Císař
Emperor
終戦のエンペラー
Emperor
Emperor
Emperor
Réžia:
Peter WebberKamera:
Stuart DryburghHudba:
Alex HeffesHrajú:
Matthew Fox, Tommy Lee Jones, Eriko Hacune, Masató Ibu, Kaori Momoi, Colin Moy, Isao Nacujagi, Masayoshi Haneda, Gareth Ruck, Jóko Narahaši, Takataró Kataoka (viac)Obsahy(3)
Emperor je příběh lásky a porozumění odehrávající se na pozadí poválečné krize po kapitulaci Japonska na konci druhé světové války. Ve štábu generála Douglase MacArthura (Tommy Lee Jones), který se jako nejvyšší velitel vojenských sil stal de facto vládcem Japonska, je vedoucí japonský specialista generál Bonner Fellers (Matthew Fox) nucen učinit historicky důležité rozhodnutí: Měl by být císař Hirohito souzen a oběšen jako válečný zločinec? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (84)
Mne sa zase na rozdiel od druhých tá romantická línia dosť páčila. Malo to atmosféru, sympatického Foxa, snahu o pohľad do japonskej kultúry, a jednu veľmi smutnú scénu, kde sa emócie prejavia naplno. Dosť podhodnotený film. 8/10 ()
Spokojenost. Dlouho jsem čekal na tenhle snímek a nezklamal. Matthew Fox konečně opět v hlavní roli, tentokrát v historické a moc mu to sedlo. Milostná linie byla méně nutná, ale neurazilo mě to. Některé flashbackové scény měly docela i hloubku. Děj se odehrává kolem věcí, které mě vždy zajímaly a měly by zajímat každého. Fox jedinečnej a Tommy Lee Jones mi snad poprvé přišel sympatickej. ()
Príbeh filmu Emperor má v sebe dostatočne veľký potenciál... ktorý však zostal nevyužitým. Ten duševný stav a mentalita ľudí v bezprostrednej blízkosti Japonského cisára nie sú zachytené tak akoby mali byť. Inak spomínaný príbeh filmu dosť zaujímavý a to nielen z historického hľadiska. Osobné hodnotenie: 73% (***) ()
Vyvážené, zajímavé, těžké a "s přesahem". Neumění posoudit podstatné rozdíly v počínání si Japonců v Číně a Američanů na Filipínách je samozřejmě na všechny způsoby nepřijatelné, ve filmu ovšem významně převážily jiné rozměry. Výnikající herecké výkony ;-) ()
Mně se to líbilo, ta romantická linka mi tam sice tak úplně neseděla, ale jinak se ten film vydařil. Pochválit bych chtěl zmínku o bombardování Tokia a debatu hlavního hrdiny s knížetem Konoem na téma dobývání cizích území. V amerických filmech se jinak taková sebereflexe a pochopení pro ostatní zrovna moc nevidí. Stejně tak závěrečné setkání byla pěkně silná scéna. Přesto jsem po většinu filmu váhal, zda to bude za tři a nebo si Emperor tu čtvrtou hvězdu vybojuje. První polovinu filmu to vypadalo spíš na tu trojhvězdu, za což mohl hlavně Fox, jenž svou postavu minimálně celou první polovinu filmu odehrál v poloze namyšlený nesympatický kokot. Na druhou stranu, ono to k tomu přímo vyzývalo, když má ta postava křestní jméno Boner. Pak se ale Fox uklidnil a na ty čtyři hvězdičky to nakonec bylo. ()
Všechny zdejší uživatele, kteří se domnívají, že se dozvěděli něco o japonské kultuře, mohu ubezpečit, že se nedozvěděli absolutně nic. Jediné slovo, které mě po celý fílm napadalo je PLYTKOST. Hollywoodské vyjádření historie je přímo poplatné úrovni diváckého spektra, které navštěvuje tamní kina. Prostě není možné zatížit amerického diváka příliš velkým množství informací, stejný problém se začíná plíživě rozvíjet i tady. Film měl velký potenciál, který zůstal absolutně nevyužit. Je úplně zjevné jak procudenti nechtějí riskovat žádnou hlubší sondu do poválečného Japonska a jeho složitého uvažování. První polovina filmu je přímo katastrofická, druhá to o malinko zlepší, ale výsledek je prostě vyloženě prázdný a bez jakýchkoliv emocí, které by tu měli být. Následují mraky spoilerů. Již začátek je vrcholem trapnosti, kdy MacArthur žvaní o komunistech s takovou samozřejmostí, jako kdyby ti ještě nebyli v Koreji a v rámci světového mínění nebyl Sovětský svaz nesmírně populární. V obodobí, do kterého je snímek zasazen, se se Studenou válkou ještě příliš nepočítalo a Rusové byli vnímáni jako kati nacistů. Darmatické záběry na válkou zničené Japonsko jsou nicneříkajcí, málokdo ví, že japonská města byla takřka výhradně ze dřeva a nálety zápalnými pumami je ničily naprosto bez problémů, aspoň tato informace tam mohla být. Je neuvěřitelné, že ve filmu o Japonsku se ani jednou nevyskytne slovo bušidó, které bylo alfou a omegou uvažování japonských militaristů. Cele "vyšetřování" obsashuje pár bezvýznamných epizod, které by měli asi být informativního charakteru. Hlavní zločinec Tódžó je takřka pominut a dozvíte se jen, že půjde viset. Nesmírně složité ceremoniální postavení císaře je vysvětleno tak hloupě, že ta informace ani nemá význam. Souběžná romantická dějová linie je dalším vrcholem trapnosti, aby se stal film konzistentnějším, nastoupí strýc generál, který je svědomím Japonců a zároveň vojenským filosofem. Jeho postava je asi nejhorší ze všech. Měl by nám, hlupákům, vysvětlit, jak to vlastně bylo. Výsledkem je snůška pitomých keců a naprosto nevěrhodné jednání. O neuvěřitelně dementní finální scéně se raději ani nebudu bavit. Jediné s čím lze jakž takž souhlasit je postava Jonese, ale i ta je poplatná soudobému náhledu na generálovu postavu. Prostě to musí vypovídat v rámci předtavy, která je o MacArthurovi vytvořena. Ke skutečnému pochopení událostí v Japonsku je třeba mnohem více času a také někoho kdo by to dokázal podat. Mohu všechny ubezpečit, že tenhle film je takřka nicneříkající a v podstatě zavádějící svou jednoduchostí a prázdností. Je to škoda. ()
Tak dobré téma a chytnuté do tak nešťastných rukou. Film se táhne jak karamel a člověk jen odpočítává minuty do konce. Film Vás nevtáhne do děje ani po 30 minutách a pak už to vlastně ani nemá smysl. Jediná záchrana hvězdy v podobě Tommy Lee Jonese ()
Zaujímavé pre europana,ak je to pravda,tak tento povojnovy vývoj v Japonsku je pre mna nepoznany.Film mal aj romanticku líniu,ale nesklzlo to do hollywoodskeho happyendu. ()
80% ()
Z historického hlediska žádné výtky asi nemám, osobně wikipedii projíždět nebudu, abych hledal chyby a nejasnosti, to nechám jiným hnidopichům. Nicméně nelíbil se mi ten "příběh lásky", který jako kdyby tam byl vložen na poslední chvíli a hrál ne druhé, ale třetí housle. Naštěstí byl alespoň hezky dotažen do konce a Matthew Fox zahrál slušně. Další nepříjemností je občasná nuda, které se asi vyhnout nedalo. U mě přišla v částech, kde mi byla servírovaná Japonská kultura, o které vím převážně z Posledního samuraje, takže tady sem měl chuť chvílema přeskakovat - nic nového sem se nedozvěděl. Konec pro většinu jistě předvídatelný, alespoň z hlediska vyšetřování. Postava Tommy Lee Jonese působí jako vynikající kontrast k oné Japonské kultuře, přeci jen kdo jiný by si mohl podat ruku se samotným císařem, než Američani - a tedy porušit jedno z přísných pravidel při setkání s císařem. Film jsem viděl bez titulků, takže nevím jestli mi uniklo něco důležitého, na druhé shlédnutí to nejspíš nevidím. 65% ()
Drama v poválečné a válečné době v hlavní roli Matthew Fox, kterého známe ze seriálu Lost, a tady se své role zhostil docela slušně, určitě stojí tento film za povšimnutí ()
Jako učebnicová lekce historie to je OK. Dozvěděl jsem se pár informací o americké snaze postavit Japonsko zpátky na nohy a nic jiného vlastně Emperor ani nemá, co nabídnout. Po filmařské stránce obsahuje unylý, pomalý a nudný příběh, který stagnuje na jednom místě. Jediným obzvláštněním měla být zřejmě romantická část filmu vyprávěná formou flasbacků. Nicméně ani zde Emperor nedokáže upoutat. Ze šedi podprůměru ho nevytáhli ani dvě hvězdy v hlavní roli. Jones je ve filmu pár minut, přičemž prohodí několik vojenských hlášek a spořádaně se uklidí do ústraní. Fox se víceméně potácí mezi minulostí a přítomností bez nějakého většího pamětihodného momentu. 4/10 ()
Tenhle film nezaujme ani historickými postavami, jakými byli Douglas McArthur, Bornner Fellers, nebo Hideki Tojo. Režie a celý filmový štáb tohoto snímku je natolik špatný, že příběh, který má potenciál bude nudit. Divák se bude ocitat ve dvou světech. Jeden je v Japonsku v roce 1945, kdy se americká armáda snaží vyšetřit případ japonského císaře Hirohita a druhý je v minulosti, jak Fellers se snažil sbalit japonskou dívku. Ani Tommy Lee Jones snímek nezachrání. Vydržel jsem to zhruba 45 minut, pak jsem snímek pomalu na svém Notebooku přetáčel. Ani herecké výkony nestály moc za nic. Zvlášť Matthew Fox mi připadal nejistý. ()
Mám rád filmy, ukazující pozadí válečných konfliktů. Toto je jeden z nich. Užíval jsem si rozdíly mezi mentalitou Východu a Západu a potěšily mě autentické dobové fotografie na konci snímku. Jen je škoda, že byl celý film, na můj vkus, až příliš hustě proložen, zbytečnými flešbeky, to tam nemělo co dělat. Jenomže to by potom, ze 105min filmu, zbyla jen asi 60min kostra že... Tentokrát je to za tři, alias nebylo to špatné ALE.. mohlo to být poměrně kratší. ()
Matthew Fox jako brigádní generál Bonner Fellers ve své asi zatím nejvýraznější roli. A matador Tommy Lee Jones jako armádní generál Douglase MacArthur. Pokud se film drží historických faktů, tak je to moc hezký příběh o tom, jak to bylo v Japonsku na sklonku 2. sv. války a jak to narovnat. Slušná kamera, slušná hudba, velmi hezká výprava a kostýmy. Takže tady už jen pokulhává příběh hlavně ze začátku, dokonce 2x jsem u toho usnul. Příběh ale graduje a konec to narovná. 65% ()
Z mého úhlu pohledu se jedná vskutku o velmi kvalitní a skvěle zpracovaný snímek, v němž je divákovi nastíněna problematika poválečného Japonska, diplomatických jednání a neutuchající respekt japonského národa a úcta vůči nejvýznamnější personě země, japonskému císaři Hirohitovi. Zaujmou především vynikající herecké výkony Matthewa Foxe v roli generála Fellerse a samozřejmě také Tommy Lee Jonese v roli generála McArthura. Mě osobně zaujaly zejména závěrečné scény, v nichž dojde k jednání mezi americkou a japonskou stranou v čele s císařem Hirohitem, a upoutal mě zejména fakt, že se císař vůbec před svými zločiny neschovával a byl připraven převzít osobní zodpovědnost za zločiny, které vedly k obrovské genocidě a velkým ztrátám na lidských životech. Těžko posuzovat, zda se americká strana zachovala v tomto směru správně a dobře, ale podle mého soudu i Japonsko zaplatilo za své zločiny vysoké daně, zejména v podobě svržených amerických bomb na Hirošimu a Nagasaki. Snímek hodnotím velmi vysoko a doporučuji jej nejen příznivcům historie. ()
Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o historii, případně o toto konkrétní období, ví, že císaře zlikvidovat amíci stejně nemohli - Emperor je tedy pro mě slepá ulička a pouhý výstřel do tmy… Slušné herecké výkony navíc úplně podkopává romantická zápletka, která do jisté míry celkovou vážnost situace odstavuje na vedlejší kolej a to je pro mě absolutně nedůstojné a nepochopitelné… ()
Zajímavý pohled na příběh obyčejných lidí na pozadí americko-japonského konfliktu 2. světové války. S hlavním hrdinou prožijete dobu bezstarostnosti a lásky v cizí zemi, která je přetržena nepřátelstvím aby se pak spojila ve společném žalu po vítězství jedné strany. Jenže neméně zajímavý je i osud japonského císaře na konci války a jeho velmi překvapivá úloha při jejím ukončení a nastolení míru. Další lekce z historie, kdy vše není tak černobílé, jak jsme si dosud mysleli. ()
Moje hodnocení: 55% ()
Pěkný film o japonské historii, ale něco mu chybí. Čekal jsem jiný film, spíše o MacArthurovi a jeho vztahu k císaři (i plakátu dominuje postava nejvyššího velitele). Možná by mu prospělo více politiky a zákulisí japonské vlády, místo toho je zde vedlejší romantická dějová linka, která jen odvádí pozornost. Na druhou stranu díky ní je uvedena postava japonského generála, který objasňuje japonskou kulturu. Za herce bych vyzdvihl Tommy Lee Jonese jako MacArthura a obecně včechny Japonce, akorát na nich ten film nestál. Tedy těsně, ale přeci jen 3* ()