Čúnibjó demo koi ga šitai!

Yuuta Togashi v detstve trpel syndrómom chuunibyou, ktorý mu umožňoval vidieť nadprirodzené javy a schopnosti. Teraz, keď nastupuje na strednú školu sa pomaly chuunibyou zbavuje a snaží sa zabudnúť na svoju minulosť, avšak jeho plány prekazí dievča, ktorá sa práve presťahuje do Yuutovho susedstva k jej sestre. A tá o svoj chuunibyou rozhodne nechce prísť.. Celkový dojem: Tak a k tomuto anime som sa konečne dostal aj ja! A už teraz mám problémy pri pisaní.. kde vlastne začať? Je pravda, že Chuunibyou demo koi ga shitai má celkom silný príbeh, ktorý sa za týmto anime skrýva (smrť otca, láska a to, ako môže nejaké slovo alebo človek zmeniť osud niekomu inému), avšak pravdou je, že mi to veľmi nesadlo. Síce anime má nejaké šťastné a dojemné chvílky, ktoré sa odohravajú v posledných krásnych dieloch, avšak mňa neskutočne iritovalo a pri jeho sledovaní som len trapne (alebo lepšie,) nasrane krútil hlavou popr. si o ňu nechával chytať tvrdé rany od mojej dlani (a nie, prekvapivo nemala žiadne schopnosti ani ,,jutsu" ako tá malá, protivná zlatovláska.. takže nakoniec sa ten človek s tým príjemným predslovom v závere série mýlil a chuunibyou netrpím? ale nie, sranda bokom) a to hlavne (prekvapivo) správanim jednej postavy, ktoré tomuto anime uberá minimálne 2 hviezdy (!!!), čož je (ako sa na prvý pohľad nezdá) veľké číslo, keďže toto anime má na viac. Oveľa viac. A snáď každý človek pochopí, že postava, ktorá mi liezla na nervy cez celú dobu pozerania tohto celkom kvalitného diela, je Dekomori - úplne otravná a podľa môjho aj zbytočná postava. Na druhu stranu anime okrem toho obsahuje aj naozaj peknú animáciu, ktorá bola aspoň mne veľmi sympatická, a geniálny soundtrack. Naozaj. Tá krásna melódia mi ešte stále v ušiach znie a aj pri písaní tohto komentáru ju počúvam. Teda ja v tom nakoniec vidím naozaj krásne anime so zábavným, avšak zároveň aj silným príbehom, ktoré si málokto neobľúbi. Na druhu stranu to je podľa môjho ale veľmi preceňované dielo, ktoré ale aj napriek svojim chybám (s ktorými som ja osobne mal veľký problém) musím odporúčať. ,,In the end, we all have chuunibyou syndrome." Moje hodnotenie: 46% (08.10.2017)

Po 5. diely som s tým skončil. Nebolo to príliš zábavné, niektoré postavy boli sprvu otravné...myslel som, že to bude celé len bezcieľna komédia. Avšak, nedalo mi to, a o pár dní som sa k tomu vrátil. Bol som na seba priam naštvaný, pretože práve od 6. dielu to nabralo správne obrátky, a na konci som si hovoril: „Tak o toto som skoro prišiel.“ Po prvej polovici prišla dráma, roztomilá romantika a hlbšia psychológia postáv. Má to niekoľko vizuálne opojných momentov (milujem takéto mysticko-fantazijné scenérie a dejové prvky) a niekedy zaujímavú hudbu. Po dlhom čase kvalitatívne prekvapenie. (16.08.2017)

Já jsem Subjektiv, Všeznalec Anime - SUPEROTAKU, zahubím tě svým MEGA TEMNÝM ODPADEM! Bych teda řekl, kdybych trpěl čúnibjó já. Ostatně bývalý DARK FLAME MASTER Togaši míval podobnou prupovídku, leč poučen sociálním vyloučením, jež jediné si svou snahou být nebetyčně cool vysloužil, mění přístup k životu. V nové škole nová imidž, noví lidé, normálno s normálními kamarády, možná i normální dívkou, o to by rád usiloval. Leč všemožné okolnosti přinášené dosud čúnibjící, v pubertálním snu o kakoi a sugoi žijící Takanaši mu budou házet klacky pod nohy tak usilovně, že se bude mít co ohánět, aby nezakopl do svých temných plamenů minulosti. +++++ Možná překoná nástrahy té otravné periody dospívaní, zcela jistě však lapí diváka do ostnů generických harémovek, které se mu omotají kol kotníků a budou jej při prodírání drásat do kotníků nudou a trapnem. Ta banda žen se již kolem Togašiho kupí i s obvyklým přicmrdávačem, už spolu zakládají klub a společně jej vhání do situací, které indikují formálními prvky, že mají být legrační, leč jen zřídka se jim skutečně zadaří se takovými stát. Není o co stát. Jedno zda užívají hrdinčino třeštění či hrdinovo zoufalství a stres. Je to děs. Ačkoliv...pro mě jen zhruba dvojhvězdičkový, ke rvaní vlasů je ještě daleko. Končím po třetím díle. (22.10.2012)

Nemyslím si, že mainstream musí automaticky znamenat výrazné zjednodušování, či snad zcela záměrnou a hloupou snahu zalíbit se za každou cenu každému. Vše určeno řekněme pro masy nemusí nutně býti dementní. Leč v poslední době je mainstreamové Anime často spojeno s pro mě nepříliš šťastným pravidlem - forma vyhrává nad obsahem. ------ Právě Chuunibyou demo Koi ga Shitai! je naprostým exemplárním příkladem výše zmíněného. Platí to tu až do takové míry, že scénář je silně upozaděn a do popředí se dere samotná prezentace. Ta je, pravda, skrz relativně kvalitní animaci a vcelku vkusné ozvučení na nadprůměrné úrovni, ale k čemu to ? K čemu to, že seriál vypadá hezky, ale nemá žádnou duši? K čemu hezké holčiny, když cokoliv, co vypustí ze svých hezkých pusinek je velmi často naprostý blábol? K čemu hezky nakreslený svět, když v něm autoři dík své lajdáckosti absolutně nedokáží vyprávět byť jen průměrný příběh? ------ Už při čtení synopse asi každému dojde, že tohle nebude žádný velký zázrak. O to větší překvapení je, jak až moc špatně jej tvůrci převedli do praxe. Vyprávět, kterak si skoro dospělý lidé hrají na různou imaginární pakáž a stávají se zase zpětně znova dětmi by docela fungovat mohl, dát scénáři řád, zajímavé postavy a vtipné momenty. Řád tu ale žádný nehledejte, postavy vykazují nulovou charakterovou zajímavost (celkem s přehledem všem vede příšerně napsané hlavní duo) a vtipných momentů je díky tomu jak šafránu. ------ Jak asi vyrozumněno bylo případným čtenářem, Chuunibyou demo Koi ga Shitai! je podle mého silně podprůměrné Anime, které je jen hloupě poplatné dementnímu trendu posledních let. Snad se to zase jednou změní :) 1*. //////////////////////////////// Ta 1* měla platit pro celý seriál, byť udělena byla někdy po jeho půlce. Rozhodně jsem nečekal, že se Chuunibyou demo Koi ga Shitai! nějak zlepší a ani jsem neměl náladu to dál zjišťovat. Nicméně jisté okolnosti mě opět donutily minimálně o tomhle Anime přemýšlet. Nakonec to vyústilo v druhou šanci, kterou jsem tomuhle dílku dal a právě se zážitky ze druhé půle bych rád ventiloval nyní. ------ Až do 9. dílu je scénář pořád stejně prázdný jako v první půli. Hloupé postavy v žádném ději jen tak blbnou, hrajou si na retardy a nudí diváka. V 10.díle nicméně přecijen přijde jakési zlepšení. Scénář se totiž snaží tu prázdnotu vyplňovat psychologickou linií, která, bytˇje naprosto mělká, dává konečně jakýsi smysl a vrcholí 11. dílem, který není žádný zázrak a je vlastně celkově velmi průměrný a jednoduchý, nicméně oproti zbytku jde o jakýsi pokrok. Ten je ale jakoby zapomenut zcela hloupým a předvídatelným koncem. ------ Ikdyž si Chuunibyou demo Koi ga Shitai! svou druhou polovinou lehoulince napravila reputaci, ani při nejlepší vůli jí nemůžu v podstatě nikomu doporučit. 2*. (26.11.2012)

„Já jsem ta nejvyšší eminence, hlava všemi mastmi mazaná, vždy ostrým perem vládnoucí, dechberoucí básně tvořící, dokonale výstižné komentáře vždy píšící, transcendentní snové výjevy kreslící, srdce krásných žen svými písněmi jímající, bujnou, velmi hustou kadeří se chlubící, na měkkých a pohodlných ložích spící, svůj pokoj si vonnou svící zpříjemňující, jen ty nejvybranější plody života pojídající, nejsladší nektary popíjející a všemu plebsu od Horní Dolní až po Babovřesky vládnoucí, a tak vás teď všechny porazím svou ultragigahyperdupersuperkalifragilistikexpialidózně ohromující technikou Devítimocného štítu Magnuse Osmirohého ze Sedmihradských hor, jež šestiocasí mravenci na pětiwattových čtyřkolkách třikrát denně dvojmo objíždějí!” – Že jste tuto snůšku keců psanou přízračně pro nemoc čúnibjó dočetli do konce s otrávením? Nu, já vás chápu, neb s podobným otrávením jsem postupem času sledoval a poslouchal čúnibjúící Rikku. Nemám víc co říct, předchozí souvětí nechť mluví za vše. Dvě hvězdy. (19.01.2014)