Neznáme dejiny Spojených štátov

Spočiatku mi veľmi vadilo, že to nezobral Stone od začiatku osídľovania Ameriky, že sa vyhol pozadiu zvolenia Kennedyho za prezidenta, či jehi prejavu, či akýmkoľvek prepojeniam na finančný sektor, na tých 85 najbohatších, ktorí majú mať majetok ako 3,5 miliardy ľudí, prípadne na ľudí, ktorí môžu ovládať celý systém a byť ešte viac na vrchole. Tým sa však venujú iné dokumenty, ktoré spájajú dosť nedôveryhodné či ťažko overiteľné informácie a tak som clekom rád, že Stone zvolil cestu ľahko overiteľných faktov, aby ukázal smerovanie nielen USA, ale aj tohto sveta. Môže mu byť vyčítané určité ľahkovážne zobrazenie zvyšku sveta, či ľavicových systémov, no tu išlo hlavne o USA a poukázanie na zamlčovanú pravdu, taktiež prvý diel sa dá vnímať ako celkom slabší, aspoň ja som ho tak vnímal, no plný počet hviezd si tento seriál zaslúži a rozhodne ho odporúčam. Na mňa to pôsobilo až desivo. Môžte to brať ako alternatívny výklad, no je zrejme tvrdý pohľad na ďalšie impérium, ktoré pomyselný blahobyt a moc zabezpečilo nielen pár vyvoleným, ale hlavne to dosiahlo cez vojny, tajné programy, manipulácie a rozpínavosť. O slobode, demokracii, či ušlachtilých záujmoch sa nedá hovoriť. Stone poodhalil ilúziu a dal návod k zamysleniu. Určite to chce od neho dávku odvahy venovať svoj život boju s klamstvami, prípadne ponúkať iný pohľad, určite mnohokrát zakopol, no radšej ako byť politicky korektný populista, ktorý by bol zbabelý sa postaviť väčšine. Teda podľa mňa, aj keby za vecami bolo niečo viac, tak by podľa mňa pomohlo, keby sa z tohto ľudia poučili. Škoda, že ľudí viac zaujímajú zábavné a životu nepodstatné rozprávky a ilúzie, ktoré ich držia ďaleko od skutočnej rozprávky. (30.01.2014)

Velmi, velmi působivé. Líbí se mi, že Stone umí vystavět emotivně silnej dokument, kterej přesto nevyznívá jednostranně. Samozřejmě, pokud jednostranností nemyslíme stranění myšlenkám socialismu a humanismu. Přestože režisér vyzdvihuje ruské hrdinství a neschopnost Trumanovy vlády jednat se Stalinem, zároveň sovětského diktátora neomlouvá. Některé pasáže působí trochu lacině (karikatura Trumana jako slabošského dítěte, které se mělo narodit jako holka), ale naštěstí jich není moc. (15.07.2014)

Na spanilou jízdu kritického myšlení se Stone příliš často uchyluje k domněnkám a zjednodušení, přesto však rámec díla přesahuje 90% copypastové dokumentární historické produkce. Je zajímavé sledovat, jak kriticky smýšlející dokumentarista na naší veřejnoprávní televizi najednou netočí dokument, ale autorský esej, který musí být pro jistotu vysílán v nejvypečenější časy. O co šťavnatější je obsah, pohříchu často podtrhává nohy časová osa narativní formy, která vždy odvypráví ucelenou linii a pak se v čase vrací k jiné, paralelně probíhající. Neustále se tak překrývá antidatace událostí ve vztahu k dynamicky se měnícím ambivalentním postojům jednotlivých aktérů, což čitelnost vývoje jejich osobnosti a smýšlení zrovna neulehčuje. To však nemůže anihilovat fakt, že Americké století je povinná četba jak vyšitá. (17.09.2014)

Historie je biologický organizmus zacyklený v časové ose. Odsouzený k věčnému opakování, odlišujícím se menších či větších detailech. Až do samotného zániku. Soney vyzvedává lidský faktor, ten proměnlivý, často sobě odporující, hnací motor přeměny naší planety. Poukazuje na drobnosti, těsná vítězství i nesrovnalosti, které se ukázali býti klíčovými až příliš pozdě. Pohled zpět může člověka něco naučit, ale jen člověka s jasnou myslí, který neodsuzuje, před tím než si utvoří celkový obraz. Jak být nestranný? Jak odlišit dobré od špatného? Mocní stále budou bojovat o nadvládu. Koloniálním nebo nepřímým vlivem. Dokud nebudeme mít společného nepřítele budou se bít vždycky ti první dva. Kolo USA vs. Čína právě začíná. Splnilo se proroctví George Orwella o "dvojí řeči" z jeho románu "1984" - Nejprve ukradou slova, pak ukradou význam... Slova jako "osa zla," "válka proti terorismu," "změna režimu," "simulované tonutí," "preventivní válka." Zabití civilisté byli nyní "vedlejší škody." Únosy CIA byly nyní "mimořádné vydávání osob." A to nejvlastenečtější, "národní bezpečnost," vyrostlo v gigantickou novou federální agenturu. (03.04.2014)

Tak nejak sa to dalo očakávať. Oliver Stone napokon pristúpil k tomu, kam už dlhšie smeroval zmnožením svojej dokumentárnej tvorby, a čo bolo na hraných filmoch iba čiastkové a nárazové - k vylíčeniu svojho pohľadu na moderné dejiny Spojených štátov priamo, naostro a bez servítky (brutálne bez metafor a umeleckého zahmlievania boli pritom ostatne už aj jeho hrané filmy). Nemusí to byť všetko úplne objektívne, príklon k démonizovaniu vlastných a idealizovaniu tých druhých je niekedy až príliš výrazný, ale je to potrebná, vítaná a svieža protiváha oficiálnej americkej propagande. (27.08.2015)