Réžia:
Kacuhiro ÓtomoScenár:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrajú:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (viac)Obsahy(2)
V roce 1988 japonská vláda shodila atomovou bombu na Tokio poté, co experimenty ESP na dětech selhaly. V roce 2019, 31 let po bombovém útoku na město, se Kaneda, vůdce motorkářského gangu, pokouší zachránit svého přítele Tetsua před tajným vládním projektem. Bojuje s protivládními aktivisty, chamtivými politiky, nezodpovědnými vědci a mocným vojenským vůdcem, dokud se náhle neprojeví Tetsuovy nadpřirozené schopnosti. Na olympiádě v Tokiu probíhá závěrečná bitva, která odhaluje tajemství experimentu. (POM Anime)
(viac)Videá (4)
Recenzie (318)
Totální existencionální sci-fi anime, potřásající si pravačkou s A. C. Clarkem a levačkou s Enderem Wigginem. Depresivní atmosféra vydrží spolehlivě od začátku až do konce, přesto je tu pár pih na kráse. Především je to zmatek v postavách, který by možná nebyl tak velký, kdyby byly jasnější motivace nebo ještě lépe původ alespoň těch nejhlavnějších hrdinů. Tenhle problém ale prostě při zfilmovávání rozsáhlých předloh nastává. Akira vás rozhodně přiková k obrazovce, ale mě osobně za srdce nevzala. Ano, je to zcela jistě a zcela po právu legenda, ale v tomhle žánru u mě vede Card a jeho Wigginovská sága. ()
Kapánek zklamání. Čekal sem něco bůhvíjak geniálního a to se mi bohužel nedostalo. První půlka je velice zdlouhavá a skoro by se dalo říct, že až vo ničem. Zajímavým prvkem je fakt, že žádný z hlavních hrdinů není žádnej svatoušek a scény bitek mezi gangy sou podány dost realisticky. Počínaje Tetsuovým útěkem z nemocnice a masakrem v baru se ovšem film přeorientuje na velice těžko definovatelný žánr, je zde spousta vizuálních vychytávek, který japonci přece jen uměj a finální pasáž na stadionu se nakonec přece jen dá nazvat "geniální". Je to skutečnej vrchol, kterej film zachraňuje. První půlka na slabší 3*, druhá suveréně na 5... P.S. Na podruhé zvedám hodnocení na rovných 5 hvězd. Ten film je geniální. Jen si na to každý musí přijít sám a někomu to holt chvilku trvá. Jsem ale přesvědčemn, že scéna výbuchu Neo Tokia a břinkavé rolničky už si budu pamatovat do koncde života. ()
Moje první setkání s anime, při kterém se snažím být zcela nezávislým a nezaujatým pozorovatelem. A tak musím vyzdvihnout (na svou dobu) vynikající animaci, překvapivě zajímavý hudební doprovod (na pozadí skvělého zvuku), řadu působivých originálních scén (ničivý útok velkých loutek) a snad, ale to už trochu nejistě, i pojetí některých "univerzálních" objektů téhle rádoby filosofické disputace (akira-erupce energie). Přesto ale současně MUSÍM odmítnout názor, že anime (i takovéto a to prý je akira jedním z kultovních) přináší alternativu "běžné" kinematografie pro náročné - stále jde především o příběhově jednoduché akční vybití, jehož přitažlivým prvkem, ale současně zásadním omezením je dynamická akční masáž (přiznejte si, všichni, kdo anime tak bráníte - děláte to kvůli těm dost uměle naroubovaným scénám oddechu a někdy dokonce jakéhosi rozjímání nebo kvůli velmi přitažlivě podané akci, která díky kreslené formě může jít za hranice akce hrané?), do kterého je až filosofická hloubka naroubována uměle a účelově a jehož příběhu při atraktivnosti formy odpustíme takové zkratky a nelogičnosti obsahu, kvůli kterým bychom hraný film strhali a poslali nemilosrdně do béčkové kategorie. Ano - v hodnocení anime zde na csfd (včetně Akiry) se poměrně často objevuje slovo kyberpunk a toto slovo prozatím mou jedinou zkušenost s anime skvělě zastupuje v paralele s hudbou - jsem schopen jít i na punkový koncert a být na jeden večer stržen jednoduchou, drásavou snahou pojmenovat svět, ale osobně si daleko radši a třeba nejen jednou, ale mnohokrát, pustím Pink Floyd nebo symfonický koncert. ()
Takové slavné anime... Brala jsem skoro jako povinnost se na něj podívat. Nečekala jsem předem nic úžasného a tak jsem Akiru pořád odkládala. Celý námět mi přisel nezajímavý a grafika mě taky moc nelákala. Nakonec byl Akira přesně takový, jak jsem očekávala... Strašně, strašně dlooooouhý rozjezd - podle mě snad hodinový, u kterého už jsem div nelezla pod židlí z nudy a v grafice se mi líbily akorát jednotlivé postavy, které ale byly opravdu - jak píšou i ostatní - jako přes kopírák. Konec je sice krásný, to nepopírám, ale tu nudu na začátku mi to už nevynahradilo... Nemůžu mluvit o zklamání, když jsem to vlastně čekala, ale lepší hodnocení tomu fakt nedám. ()
Ani opičí ksichty některých postav (samotný Tetsuo má na stupnici ošklivosti jasnou desítku) a notný zmatek v postavách a ději (chvílemi jsem musel film stopnout a srovnat si v hlavě, co jsem právě viděl) mi nedokázaly pokazit silný filmový zážitek z naprosto úžasně animovaného a zrežírovaného filmu, ve kterém sice veškerá filozofie působí jako záminka pro rozehrání velkolepých akčních scén, ale i tak jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jeho smysluplnosti a nepodezíral jej z laciné líbivosti. ()
Galéria (33)
Fotka © Streamline Pictures
Zaujímavosti (28)
- Shoji Yamashiro složil hudbu k filmu ještě dříve, než si přečetl scénář nebo viděl jeho sebemenší kousek. Hudba proto musela být před připojením k některým scénám upravena tak, aby lépe pasovala. (Hromino)
- Pro potřeby filmu bylo vytvořeno 50 nových barev. (Ondr0n)
- V roce 2004 byla vyrobena funkční replika slavné červené motorky. Později se dočkala také uvedení na Tokyo Motorcycle Show. (Ignus.cz)
Reklama