Django

Tento oslavovaný údajný spaghetti western ma nepríjemne prekvapil. Od Sergia Corbucciho som naposledy videl Veľké ticho a to je veľmi vydarený film. Táto úbohučká zlátanina ma prekvapila už v prvom zábere, keď v dobovom blate pred miestnym bordelom som videl vytlačené automobilové pneumatiky. Hudba bola ako od Morriconeho, štruktúra filmu ako od Leoneho, len výsledok bol ako od nejakého anonyma, ktorý sa nechce pod takýto výtvor podpísať. Ak by tento film nebol nakrútený, Franco Nero by sa preslávil v inom filme, Tarantino by svojho hrdinu nazval inak a nič zlé by sa nestalo. Zloduchovia by svoju predsmrtnú choreografiu predvádzali v inom filme, kolovrátkový guľomet by s polmetrovým nábojovým, pásom zabíjal desiatky iných obetí (a to tak, že ani jeden nebol ranený) a geniálna záverečná strieľačka by hravo víťazila v súťaži najtrápnejších filmových scén. (11.06.2017)

Bezesporu stylový plagiát Leoneho, nicméně právě ta snaha o stylovost za každou cenu z něj činí v mnoha ohledech skoro až otravný zážitek. Šestému dramatickému kamerovému nájezdu už se člověk prostě směje. Stejně tak ultra-tajemný a ultra-drsný Franco Nero je jen Clintem Eastwoodem pro chudé. Rakev každopádně super, stejně tak občasné obrazové nápady a nekompromisní brutalita a špinavost potěší, ikonickou klasiku bych v tom ale nehledal. 60 % (24.11.2018)

Tak tenhle film je těžká bedna... Hudba, co zasáhne přesně do srdce a krásný scény ve westernu jakon řemen (v tomto případě řemen od kulometu), až jsem si říkal: "tak se pro jednou nešťourej v nelogičnostech a jen si užívej" No jo, ale zkusili jste si někdy za sebou tahat jako kráva těžkou bednu? Jak daleko, o rychlosti přesunu ani nemluvě, by jste se asi tak DOŠOURALI, co myslíte? ;-) Ale stejně je to za plnej bubínek šestirannýho koltu. A sedmou ránu za tu husí kůži při ústřední melodii... Po přepočtu je to za čtyři hvězdy. No a zítra jdu na Tarantinova Nespoutanýho Djanga. Doufám, že se zase nebudu muset dřít s nějakou svinsky těžkou bednou... :-) Tentokrát mám totiž v plánu úplně vypnout mozek a jen si (všemi ostatními smysly) naplno užívat. Uvidíme... (25.01.2013)

Spočiatku sa Django tvári ako klasický revenge film s priamočiarou dejovou líniou, ale nástup Mexičanov na scénu mu pridáva ešte nejakých tých zbytočných pár desiatok existencií na tomto svete, aby bolo čo kosiť. Bojuje tak proti úplne všetkým a pomáha mu iba jedna žena, ktorá nie je ani "jenkým", ani "mexikánkou". No dobre, bez pomoci zázračnej rakvi by bol jeho výkon sotva polovičný. Corbucci svojho hrdinu nešetrí a ak má schytať rany, tak ich aj schytá. Pár bodíkov navyše za rozbahnenú hlanú ulicu a exkluzívny ženský zápas v bahne. (14.06.2017)

Pára od úst a kouř z hlavní kdesi na mexickej hranici, kde se odjakživa vynáší rakev přes půdu, na prahu doby moderní. "Jmenuji se Django a dokud budeš se mnou, nikdo ti neublíží ... Tak pojď, Marie !" "Moje kamarádky mají trochu strach, ale já se nebojím, vždyť je to jenom rakev !" Teenagerovský western. ♫ Hudba mj. ve stylu imitace Morriconeho stylu. 2-3* (16.05.2012)