Popoluška

Nie som nejaký veľký fanúšik klasických disneyho animovaných muzikálov, zrejme preto, že jeho cartoon zvieratká mi nie vždy pripadajú tak úplne roztomilé. Podobne je to aj v prípade Popolušky, kde som sa po 15 minútach obával, že sa film nerozbehne a celý čas nám budú iba spievať. Našťastie sa to rozbehlo, a čuduj sa svete presne tak, ako príbeh poznáme, iba so zopár kozmetickými úpravami. Ich sledovanie a porovnávanie s Vorlíčkovou klasikou predstavovalo pre mňa ten najväčší pôžitok z filmu. Tri oriešky chýbajú, ale máme tu napríklad rovnakú scénu s otáčajúcimi sa hlavami stráží pri príchode Popolušky na hrad. Táto verzia sa venuje iba hlavným postavám, chýbajú väčšie scény, kde by boli aj iné postavy, napríklad na bále tu máme iba siluety a rozpráva len ústredný pár. Dnes by to bolo natočené úplne inak. Film je to veľmi milý a rýchlo utečie, takže spokojnosť. (24.12.2012)

Starého Disneyho moc nemusím. Ale toto bolo znesiteľné. Hoci pri 74 minutách mi to prišlo ku koncu strašne rozťahané. To že tam dramatický oblúk až tak nefunguje mi nevadí. Dobrú polovicu je to o zvieratkách a tie ma bavili. Neviem či mám chuť sa k tomu vracať aj po druhý krát ale ako rest, ktorý som potreboval napraviť - mi to prišlo prekvapujúco v pohode. Ale asi mám rád modernejší háv a Menkenovú hudbu. (09.06.2020)

Príbeh poznám ako svoje ponožky, ale aj v tomto prípade platí, že pôvodnú animovanú verziu od Disney som nikdy nevidel. Až doteraz. A takto to je s drvivou väčšinou Disney rozprávok. Minulý rok som mal príležitosť vidieť hranú Popolušku a tak ju viem porovnať s touto Popoluškou. Zároveň som samozrejme videl aj známe české Tři oříšky pro Popelku s Libušou Šafránkovou a rôzne iné moderné prerábky a romantické komédie. Ale tie už s rozprávkou nemajú nič spoločné. Príbeh rovnako nebudem konkretizovať, pretože je to zbytočné a tieto klasiky poznáme všetci už od detstva. Rozdiel medzi touto kreslenou formou a hranou, je opäť v tom, že hraná prináša viac informácii o postavách a všetky veci sú názorne ukázané. V tomto prípade však mnoho informácii vybaví rozprávač, ale nie sme ich očitými svedkami. Nehovoriac o tom, že pri dĺžke 75 minút na to ani nie je dostatok času. Potom sú rozdiely už len v tom, že niektoré situácie sa odohrali inak, inakším spôsobom s inými postavami, ale zásadné momenty sú totožné. Postavy sú spracované mimoriadne dobre a sympaticky. Každý si získa vaše srdce a celý príbeh je aj príznačne poučný. Najviac ma pobavili myši a ich doťahovanie sa s kocúrom Luciferom. Herecky to neposúdim, pretože tak ako vždy, v animáku volím slovenský dabing. Ten je tu už taký starší a dosť to počuť, ale aspoň som si nostalgicky zaspomínal na detské časy. Tieto osobnosti už dnes v dabingu často nepočuť (nie že by boli tí herci nebohí, len už nie sú tak často obsadzovaní).  Po technickej stránke nemám čo dodať, pretože toto je taká tá poctivá ručná animácia aká bola kedysi, keď sme sa nemohli spoliehať na počítače. A táto práca je aj v tomto prípade odvedená na jednotku. K maskám sa vyjadriť neviem, pretože logicky, je to kreslené. Kostýmy sú tu také, aké sa v rozprávke kreslenej v 50. rokoch očakávajú a sú za mňa poňaté sympaticky a správne rozprávkovo. Hudba a piesne tiež dodávajú celkovému zážitku čarovnú atmosféru a nemôžem sa sťažovať. Zasadenie deja prekvapí spracovaním jednotlivých miest, pretože kráľovsky palác žiari ako keby to je kasíno v Las Vegas a to mi trochu nesedelo. Rovnako som v Popoluškinom rodnom dome nečakal vežu s 500 schodami 😅 Takže ak ste nevideli ani vy takúto starú klasiku, vrelo vám ju odporúčam. A ja som zvedavý na tie dve pokračovania, ktoré vznikli. Len očividne to už na pôvodný film nemá ani zďaleka (02.05.2024)

Sedící pěkná hudba, krásná a milá Popelka, dostatečně rozmazlené nevlastní dcery a zlá macecha. Tak to má být u mé nejoblíbenější pohádky. A proti jinému zpracování než jaké ho znám z dětství nic nemám. Ale princ mě moc zklamal. Při hledání Popelky ani nebyl v kočáře, který ji po celém království hledal. A celkově jsem ho tu skoro neviděla. Hodnotím jako lepší průměr. (30.01.2010)

Možná je to tím, že jsem tuhle disneyovskou klasiku viděl až po tom, co jsem si už zamiloval hranou verzi z r. 2015, ale bohužel mě neoslovila tak, jak jsem si původně myslel. Překvapilo mě např., že postava prince je v ději téměř podružná a jeho význam je zcela marginální, děj místy uhání doslova mílovými kroky (např. skleněný střevíček si Popelka nazuje až 73. minutě, aby film vzápětí skončil - o osudu sester a macechy již pak není řečeno nic), aby se jindy pro změnu takřka zastavil kvůli - po mém soudu - poněkud otravným hudebním číslům (z nichž je podle mě nejvíc znát, v jaké době ten film vzniknul), infantilní dabing zvířátek mi přišel doslova hrozný, a celkově mi ten film přišel až protivně rodinný (či spíše příliš úzce zaměřený jen na dětské publikum) a americky optimistický. Přesto se filmu nedá upřít, že mě v některých ohledech dokázal okouzlit - animace je velmi hezká a některé záběry jsou vizuálně přímo úchvatné (příchod Popelky do zámku, detail na zlé oči macechy / kocoura...), a nejpozději od proměny Popelky před královským bálem už mě to hodně chytlo - možná i proto, že - ač to může u animovaného filmu znít zvláštně - mi ta kreslená Popelka přišla hodně sexy (nejvíc asi ve scéně, v níž z ní její nevlastní sestry strhají šaty), a zvláště její hlas nemá chybu - občas jsem měl až pocit, jako by ji nenamluvila Ilene Woods, ale Marilyn Monroe. Mám i takový matný pocit, že se mi Disneyho Popelka líbila již v dětství, kdy se objevovala na nejrůznějších školních batozích, penálech, apod. Marná sláva, kreslená postavička ale na skutečnou Lily James prostě nemá. (21.01.2020)