Akira

Zajímavé anime s velkým množstvím postav, takže chvíli trvá, než se zorientujete a začne se všechno dávat do souvislostí. Začátek je poměrně zdlouhavý, ale pak se příběh rozjede a už se jen snažíte pochopit kdo je Akira a jaký má význam. Animace je pro mě osobně trochu slabší a příběh poměrně složitý. (24.08.2005)

Jsem architekt, a někdy přemýšlím, co bych pustil svým kolegů za filmy... Akira by byl dobrý adept. Je to film o lidech. Film o vývoji. O úpadku i o naději. Film o městě a jeho architektuře. O nekonečném růstu a jeho následcích. Vlastně je to ten samý příběh, jaký Japonci recyklují od 50.let - od první Godzilly. Manipulace s přírodními zákony nás svádí na křižovatku. Možná už je pozdě, a možná máme šanci na záchranu... Akira je designově stylová podívaná, která má hlubší přesah, aktuální i dnes... (21.10.2013)

Totálně překombinovaná sračka. I když byla během sledování moje krev čistá jako lilie, tak jsem se v tom ději prostě nezvládl zorientovat. Když jsem si po skončení přečetl, o čem že to vlastně celé mělo být, tak toho, že jsem to nepochopil vlastně ani nelituji. Příběh je extrémně lobotomická záležitost. Zřejmě cítím podvědomě vůči anime žánru jakousi nenávist. Srozumitelnosti příliš neprospívá ani půl druhého milionu postav, přičemž se u žádné postavy nejde do hloubky, ale jsou jen jaksi ledabyle načrtnuty. Animace je stará a tím pádem i hnusná. Za pochvalu stojí snad pouze soundtrack, ale ten sám o sobě na odpadu vůbec nic nemění. (23.08.2016)

Kolem roku 88 se muselo v japonsku dít asi něco fakt divného, když paralelně vedle Akiry vznikl např.Tetsuo:Iron Man a určitě pár dalších podobných projektů(mechanicko-biologicko-fyzické transformace, bolestivá a skoro neomezená síla myšlenky...).. Akira není z dnešního pohledu asi zase až takový zázrak- vyniká hlavně promakaným designem, atmosférickou industriální hudbou(!) a efektními efekty. Přiběhově je to zdlouhavé a lehce překombinované. Kresba asi nesedne každému(já mám s tímhle stylem trochu problém).Ve výsledku trochu hůře interpretovatelné ale o žádnou revoluční filosofii tu nezakopnete-Spíš jde o jakousi studii určitých fenoménů, založenou (bez debat) na zkušenostech s japonským LSD.. Že je to ale velkolepá podívaná o tom není sporu. (23.05.2012)

Tamtada dááá, da da dááá ... Dááááá. Tak jsem tu Akiru konečně viděl celou... Jeden z těch filmů, které jsem si kdysi stáhnul (kaji se, já bídný červ) tak hrozně blbě, že mi klekly v půlce, čímž se způsobily dvě věci, za prvé jsem měl hrozivé nutkání něco rozbít na nanokousíčky a za druhé naštvaně přemýšlet kdy si to stáhnu znova, neb to bylo v době, kdy jsem nebyl plně ointernetován... Nu, trvalo to dlouho, ale konečně jsem se k Akirovi vrátil, klatěhyml! Jelikož teď najíždím další várku filmového Anime, nenapadl mě lepší titul, kterému bych měl věnovat komentář 1 500. Teď mi došlo, že jsem vlastně zatím nenapsal ani žbl o filmu, klatěhyml podruhé. Akira je legenda. Zasloužená legenda, která je dobře napsaným blockbustrem (díky čemuž bych se ani moc nebál USremaku, byť mi bude už z principu poněkud odporný) se vším, co k tomu patří, včetně řemeslně skvěle odvedeného vizuálu, za který by se by se moc nemusel stydět film ani o dvacet let později (což je u animace časté asi jako výskyt bleděmodře světélkujících moskytů na měsíční planině). I dějově Akira nezastaral o moc, sice by pomohlo méně teenage postav a trochu větší propracování děje a větší náhled do vlastní mytologie, ale to jsou věci velmi snadno odpustitelné, částečně i díky době vzniku. A co se ´děsivosti malých dětí týče, kukuřičné děti by se měli zahrabat. (16.08.2014)