Alica v krajine zázrakov

Animace krásná, ale děj Alenky mě nikdy nebavil, v dětství ani teď, v knižní podobě ani ve filmové. Příběh totiž nemá s fantazií nic společného, jedná se o čisté bláznovství. A vzhledem k tomu, že nejsem ani Erasmus, tím méně z Rotterdamu, rozhodně ho chválit nebudu. K nevydržení byla zejména hostina u kloboučníka. Prý to byl jen sen, takže to, co se Alence děje v hlavě, to jí rozhodně nezávidím. (17.08.2012)

Ano, knihu Lewise Carrolla jsem četl. Sice jen v angličtině, ale celkem jsem tomu rozuměl, takže jsem byl zvědavý, jak se s tím "kreslíři" z padesátých let poprali. Teď už můžu říct, že to s přehledem zvládli na jedničku z hvězdičkou (přesněji s pěti hvězdičkama). Něco přes hodinu trvající kreslený snímek nás zavede do světa plného zvláštních věcí, zvláštních lidí, zvláštních zvířat a kdovíčeho ještě. Všechno začíná nevinně, při čtení knihy, která je, stěžuje si Alenka, bez obrázků. Načež dostane nějaký nápad o světě, kde by bylo všechno "naopak". Jeji kočka - Micka (docela inteligentní) - na tím jen nechápavě kroutí hlavou, načež si Alenka začne na louce zpívat. Ale jakmile se objeví Bílý králík, opravdový příběh může začít. Ztvárnění okolního světa je opravdu výborné - pohádkové, barevné, hezké na pohled. Rozmanitost postav je obrovská - od kočky, která umí zmizet, přes kouřící housenku, po mluvící květiny nebo pana "Kloboučníka", který je tak trochu mimo. Za zmínku stojí určitě také královna, s hlasem, který je slyšet široko daleko a král, který je minimálně dvacetkrát menší než sama královna - ale je nejvíce zábavný, i když se objeví jen v několika scénách. Alenka je ztělesněné dítě - když se jí něco nelíbí, řekne to, když něco neví, zeptá se, když chcete, aby něco udělala, udělá to ("eat me" - ano, strčí to do pusy), je zvědavá, má velkou trpělivost a často říká "Oh, my goodness" - s "dětským tónem" v hlase -, zkrátka ztělesněné dítě, ztělesněná dobrost. Čeká nás výlet do pohádkového světa, plného podivných stvoření a se spoustou "příhůdek", který jen tak lehce z hlavy nezmizí. To vše díky Alence, která nás zavedla do říše dívů a ukázala nám, jak je dětská fantazie obrovská. Děkuju jí za to! A teď mě prosím omluvte, hosté čekají na čaj - slavíme totiž nenarozeniny.... :) (23.09.2007)

Další starý animák za mnou a celkem by mě zajímalo co u Disneyho v roce 1951 hulili za svinstvo. Nebo možná co hulil Lewis Caroll, těžko říct. Každopádně celý film je ve stylu že Alenka jde krajinou nekonečných nesmyslů a potká něco divného a následně se baví o blbostech, nebo zpívají většinou nezajímavé písničky. Dá se říct, že ke konci jsem si na tu eskalaci šílenství zvykl, dostavily se i nějaké slušné nápady či napětí (závěrečný střet se srdcovou královnou). A nakreslené je to všechno samozřejmě úžasně. Nicméně narozdíl od některých klasických disneyovek je tohle opravdu jen sled scének a písniček, nic víc. Animovaný film roku 1951. (07.04.2018)

Já vím, že se tady bavíme o nesmrtelných legendách jako je kniha Lewise Carrolla nebo Disney studio, ale já tady postrádám jakýkoliv děj. Alenka skočí za bílým králíkem, jedna bláznivá postava, druhá bláznivá postava, třetí bláznivá postava, Xtá bláznivá postava, probudíme se a je konec. Vizualizace, fantasie, pestrost, hudba, hravost…všechno v pořádku…..ale kde je příběh?????? (18.02.2021)

Samozřejmě že to na Alenku s Johnnym Deppem nemá. Ale určitě to bylo mnohem lepší než Alenka od Švankmajera. A to že je v našich snech svět plný zázraků je pravda. Zdálo už se mi tolik věcí ze života, které mě někdy až dojímají. Přítomnost a moudrá slova zesnulé babičky Knápkové, usmíření s kamarádem, setkání s mým bývalým spolužákem jehož vzhled mě na základce hodně poznamenal.. Některé věci jsou přítomnost a stále trvají. Ale některé již odešly a zůstávají pouze v našich snech. (12.11.2021)