Exodus: Bohovia a králi

Si nemyslím, že by byl Exodus vyloženě špatný film. Ani mě nikterak neuráží, že jsem ho viděl. Taky vím, že je Steven Zaillian schopný scenárista a Ridley Scott výborný režisér. Bohužel, i Messi se občas ukopl a Poe zfetoval, takže není nic zvláštního na tom, že jsme se dočkali rutinního zfilmování scénáře, který je neuvěřitelně líný a neochotný. Exodus je přeplněn náhodami a iracionálním rozhodováním postav: Mojžíš, dávno z Ramsesova hájemství vystrnaděn, se ve chvíli, kdy to potřebuje, setká s Ramsesem tak, že přijde do královských stájí a vrazí mu meč pod krk. Nikoho nezajímá, jak se tam tak snadno dostal. Nikoho nezajímá, jak věděl, že bude Ramses v noci sám ve stájích. Nikoho nezajímá, že Mojžíš nebyl na tomto místě sedm let a těžko tak mohl cokoliv předvídat. Dle současné verze filmu to vypadá, že si Mojžíš prostě jednoho večera řekl "hm, bylo by třeba postrašit Ramsese, vlezu mu dnes v noci stájí, třeba si přijde polaskat koníky, to egyptští vládcové mezi souloží a usínáním dělají". A to je pro Exodus naprosto signifikantní. Často se někdo přibližuje k vysoce postaveným osobám, které normálně hlídají tucty ozbrojenců; často se někdo zcela samozřejmě dostává na místa, jež zdravá logika považuje za přísně střežená. Buď je to tím, že jsem starej rejpal, nebo je film jednoduše natolik nezáživným a nedotaženým spektáklem, že mozek podvědomně vyhledává cokoliv, co by ho zaměstnalo. Nezájmem scénáře kromě diváka a detailů trpí rovněž postavy, z nichž nemalé množství vypadá v první chvíli ohromně důležitě a osudově, načež si přelouskají pár svých replik, zmizí a už se v příběhu buď neobjeví, nebo postávají bezmocně v pozadí. Totéž platí pro několik zajímavých podzápletek. Až někdy ve druhé půli se objeví svěží prvek (vtipně sestříhané popravování rádců); bohužel je to dost málo. Vlastně ani vizuálně Exodus nepřekvapí - ano, na kostýmech, kulisách a tricích je vidět, že film stál hodně dolarů a rád by jich pár vydělal zpátky, nicméně není tu jediná scéna/výjev/záběr/cokoliv, co bych si chtěl pamatovat a pustit ještě jednou. Závěrečná "boží vlna" je tak okatě CGI, že bez problémů spláchla poslední naděje na kvalitní divácký zážitek. A to říkám já, nadržený fanda Ridleyho Scotta, který vysoko hodnotil Promethea i Robina Hooda. P.S. Mnohé z výše zmíněných chyb by mohla ospravedlnit režisérská verze s vystříhanými scénami, které by dodaly podklad nelogičnostem a hloubku zanedbaným postavám - nebylo by to ve Scottově případě poprvé. Stejně tak se může stát, že z odfláklých dvou a půl hodiny vzniknou odfláklé hodiny tři. Uvidíme, uvidíme... (30.12.2014)

První milou věcí je Ridleyho vzpomínka na mladšího bratra Tonyho, druhou je vizuální velkolepost (místy opravdu mravenčí práce), třetí (samozřejmě ne úplně důležitou) pohled na Španělku Maríi Valverde, na kterou si už sedmasedmdesátiletý Scott vzpomněl, protože hrála v psychologických Trhlinách jeho dcery Jordan. Tvary, barvy, kulisy, hromadné scény – začíná to skvostně. Jakmile však začne scénář víc poodkrývat své slabiny, jde to z kopce. Přál bych si film osudovější, dynamičtější a hlavně víc myslící na diváka. Chyběly emoce, chyběly jiskřivější dialogy. Všichni si matně vybavujeme onen příběh, ve kterém Mojžíš vystupuje jako spasitel hebrejského lidu, který osvobodil z otroctví a dovedl do zaslíbené země. Než to udělal, jsme svědky deseti ran egyptských, kterými je postižená dosud kvetoucí země, určitě si vzpomeneme i na rozestoupení se moře, které židy „pustí“ dál, ale egyptské vojsko spláchne. Aneb jak je to sepsané ve Starém zákoně. Zmiňované biblické rány jsou svou stylizací skvostné. Ropuchy, nálet sarančat, děsivý mrak komárů a much nebo obří aligátoři. Pod všemi těmi detaily, dokonalými exteriéry a obrovskými kulisami je ovšem překvapivá hlušina, která místy i nudí. Postavy jsou ploché, s těmi vedlejšími se pracovalo velmi málo. John Turturro nebo Ben Kingsley jsou na plátně jen pár minut, účast Sigourney Weaver moc nechápu. Christian Bale se snaží, co mu síly stačí, jeho hlavní sok Joel Edgerton zdaleka nenechá vzpomenout na Phoenixova zbabělého zmetka Commoda z Gladiátora, který si svou ďábelskost vyloženě užíval. Ridley Scott odškrtával své nápady, události vršil na sebe a moc nad nimi dál nepřemýšlel. Je vedlejší, zda popuzuje zatuchlé historiky. Jeho další chlapácký příběh podle mého není tak dospělým kusem jako Gladiátor nebo Království nebeské a už vůbec ne vtipný (myšleno dobře) jako Robin Hood. 65% (26.12.2014)

Jedno z tých lepších spracovaní legendy o Mojžišovi, aj keď sa od predlohy v niektorých miestach dosť odkláňa. Bavilo ma to a to je to hlavné. Scott vsadil na výborné efekty a 3D spracovanie - lákavú formu pre nenáročného mainstreamového diváka, snímok je na oddych v kine ako stvorený. Ako historika nadšenca ma však sklamala bitka pri Kadeši, ako áno, bomba a lahôdka pre oči, avšak história ide jaksi mimo misu. Ako časove tak aj obsahovo (ak aj pominieme samotnú postavu Mojžiša). Ale dobre, keď preglgnem tieto maličkosti, tak na nadpriemernú a oddychovú zábavu tento film určite stačí. 80/100 (09.01.2015)

Velice líbivé starodávné obrázky, převyprávěné moderní hollywoodštinou. Filmové náboženství je občas nadmíru zábavná a hlavně edukativní kratochvíle, zvlášť tedy za neomylné asistence batmaního chrapláku. Ridley to dokázal: přenesl mě hravě zpátky v čase a držel si mou pozornost po dobu celé stopáže. Škoda jen menšího prostoru, věnovaného Ramsesovi, a také poměrně neosobního finále. (03.05.2015)

Bale je herec, který mi ve většině filmů sedí a Exodus není žádný výjimka. Netvrdím, že vše je dokonalé a jak má být, ale vizuální stránka a zpracování doby se povedlo. Čekal jsem trochu něco jiného, více soubojů, nějakou tu válku, ale převážně vše vyřeší bůh a díky vizuálním orgiím s tím nemám velký problém. Exodus je typ filmu, kterých je za rok jen hrstka, takže takovýchto skvostů si vážím a jsem rád za každé dílo .. 7/10 = 73% (12.03.2015)