E.A.Poe: Archa bláznov

Absurdný producent (Mel Gibson). Obskúrny kasting (Beckinsale! Kingsley! Caine! Gleeson! Thewlis! Flemyng!). Nie úplne márna výprava. Strašne blbý, nešťavnatý scenár. Síce každých pár minút prichádza s nečakaným twistom, ale z biedy ho to nevytrhne. Je to proste príliš veľký bordel na to, aby to mohol byť dobrý film. Za istých okolností E.A. Poe: Archa bláznov mohla fungovať. Dané okolnosti sa  však každopádne bohužiaľ nedostavili (resp. zastali v polovici cesty... a tam zaspali). (09.01.2017)

Anderson vrací úder aneb vítej zpátky v psychiatrický léčebně! Elizu jsem měl dost možná jako nejočekávanější film roku, ovšem po traileru, který šel jedním okem dovnitř a druhým ven, natěšenost spadla na bod mrazu. Po dlouhé době konečně uniká ven (v pěkném předstihu!) a nervy byly na pochodu. Bude to fakt tak hrozný, mám se připravit na zklamání? Už první minuty ale nervozitu naprosto smetly. Parádní. Navození atmosféry funguje doslova od úvodní scény a první záběr na v mlze zahalenou, rozlehlou léčebnu vysoko v horách prostě sebere dech. Srovnání s Prokletým ostrovem se nedá ubránit jak už kvůli začátku, tak především kvůli Kingsleymu, ale koho to zajímá - husinu navozují oba stejně. Jenže pak to je jak na klouzačce. První půlhodinovka je naprostá žánrová lahůdka, člověka plně vtáhne mezi zdi plné šíleností a magorů, ovšem posléze příběh začíná po vyjevení první pointy upadat, aby vyústil v závěr, který se začátkem vytváří kontrast, na který divák může udělat jen - "E?". Upřednostnění milostné roviny před hlavní vyloženě kazí celý dojem a retro závěr ala bílo skvostný muzikál člověka opravdu zamrzí. To ovšem zcela nic nemění na tom, že když nad tím spiklenecky přimhouříme oči, film jako celek funguje efektivně, má spád a svou roli thrilleru z psychiatrické léčebny splňuje na jedničku. A to i díky fenomenálnímu Kingsleymu, který i když umí z obličeje vyškrbatět maximálně dva tři výrazy, veškerou pozornost strhává vždy na sebe. Někdo to má zkrátka v krvi. Středem pozornosti je ovšem, hehe, pouze když na scéně zrovna není uhrančivá Kate. A že mě film sebral jsem si uvědomil, když jsem si během bálu přitrouble notoval do rytmu. Jo, je to bláznivý, divný a v dnešní době vůbec zvláštní film, ale když člověku sedne, stojí to za to. Alespoň to prubnout. Spoilerové P.S. Osobně si myslím, že když by tvůrci zanechali diváka v nejistotě, jak se to s tou vzpourou má doopravdy a jestli mu jen Caine nevěší bulíky na nos, mohlo by z toho být něco víc. Ale to je jen hnidopišskej rejp, kterej si jako spokojenec velmi rád odpustím. Nejlepší soundtrack z filmu: Danse Macabre. 80 % (28.10.2014)

Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé. Podobné místa ve mně vždycky vyvolají jistý druh sklíčenosti, ale tady na to šli tvůrci rafinovaným způsobem. Samozřejmě to bylo značně deprimující, ale zároveň i lehce zábavné. Dokud se neodhalí ono „tajemství“ ukryté ve sklepení, tak si divák přijde i na docela slušnou porci „bizarní“ zábavy. Někteří chovanci ústavu vážně stáli za to (kůň) a zvláště mě doslova uchvátilo to jejich „menu“, které dostali, když začaly docházet zásoby. Jakmile však začne fungovat ona „psycho“ atmosféra a na scéně se objeví několik dějových zvratů, kvalita snímku se rapidně zlepší a v tomto duchu se to s námi táhne až do samotného závěru. Dokonce zde našly uplatnění i násilné scény – ovšem o žádné brutalitě se mluvit nedá. V neposlední řadě se nesmí opomenout ani herecké výkony, které jsou rovněž velmi uspokojivé kvality. Kate Beckinsale byla půvabná jako vždy, ale tentokrát ji zcela zastínila dvojice Ben Kingsley a David Thewlis. Oba jmenovaní byli snad o třídu lepší, než hlavní hrdina Jim Sturgess, který mi nebyl zrovna dvakrát sympatický.60% (19.02.2015)

Parádní budování atmosféry, sympatický hlavní hrdina, spousta nedůvěry, velká láska, nebezpeční blázni a silný sociální podtón. Film mě moc bavil, i když ke konci (asi od drhnoucího souboje ve sklepě) mu začala docházet šťáva. A ten závěr… „Odpusťte mi, ale to nedává žádný smysl, doktore,“ pravila sestra a já jí musel dát za pravdu. Zbytečný a zpětně hodně nedůvěryhodný twist, který jen odpovídá mým dosavadním zkušenostem s Andersonem, a to, že mu konce dělají problémy. Ale i přes tuto kaňku to vidím ještě na slabší 4*. (14.12.2014)

O filmech Brada Andersona se dá říci cokoliv, jedno mají však za všech okolností společné: jsou vždycky tak trochu na palici. Pro Elizu Graves to platí tuplem a se svou úžasně vychcanou pointou (nikoliv originální či chytrou) se mi snadno probourala do škatulky oblíbených guilty pleasure. Třešinkou navíc je výborné herecké obsazení a nezbytná ponurá atmosféra, která místy umně evokuje auru starých brakových cormanovek. Líbilo. (26.01.2015)