesem tak, že přijde do královských stájí a vrazí mu meč pod krk. Nikoho nezajímá, jak se tam tak snadno dostal. Nikoho nezajímá, jak věděl, že bude Ramses v noci sám ve stájích. Nikoho nezajímá, že Mojžíš nebyl na tomto místě sedm let a těžko tak mohl cokoliv předvídat. Dle současné verze filmu to vypadá, že si Mojžíš prostě jednoho večera řekl "hm, bylo by třeba postrašit Ramsese, vlezu mu dnes v noci stájí, třeba si přijde polaskat koníky, to egyptští vládcové mezi souloží a usínáním dělají". A to je pro Exodus naprosto signifikantní. Často se někdo přibližuje k vysoce postaveným osobám, které normálně hlídají tucty ozbrojenců; často se někdo zcela samozřejmě dostává na místa, jež zdravá logika považuje za přísně střežená. Buď je to tím, že jsem starej rejpal, nebo je film jednoduše natolik nezáživným a nedotaženým spektáklem, že mozek podvědomně vyhledává cokoliv, co by ho zaměstnalo. Nezájmem scénáře kromě diváka a detailů trpí rovněž postavy, z nichž nemalé množství vypadá v první chvíli ohromně důležitě a osudově, načež si přelouskají pár svých replik, zmizí a už se v příběhu buď neobjeví, nebo postávají bezmocně v pozadí. Totéž platí pro několik zajímavých podzápletek. Až někdy ve druhé půli se objeví svěží prvek (vtipně sestříhané popravování rádců); bohužel je to dost málo. Vlastně ani vizuálně Exodus nepřekvapí - ano, na kostýmech, kulisách a tricích je vidět, že film stál hodně dolarů a rád by jich pár vydělal zpátky, nicméně není tu jediná scéna/výjev/záběr/cokoliv, co bych si chtěl pamatovat a pustit ještě jednou. Závěrečná "boží vlna" je tak okatě CGI, že bez problémů spláchla poslední naděje na kvalitní divácký zážitek. A to říkám já, nadržený fanda Ridleyho Scotta, který vysoko hodnotil Promethea i Robina Hooda. P.S. Mnohé z výše zmíněných chyb by mohla ospravedlnit režisérská verze s vystříhanými scénami, které by dodaly podklad nelogičnostem a hloubku zanedbaným postavám - nebylo by to ve Scottově případě poprvé. Stejně tak se může stát, že z odfláklých dvou a půl hodiny vzniknou odfláklé hodiny tři. Uvidíme, uvidíme... (30.12.2014)