Svedok

Myšlenkově částečně postmoderní, částečně strukturalistická výpověď o jen těžko polapitelné pravdě, k níž se člověk nemusí vždy dopracovat kauzálními postupy. Z právního hlediska znamenitý, cynicky opravdový příspěvek k problematice koherentního řetězce nepřímých důkazů jakožto prostředku k usvědčení pachatele. Celkově pak atmosférický, nesmírně propracovaný komorní minimalistický film překypující skvělými hereckými výkony, depatetizovanými dialogy a promyšlenou mizanscénou. (12.05.2009)

Aj psychologická dráma môže fungovať v mantineloch krimi trileru. Alebo naopak. Jedna zafajčená miestnosť, vonku silný dážď a postupné odkrývanie rodinných tajomstiev a niekoľkých ohavných zločinov. Dvojitý záver, z ktorých si neviete vybrať, ktorý je väčším šokom pre účinkujúcich a divákov v tejto hre, kde vážne nejde o zájazd na dovolenku. Po filme budete viac premýšlať o zpackanom manželstve hlavného podozrivého, respektíve svedka, ako nad motiváciou vrážd. Keď si dobre spomínam na americký remake, tak som po zhliadnití Svedka s ním dnes viac uzrozumený. Jeden z mála, ktorý mal zmysel. Svedok je síce príťažlivá atmosférická záležitosť, ale referuje hnusných veciach. Film pre odrastenejších divákov. Podobná záležitosť, i keď s absolútne odlišným vyústením: Púha formalita. 90%. (13.01.2014)

Úžasný herecký galakoncert, ktorý však nezaujme exhibicionistickým vystupovaním dvoch hereckých eg, ale ako výstižne uvádza oficiálny text distribútorov, práve svojimi ladnými a úspornými metódami. Gradácia deja spočíva v odkrývaní a hľadaní nepriamych dôkazov zaisťujúcich presvedčenie vyšetrovateľa, ktorý už bol vnútorne dávno rozhodnutý, ako so svojimi poznatkami vynaloží.O to viac film zarezonuje svojim nejednoznačným vykreslením nielen záverečnej pointy, ale aj psychologickej anamnéze nespokojného partnerského spolunažívania Michaela Serraulta a svojej ženy. Tam sa dejú tie mozaiky, ktoré dodávajú filmu intenzitu a vnútornú dynamickú disharmóniu, ktorá vami otrasie. (24.09.2019)

Už jsem to psal v komentářích k mnoha filmům, že mám rád koverzačky. A když v tom navíc hraje Lino Ventura, tak jsem vůbec nepochyboval o tom, že se mi film bude líbit. Film se mi teda líbil, ale musim říct, že jsem viděl rozhodně už lepší filmy podobnýho ražení. A postava, kterou hrála Romy Schneider, mi přišla celá trochu mimo. Hlavně tu úplně poslední scénu bych asi potřeboval nějak polopatisticky vysvětlit. Ale i přes nějaký vady na kráse je to pro mě za 4 hvězdy. (07.09.2020)

U tohoto filmu se přímo nabízí jeho srovnání s pozdější americkou předělávkou. Jsou tak podobné, a přesto tak odlišné! Americká předělávka se může pyšnit pouze hvězdným obsazením. Je mladší, a přesto obsahuje mnoho mezer mezi jednotlivými střepy mozaiky a značně pokulhává ve vyznění i v celkové posloupnosti logiky. Jako jasný vítěz se ukazuje tento francouzský filmový originál. Obsazení je špičkové, herecké výkony důvěryhodnější, atmosféra je intenzivnější ve svém útoku na psychické síly jednotlivců a přirozenější ve svém průběhu. A jednotlivé střípky do sebe zapadají v logických souvislostech. Navíc, Francouz Claude Miller pojmul svůj výtvor i jako kritiku nejednoduché policejní práce. Hlavní postavou je policejní inspektor Antoine Gallien (skvělý Lino Ventura). Se stále silnějším pocitem skutečného odhalení zločince, stupňuje svůj nátlak ve jménu spravedlivého potrestání za kruté zločiny. Využívá každou skulinku ve slovech a pohnutkách, aby se každou minutou blížil ke spásnému přiznání viníka k vině a přijetí trestu. Bourá, manévruje a střílí svá slova s důkladnou vypočítavostí do lidského masa osamělé vznešenosti. Více než důstojným protivníkem je bohatý a úspěšný notář Jerome Charles Emile Martinaud (velmi dobrý Michel Serrault). Jeho povýšené sebevědomí dostává ránu ve smutku osamělosti vlastního života. Je pokořován a urážen. Odhalováním svého soukromí ukazuje svá slabá místa a všechny své životní bolesti. Nakonec, i jeho svědomí neoplývá čistým, ničím neumazaným vývěsním štítem. Hlavní ženskou postavou je notářova manželka Chantal Martinaud (šarmantní Romy Schneider). Ta může odtajnit svoji nahromaděnou zášť a nenávist k vlastnímu muži. Pokrytecká prospěchářka dává policii to, co potřebuje ke zdárnému uzavření případu. Poslední výraznou postavou je Gallienův pracovní partner a policejní inspektor Marcel Belmont (zajímavý Guy Marchand) se svou výbušnou povahou při zvrácené podstatě otřesného trestného činu. Z dalších rolí: policejní divizní komisař se zájmem o dopadení zločince (Jean-Claude Penchenat), netrpělivý okradený Jean-Marie Jabelain (Michel Such), či malá Martinaudova neteř Camille (Elsa Lunghini). Takto má vypadat zdařilé psychologické drama! Odhaluje všechna temná zákoutí lidských duší, jejich bolesti, naděje i prohlédnutí. Veškerý strach vystavuje osoby až k samotným hranicím psychických sil. Není to černobílý pohled a osoby nejsou jednoznačně na dobré, nebo špatné straně. Všichni jsou mnohovrstevní a bedlivě sledují tok vlastních zájmů. Partnerská nedorozumění mohou vést k tragédiím. Na policejní práci by měl být člověk velice obezřetný, aby se ze svědka nestal rychle zločinec! Americké předělávky patří na smetiště, pokud nedokáží udržet linii příběhu a vše se rozpadá v rozpacích a hrůzostrašných propastech celkové udržitelnosti nějakého smyslu! (24.09.2016)