Ako vytrhnúť veľrybe stoličku

Metr deset vysoká kombinace Kecala a inspektora Clouseaua hraje na milostný triangl o vrcholech hrdá maminka, nechápavý horolezec a strejda Jindřich, co by v modro-červeném kostýmu mohl z fleku nahradit Christophera Reevea a ani by si nemusel vycpávat tu hrušku mezi nohama. Přirozenost naší Shirley Temple s kšandami nerozporuji, to spíš typický humor Marie Poledňákové, co je kypřen plytkým vztahovým dramatem a uspokojováním tužeb po rodinném kýči. Evergreen ano, ale ne pro mě.. (02.05.2023)

Pokusil jsem se tomu rodinnému porno světu Marie Poledňákové přijít na chuť. Poledňáková a já, to je svět, který se míjí. Nemíním jí lézt do zadku, že natočila nesmrtelný a do dnešních dnů nepřekonaný evergrýn. Nepopírám, že v mnoha ohledech je její televizní film příjemný, vzorně zahraný, jenže pokud nejsem fanatickým obdivovatelem jejích děl, vidím i otravnost jménem klučina Vašek. U mě by to proběhlo tak, že kluk by už měl třetí nadbytečný zubní kartáček v krku, jeho máti až v krku "pékádéčko" a nebylo by co řešit. Zde je smrkáč středobodem vesmíru, všichni hledají ústupky, jak našemu "dadánkovi" vyjít vstříc, pomalu jsou z něj posraní. A nadto Němec zrovna nevypadal se svým zčernalým chrupem na klátiče šíleně přitažlivých bloncek. Tedy řemeslné kvality tomu nelze upřít, pak je zde ještě jeden důležitý faktor, a sice skutečnost, že vzniklo o téměř tři desítky let ještě třetí pokračování. Od stejné autorky, s jinými herci, nicméně naprosto zoufalé. Není to jenom to, její tvorba je od té doby zcela odpadoidní. Tudíž je nutné oddělit kvalitní zrno od plev. A tenhle počátek Vaškových rodinných trampot je tedy ještě kvalitně odveden. 7/10 (26.12.2017)

"Ve filmech, které jsem viděl, často vystupovalo jako hlavní osoba dítě. Nějaké vysoce nadané dítě tam občas hrálo značně velkou a mimořádně vděčnou roli. Filmového dítěte jsem se vždycky trochu bál, protože jsem měl strach, že kvůli němu zdětinštím. Naštěstí se ukázalo, že tato silná obava je zbytečná" (slovy Roberta Walsera) (23.08.2008)

Tak dobiehanie zameškaného z detstva, tzv. povinných filmových jázd, nie je až tak bolestivé, ako som sa obával. Zároveň však nie je nad čím jasať. Minulý rok S tebou mě baví svět, tento Jak vytrhnout....Vždy som si myslel, že sa myslí normálna stolička na sedenie, ale tak všetci sme občas trochu prihoretí...Poledňákovej film nie je až tak komédia, základ filmu je skôr dramatický. Na maminku je vyvíjaný trochu nepochopiteľný tlak ohľadom hľadania si nového "tatínka", ako by sa rúcal svet. Holého hlášky pôsobia trochu vykonštruovaným dojmom, na nervy mi ale liezť počas filmu nezačal. Milo pôsobia po sebe nasledujúce scény, keď malý ledva pluhuje pri malom zjazde a hneď nato dáva veľké oblúky na nevyjazdenom svahu. Takzvaný druhý plán filmu (i keď tu skôr ten prvý), inteligentne vsunuté problémy nekompletnej rodiny a otázok ako z toho von, je samozrejme v rodinných filmoch ocenenia hodnou pridanou hodnotou. Touto cestou zdravím aj Ítího, ktorého som nedávno po čase videl. (30.12.2014)

Neviem sa rozhodnúť, či je tento film gýčom alebo dobrým rodinným filmom. Neviem, či tri hviezdičky sú veľa a dve hviezdičky málo. Viem iba, že na úspechu filmu má leví podiel Tomáš Holý. Jeho "dospelácke" hranie bolo v danej dobe ojedinelým zjavom a vysvetľuje to divácku reakciu. I keď dnes som si už povšimol, že Tomáš si svoju popularitu už vtedy uvedomoval a sem tam pritlačil na pílu. Nedostatkom filmu je scenár, do ktorého autor chcel natlačiť príliš veľa motívov, bez ktorých by bol film priamočiarejší. (16.10.2020)