Čúnibjó demo koi ga šitai!

Yuuta Togashi v detstve trpel syndrómom chuunibyou, ktorý mu umožňoval vidieť nadprirodzené javy a schopnosti. Teraz, keď nastupuje na strednú školu sa pomaly chuunibyou zbavuje a snaží sa zabudnúť na svoju minulosť, avšak jeho plány prekazí dievča, ktorá sa práve presťahuje do Yuutovho susedstva k jej sestre. A tá o svoj chuunibyou rozhodne nechce prísť.. Celkový dojem: Tak a k tomuto anime som sa konečne dostal aj ja! A už teraz mám problémy pri pisaní.. kde vlastne začať? Je pravda, že Chuunibyou demo koi ga shitai má celkom silný príbeh, ktorý sa za týmto anime skrýva (smrť otca, láska a to, ako môže nejaké slovo alebo človek zmeniť osud niekomu inému), avšak pravdou je, že mi to veľmi nesadlo. Síce anime má nejaké šťastné a dojemné chvílky, ktoré sa odohravajú v posledných krásnych dieloch, avšak mňa neskutočne iritovalo a pri jeho sledovaní som len trapne (alebo lepšie,) nasrane krútil hlavou popr. si o ňu nechával chytať tvrdé rany od mojej dlani (a nie, prekvapivo nemala žiadne schopnosti ani ,,jutsu" ako tá malá, protivná zlatovláska.. takže nakoniec sa ten človek s tým príjemným predslovom v závere série mýlil a chuunibyou netrpím? ale nie, sranda bokom) a to hlavne (prekvapivo) správanim jednej postavy, ktoré tomuto anime uberá minimálne 2 hviezdy (!!!), čož je (ako sa na prvý pohľad nezdá) veľké číslo, keďže toto anime má na viac. Oveľa viac. A snáď každý človek pochopí, že postava, ktorá mi liezla na nervy cez celú dobu pozerania tohto celkom kvalitného diela, je Dekomori - úplne otravná a podľa môjho aj zbytočná postava. Na druhu stranu anime okrem toho obsahuje aj naozaj peknú animáciu, ktorá bola aspoň mne veľmi sympatická, a geniálny soundtrack. Naozaj. Tá krásna melódia mi ešte stále v ušiach znie a aj pri písaní tohto komentáru ju počúvam. Teda ja v tom nakoniec vidím naozaj krásne anime so zábavným, avšak zároveň aj silným príbehom, ktoré si málokto neobľúbi. Na druhu stranu to je podľa môjho ale veľmi preceňované dielo, ktoré ale aj napriek svojim chybám (s ktorými som ja osobne mal veľký problém) musím odporúčať. ,,In the end, we all have chuunibyou syndrome." Moje hodnotenie: 46% (08.10.2017)

Treba povedať, že toto anime je trošku viac premyslené ako sa na prvý pohľad zdá a to je len dobre pretože za vtipnou a komediálnou časťou a romantickou je niečo viac čo rozhodne stojí za pozretie. Dôležitý aspekt je hlavne hlavná hrdinka Rikka Takanashi, ktorá na prvý pohľad vyzerá ako obyčajné bláznivé dievča, ale nakoniec to prečo sa tak chová má istý význam a preto sa toto anime oplatí pozrieť. ÁNO oplatí sa pozrieť lebo každý sme takýto, že odsudzujeme niekoho keď sa na neho len pozrieme, ale v skutočnosti je za ním nejaký príbeh a boj so životom. Preto sa mi toto anime aj páčilo aj miestami malo problémy ukázať a dodať to čo chcelo svojim divákom. POUŽIJEM NA TEBA MOJE SMRTIACE OKO A TY MI DAJ PROSÍM TA SILU Môj MAJSTER. Treba povedať, že podstatná časť anime prichádza až v neskorších dieloch kedy sa z obyčajného anime na hlavu stane psychologickejšie anime a príbeh Rikky zaujme a to je fakt podľa mňa v tomto anime dosť nečakaná súčasť za čo sa tento počin oplatí pozerať. Bez tejto súčasti by to zrejme bolo veľmi zlé anime, lebo zo začiatku postavy zaujmú, že sú bláznivé, ale veľa scénok a situácii ide do stratena a nie sú vtipné. (Hodnotenie 3,5) (13.12.2017)

Na první pohled obyčejné romantickomediální slice of life okořeněné krásnou animací soubojů typických spíše pro nějaké JRPG nebo shonen. Jakmile člověk ale začne přemýšlet o tom, proč se to děje (a vyhledá si, že pojem Chunibyo jako takový je i na Wikipedii), dostává to novou rovinu. Je dost možné, že jste si prošli tím samým. Rikka pro to má důvod svůj. Je zároveň vynikajícím rozhodnutím to, že seriál zařadil i další postavy s tímto syndromem, každou s trochu jiným syndromem i přístupem k němu. Stejně důležité (a zábavné) jsou i postavy bez něho, jmenovitě zejména absolutně chill postava Kumin a takový skoro protipól je sestra Rikky Toko, ta zase se svojí naběračkou má zero chill, na druhou stranu jakožto dospělý rodinný příslušník bez syndromu Chunibyo je to zcela pochopitelné. Na druhou stranu ale člověk chápe i Yuutu, a jeho přístup ke hrám Rikky je rozhodně v kategorii "couple goals". Navíc - pokud svými deziluzemi nikomu neubližuje? Proč si nudnou realitu trochu nepřikrášlit? Možná pokud do toho nezařadíte skluzy jak když ve fotbale úmyslně chcete dostat červenou kartu. Ale takto animovaně je to neskutečně zábavné. Pro fanoušky Megumin z Konosuba téměř povinnost, jen tady to jde víc do goth stylu. (10.03.2024)

Chūnibyō je záhadná nemoc, která infikuje studenty uprostřed jejich puberty. Můžeme jí poznat tak, že nakažení jedinci náhle získají (nebo si to alespon mysli) nadprirozene schopnosti! Hlavní hrdina této komedie je čerstvě vylečen a raduje se, když může nastoupit na novou školu, kde ho nikdo nezná, avšak k jeho smůle potká dívku u niž je tato nemoc v plném proudu a jako by toho nebylo málo, dívka se od něj nechce odtrhnout! Po prvním díle mužu říci jen, že anime vypadá lehce ujetě, což není na škodu. Několikrát jsem se zasmál a ženské heroině musím přiznat značnou dětisnkou roztomilost. Hodnocení jako takové budu upravovat, tudíž ho neberte příliš vážně. (08.10.2012)

Já jsem Subjektiv, Všeznalec Anime - SUPEROTAKU, zahubím tě svým MEGA TEMNÝM ODPADEM! Bych teda řekl, kdybych trpěl čúnibjó já. Ostatně bývalý DARK FLAME MASTER Togaši míval podobnou prupovídku, leč poučen sociálním vyloučením, jež jediné si svou snahou být nebetyčně cool vysloužil, mění přístup k životu. V nové škole nová imidž, noví lidé, normálno s normálními kamarády, možná i normální dívkou, o to by rád usiloval. Leč všemožné okolnosti přinášené dosud čúnibjící, v pubertálním snu o kakoi a sugoi žijící Takanaši mu budou házet klacky pod nohy tak usilovně, že se bude mít co ohánět, aby nezakopl do svých temných plamenů minulosti. +++++ Možná překoná nástrahy té otravné periody dospívaní, zcela jistě však lapí diváka do ostnů generických harémovek, které se mu omotají kol kotníků a budou jej při prodírání drásat do kotníků nudou a trapnem. Ta banda žen se již kolem Togašiho kupí i s obvyklým přicmrdávačem, už spolu zakládají klub a společně jej vhání do situací, které indikují formálními prvky, že mají být legrační, leč jen zřídka se jim skutečně zadaří se takovými stát. Není o co stát. Jedno zda užívají hrdinčino třeštění či hrdinovo zoufalství a stres. Je to děs. Ačkoliv...pro mě jen zhruba dvojhvězdičkový, ke rvaní vlasů je ještě daleko. Končím po třetím díle. (22.10.2012)