Ghost in the Shell

GitS není přímo nestravitelný, jako spíš obtížně pochopitelný, svůj kybernetický svět nikterak nepředstavuje ani nevysvětluje, nýbrž do něj diváka od první minuty nemilosrdně vhodí a poper se s tím jak chceš. Je to však nedílná součást kouzla a atmosféry GitS - nechat chvíli diváka cítit se zmateně, nechat ho jen fascinovaně pozorovat okolí a možná ho i trochu opít rohlíkem. Ne, nechci popírat jistý filozofický podtext, který film nepochybně obsahuje, ale nevím, zda by dokázal všechno tak komplexně vysvětlit jako Matrix. Každopádně mě to zanechalo chladným, upřímně, ani bych nestál o dodatečné vysvětlování, emoce byly na nule a mimochodem animovaná akce nikdy nebude tak efektivní jako akce opravdová (to jen abych si rýpnul). 6/10 (15.01.2009)

takže.... zase.... znova... po kolikátý už... Vizuálně úžasný! Atmosféra fantastická. Místy až geniální (např. úvodní titulky včetně hudby). Animace dokonalá. BOHUŽEL velice složité na pochopení. Chvílemi sem se skutečně ztrácel, ani telepatie, či co to bylo, nepomáhala v orientaci... ale já těch 5 i tak dám.. P.S. Na podruhé naprsto dokonalé nadšení a 5 hvězd zcela zasloužených a bez debat. Spolu s Innocence skutečný vrchol (nejen) animované filmové tvorby (15.01.2006)

Vizuální masterpiece, který mi svojí náladou místama připomínal BLADE RUNNERa. Má ten samý lehce depresivní feeling, metropole budoucnosti je stejně vizuálně působivá. Animace je opravdu jedinečná, velmi vynalézavá a první půle mi svojí atmosférou a spíše lehkým plynutím děje připadala jako filmová báseň s velkým důrazem na detail. Hudba Kenji Kawaie je jemná, meditativní a do nálady snímku nádherně zapadá. První půli filmu jsem si labužnicky vychutnával, v té druhé jsem se ztrácel v přemíře dialogů, ve kterých cyborgové řešili obligátní problémy na téma "může mít stroj duši" a "co to vlastně duše je?" a a děj působil lehce zamotaně. Druhá půle filmu vysoce nastavenou laťku neudržela a konec je neuspokojivý. Náhle naskočily závěrečné titulky a ve mně zůstaly smíšené pocity. Takže jenom za čtyři*, možná, že po druhém shlédnutí změním názor. (19.03.2004)

Na to, jak je krátký a jak relativně málo se v něm mluví, toho Ghost in the Shell řekne překvapivě dost. Dobrá myšlenka v dobrém podání zkrátka nevyčichne a film patří k těm vyvoleným sci-fi, kterým se nějakou záhadou podařilo nezestárnout (třeba jako Blade Runner, Vetřelec, Akira, Matrix, Návrat do budoucnosti II...), ačkoliv je co do letopočtu realita už předhonila nebo téměř dohnala. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, byla by to zcela úžasná asi pětiminutová scéna někdy v polovině filmu, v níž se vůbec nic podstatného neděje, "jen" zní podmanivá atmosférická hudba a střídají se záběry neonového futuristického města. Dokonale vás to vtáhne. (30.11.2023)

Je až nespravedlivé, že v době, kdy euroamerická kultura ještě stále nevědomky čekala na Matrix a dokonce i takový Johnny Mnemonic teprve putoval do kin, japonská mládež už mohla zoufale utápět své ubohé lidské mysli v úžasném cyperpunkovém světe Ghost in the shell. Nechápu lidi, kteří tenhle film mohli nepochopit, protože když pozorně sledujete, co se před vámi děje, všechno vám do sebe nakrásně zapadá. Jako student filosofie můžu navíc říct, že film má opravdu hluboký filosofický přesah a nejde tak jen o prázné pseudofilosofické tlachání, za které se většina podobných žánrovek snaží schovávat. Celkový dojem navíc perfektně dokresluje na svou dobu špičková animace a taky úžasná hudba, díky kterým se občas přistihnete při tom, že vlastně ani k ukojení vašeho audiovizuálního libida nic víc než záběry na noční město a hypnotickou Kawaieho hudbu nepotřebujete... (02.05.2007)