Réžia:
Ridley ScottKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Christian Bale, Joel Edgerton, John Turturro, Aaron Paul, Ben Mendelsohn, María Valverde, Sigourney Weaver, Ben Kingsley, Hiam Abbass, Ewen Bremner (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V starovekom Egypte je vládca rovný Bohu. Jediným priateľom faraóna Ramzesa (Joel Edgerton) je Mojžiš (Christian Bale), s ktorým vyrastá od detstva, kedy ho našla a zachránila kráľovská rodina. Z priateľa sa však stane úhlavný nepriateľ, keď sa Mojžišovi zjaví iný Boh a on sa ho rozhodne nasledovať. Boh ho poverí neľahkou úlohou, vyslobodiť svoj ľud z egyptského zajatia, priviesť ho do Zasľúbenej zeme a byť jeho vodcom aj prorokom. Mojžiš túto úlohu prijme a žiada faraóna o prepustenie izraelského ľudu, faraón však odmieta. Hospodin potrestá krajinu zničujúcimi udalosťami a postupne zošle na Egypt desať rán - krv, žaby, komáre, ovady, mor dobytka, vredy, krupobitie, kobylky, tmu a smrť prvorodených, až kým oslabený faraón nakoniec nepovolí odchod Židov do Zasľúbenej zeme. Po odchode Mojžiša a 600 000 otrokov však Ramzes mení názor a vyráža so svojím vojskom, aby ich dostihol a znovu všetkých uvrhol do zajatia. Jeho armádu však zničia vody mora, ktoré sa pred unikajúcim Mojžišom a jeho národom rozostúpia, ale egyptské vojsko zaplavia a zahubia. (TV JOJ)
(viac)Videá (28)
Recenzie (850)
Dosť rozporuplný film, od ktorého sme si iste všetci sľubovali viac. Mám rád filmy R. Scotta a jeho historické a sci-fi obzvlášť, ale tu akoby išiel na pol plynu. Herci, kulisy, triky, atmosféra...to všetko je ok, ale film mal predsa stáť na vzťahu a rivalite dvoch "bratov", aspoň tak to bolo prezentované cez trailer. Film však ich vzťah rieši len veľmi okrajovo, spoločných scén majú Bale s Edgertonom minimum a to bola veľká chyba. Obsadenie S. Weaver tiež pôsobí ako zlý vtip. Tých pár sekúnd mohla odohrať aj moja mama. Najviac sa vydarilo desať egyptských rán. Hneď tá úvodná scéna s útokom krokodílov je super. Je to veľkofilm ako sme si od R. Scotta predstavovali, jeho rukopis je čitateľný, filmu však chýba hĺbka a emócie. Už tradičným postupom je u Scotta vydanie rozšírenej verzie, ktoré môže pohľad na film zmeniť. Zatiaľ trochu sklamanie, neskôr ak sa dlhšej verzie dočkáme hodnotenie možno dvihnem. Možno. 60%. ()
Dalších sto šedesát korun spláchnutých do hajzlu! A to jsem se do kina vypravil v toužebném očekávání skotsky rozmáchlé, realisticky pojaté historické fikce. Ani piču! Nejdřív mě ty kurvy v Sinestáru nakrmili takovým množstvím zasraných reklam, že by měl být lupen minimálně zadarmo, a pak mě dorazili téměř třemi hodinami urputně otravné starozákonní prudy skutečně biblických rozměrů, až jsem se ze zoufalství málem začal modlit k fousatému strejci o plechovou prdel. Chápu, že Rydly měl asi potřebu pořídit bráchovi pár odpustků, aby ten neměl eternálně zaražené vidle v rektu uprostřed pekla pro sebevrahy, ale to si, kurva, mohl koupit obligace Vatikánské banky a nesesílat deset morových ran na chudáka diváka. Vím, že poté co Džexn vylezl s Pánem prstenu, je fantasy in, ale doufal jsem, že jen ta zábavná a nezávadná, protože ve jménu Saurona tu nikdo dva tisíce let nevraždil a nekradl. Satanžel je ta miliarda pomatenců, co slaboduše uctívají tu tolik starostlivou, odpouštějíci a milosrdnou modlu, která aby zamořila svět židáky, místo vyhlazení faraónské vládnoucí garnitury raději povraždí všem ubohým chudým Egypťanům děti, nechá jim vychcípat ryby v Nilu a sežrat úrodu kobylkami, pořád dost zajímavou kupní silou, jež se navíc není moc těžké trefit do nevkusu. Holt život v Ječný je pořád větším lákadlem než živoření na Petřinách a rozhodně stojí zato klanět se kvůli němu takovému lhostejnému zmrdovi! Takže si tu kalvárii shrňme. Mezi počáteční, slušně vypadající bitvou u Kadéše a finálním „božským odlivem“ to není nic jiného, než dokonalé přepapouškování nejoblíbenější verneovky všech blahoslavených kudlanek, strhující a záživné naprosto stejně jako četba pohádkové předlohy, tedy změť pomatených halušek Mošeho, co dostal ránu do hlavy, v podobě sáhodlouhých trachtací s Ředitelem, inkarnovaným do mimořádně nesympatického a arogantního fracka. A nezachránil to ani slušný Batman, ani vynikající Uoryjr s žužu podmalovanýma očima v roli faraóna, ani pětiminutový „haf“ Ryplyjové. Naprosto otravný zmar, u kterého má člověk stejné pocity, jako když se vypraví se svým farářem na maloměstskou dovolenou do Hurgády, tam vylepí pět litrů za výlet do Údolí králů, kde si v padesátistupňovém vedru dřepne bez čepky na šutrák, čumí na pyramidy, po nichž se rojí mezi zástupy tlustých Němců bandy cigošů s cetkami, a nechá si přitom tím flanďákem tři hodiny předčítat Starý zákon. Prostě nadpozemský zážitek. ()
Není od věci, že Exodus přišel do kin ve stejný moment jako teroristické útoky muslimů v Paříži (vyvraždění redakce satirického časopisu, který zveřejnil karikatury Mohameda). Exodus je vlastně film, kde Hebrejci v čele s Balem jsou záporáci a Egypťani klaďasové. Ramses tu je do značný míry chudák, nikoli despota. Ridley Scott tak otočil tradiční výklad a ukázal, že Egypťani na svém území Hebrejce do jistý míry tolerovali a oni se jim za to odvděčili partyzánskými útoky a rozvratem. Podobně jako se dnes odvděčují partyzánskými útoky muslimové v Evropě, která je přijala. Tak tahle paralela mi přijde zajímavá prostě a Ridley Scott to svým filmem patřičně zaznamenal a události v Paříži jen o měsíc předpověděl. ()
Film dlouhej jak chanuka a s dějovou strukturou hustou jako Ramsesovy vlasy. Scott to zkrátka nezvládl a zůstal na půli cesty jako Mojžíš. Bronzové napudrování, černé oční linky a ztmavené vlasy z herců příliš autentické obyvatele Blízkého východu nedělají a do toho se v rozhovorech rušivě míchají britské a americké přízvuky. Scott není odhodlaný magor Gibson, aby herce nutil pilovat aramejštinu, ale toto je prostě břídilství. Moderní jazyk dialogů mohl Scott vyměnit alespoň za jakési snahy přeházet slovosled a používat specifické výrazy jako např. v seriálech Vikingové nebo Spartacus./// Radikální demytologizace, která provokuje konzervy, ale zase ne příliš. Mojžíš je zde sveřepý pochybovač a syna vyzývá, aby věřil sám v sebe, Bůh marnivá a krutá halucinace v podobě děcka, Izraelité teroristi, Egypťani neviňátka a 10 ran zobrazeno tak, aby je bylo možné interpretovat vědecky. Vcelku se mu daří pojmout film racionálním stylem oproti DeMillově verzi a události jsou jen řetězcem pozemských příčin a následků. Některé názory na náboženství Scott jen naznačuje (a tím nemyslím celkové pojetí filmu, protože v tom je jeho pohled jasný, ale různé implicitní komentáře), jinak by mu na to křesťanská Amerika nechodila. Avšak to nevyšlo a ve výsledku utržil Exodus v USA jen 65 milionů ze 140milionového rozpočtu. Toto pojetí filmu vs. výpravný epos se špatně napsanými postavami bez jakýchkoli zajímavých vedlejších figur, které nedokáží vyvolat emoce, tvoří z Exodu průměrný snímek s ambiciózními a efektními scénami, kdy si říkáte, že když už Mojžíš vyměnil hůl za meč, měl mít režisér větší koule a z cesty do Země zaslíbené udělat eRková jatka, ke kterým starozákonní látka přímo vybízí. SZ je skutečně zásobárna krutých příběhů plných nejednoznačných postav a zdánlivě nesmyslných pohrom a trestů. P.S. U Kódu Enigmy nikdo neproklamuje svou sexuální orientaci a podobné typy informací jsou do komentáře dosti nadbytečné. Takže jestli jste buddhisti, agnostici nebo evangelíci, je pro zhodnocení filmu vážně irelevantní. Pokud se ovšem sveřepě a umíněně nedržíte bez jakéhokoliv nadhledu svých myšlenkových pozic, ať už se týkají doslovného výkladu Bible nebo opačného pólu. Potom je zřejmé, proč to zmiňujete. [2D s titulky] ()
Dvouapůlhodinová biblická recitace, která nábožensky zasvěceným jedincům jistě náramně padne do oka, ale fanoušci komplexní filmové výpravy a především Ridleyho Scotta si v ní nenajdou jediný moment, který by později s chutí recitovali svým ateistickým přátelům. Vizuálně na vysoké úrovni, na což jsme však u Scotta zvyklí, ovšem s nulovou příběhovou gradací a podrobnějším rozpracováním motivací hlavních postav, které by dodalo jejich vztahu i vývoji daleko výraznější (nebo spíše alespoň nějaký) emocionální přesah. Řemeslně je vše tak nějak ok a stále se na to kouká mnohem lépe než na většinu rádoby cool CGI fantasy hovadin, ale vzhledem k ambicím a duševní hloubce příběhu je Exodus filmem překvapivě bez duše a jakékoli tvůrčí osobitosti... 60% ()
Galéria (85)
Fotka © Kerry Brown / TM and Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (27)
- Pred premiérou mal film o reklamu postarané. Christian Bale sa totiž vyjadril, že Mojžiš bol schizofrenik a patrí medzi najbarbarskejšie postavy, o ktorých počul. Tiež dodal, že túto starozákonnú postavu považuje za osobnosť, ktorá bola veľmi utrápená, zároveň však aj búrlivá a veľmi temperamentná. Po týchto výrokoch sa do filmu opreli mnohé kresťanské skupiny. (Zdroj: aktualne.sk) (kacer4)
- Aby sa pripravil na úlohu Mojžiša, preštudoval Christian Bale množstvo literatúry - prvých 5 kníh Starého zákona, Korán, klasiku od Louisa Ginzberga "Židovské legendy" a dielo Jonathana Kirscha "Život Mojžiša". (beso74)
- Bitka u Kadeše (1274 pred Kr.) v podobe ako bola ukázaná na začiatku filmu nezodpovedá histórii. V skutočnosti ako prvý prekvapivo zaútočili Chetiti na egyptskú divíziu Ré (1 zo 4), keď prekračovala rieku a úplne ju rozprášili. Následne zaútočili na tábor divízie Amón, kde bol aj Ramesse II., ktorý len so šťastím unikol zajatiu. Veľkosť tábora a následné rabovanie chetitskými vojskami dali faraónovi čas na preskupenie jednotiek, doplnenie o posily a následný protiútok. Ku koncu dňa sa egyptskej armáde podarilo vytlačiť chetitskú armádu späť za rieku. Bitka nepriniesla víťazstvo ani jednej strane, obe utrpeli veľké straty a po pár ďalších menších stretoch sa nakoniec skončila vyhlásením prímeria. (Rorschach_SK)
Reklama