Ako sa krotia krokodíly

Ty tři obecně oblíbené a nejznámější filmy Marie Poledňákové mám rád a tak když jsem slyšel, že nátáčí pokračování, byl jsem docela nadšenej a těšil jsem se. Inu, neměl jsem. Mělo mě napadnout, že když se jedná o návrat na režisérskou stoličku po dvaceti letech, nemuselo by to dobře skončit, že když to produkuje N@va, nemuselo by to dobře skončit, že když je to natočený po roce 1995 v ČR, nemuselo by to vůbec dobře skončit. Ale nenapadlo, nebo jsem to spíš potlačil. Filmy Marie Poledňákové byly dobrý jenom natolik, nakolik byli dobří herci, kteří v nich hráli. Nevím, jestli je to hereckou improvizací, nebo vůbec jen herectvím a uměním hrát, ale vtipné a nápadité a humorné dialogy se úplně vytratily. Všechno je to trapné, dříve zábavné dětské naivní hlody vyznívají příliš křečovitě a uměle. Příběh, mno, od zábavné rodinné komedie to přešlo spíš k estrádě plné hrubého humoru a nepovedených gagů. Srovnávat herce nemá vůbec smysl. Etzler jen napodobuje svýho zápornýho klaďase z Pojišťovny štěstí, Postránecký (i když byl tedy jediným kladem filmu) není děda-štverák jak si ho pamatujeme, ale spíš třetí mízou přetýkající postarší kámoš. Ingrid Timková je sice Janě Preissové dost vizáží podobná, ale protí ní je naprosto nevýrazná, ale pravděpodobně za to může scénář a nedostatek prostoru. No a zmiňovat se, že jestli by z Tomáše Holýho vyrostl Mádl, že by rotoval v hrobě, to už snad ani nemusím. Zbylý ánsámbl je tak prvoplánový a neumětelský, že co se mě týká, snad bych ho radši ani neměl blížeji rozebírat. Jeden jak druhej prostě předvádí variaci na své estrádní vystupování v různých zábavných šou na N@vě (třeba Novoty atd). No a Eva Holubová mi zase moc do téhle role neseděla, ale jak sama jednou řekla: To neřeš, prosimtě. Po tom nepátrej. a kvůli srdečnímu tlaku asi opravdu nebudu, nebo by to se mnou švihlo. Jen ještě jednu drobnou poznámečku nakonec. Věřte nevěřte, Vojtkova hláška: A hlavně nezapomeň dát na noc do lednice jogurty... mě fakt dostala, i když hudba v tom vilmu je naprosto úděsná (prostě to Nekonečný brumlání a bručení). (31.03.2007)

Je mi ľúto, ale tých pár mnou obľúbených českých hercov (nie, Jirka Mádl k nim naozaj nepatrí) tento film nedokázalo vytiahnuť ani na priemer. Nechápem obsadenie dvojice Pepa Vojtek a Dan Nekonečný, podľa mňa násilne osadených len kvôli sledovanosti. Tiež som sa nemohol ubrániť pocitu, že pani Poledňáková až moc často odkazuje na svoj najúspešnejší film S tebou mne baví svět. (pochodujúce a spievajúce deti v Tatrách atď.) Ako rodinná komédia je to pre väčšinu rodiny bohužiaľ neprijatelné. (16.09.2008)

Je lepší k tomu přistupovat jako k filmu, kde hlavní hrdinové upomínají protagonisty dvou proslulých televizních filmů Marie Poledňákové, než jako k jejich pokračování. Film sice většinou balancuje někde na hranici mezi komedií rodinnou a bláznivou, ale je tu i pasáž jako ze seriálu Záchranáři, o množství nadbytečných motivů, ze kterých bych měl v hlavě zmatek, kdybych o nich začal přemýšlet, nemluvě. Ale celkově je to vlastně docela dobrý film. (09.02.2006)

Opravdu jsem se snažil, vážně... Ale nedokázal jsem se zasmát. Je to smutné? Vždyť to má být snad rodinná komedie, ale pravdou je, že se nekoná vůbec nic vtipného, zajímavého a zábavného. Totální prázdnota českého filmu se podtrhuje tímto filmem ještě víc a já se jen modlím, že se narodí někdo kdo českou kinematografii pozvedne... Aspoň na 3* a budu děkovat. (17.02.2007)

Najhoršie na filme je, že je v ňom všetko, z čoho mohlo vzniknúť solídne pokračovanie. Ale ako "bonus" je tam vopchatá minimálne polovica nejakého iného filmu v štýle Zdeňka Trošky. Príbehovo preplácané, zmatäné, režisérka nevie, ktorý príbeh vlastne rozpráva. Postupne sa z rodinného filmu stáva šialená nuda zaklincovaná snahou o drámou (topiace sa deti). VEĽRYBA aj POLEPŠOVŇA tiež nie sú geniálne, ale práve vďaka jednoduchosti deja a údernosti detských hlášok boli výbornou zábavou... Krokodíli sú zbytočne nevyužitou šancou... (14.04.2009)