Veľký blondín s čiernou topánkou

Tomuhle je říkám absolutní komedie, přátelé. V žádným jiným filmu jsem neviděl tak vtipnou obrazovou kompozici jako tady, co záběr, to genialita vtipu. Tady se i koncert vážný hudby mění ve výborný skeče, kde je promyšlený každý detail, obsadit režiséra filmu jako dirigineta, šefa tajné služby využít ve stínovým záběru. Film, který by rozesmál i Ježíše na kříži. Pokud jde o tvůrce co se na filmu na podíleli, tak co jméno, to pojem francouzského humoru - Robert, Veber, Richard, Rochefort, Blier a pozor pánové Mireille Darc je superkočka, ale pani Delenová platí za jednu z nejtalentovanějších komiček svý doby. Co scéna, to perla, která už je dávno zápsana v dějinách francouzský komedie. Vůbec se nedivím, že tenhle film sbořil berlínskou zeď dřív než se do ní poprvé bouchlo kladivem a bořil divácké rekordy ve Francii, Belgii, v Německu, v Rusku (Sovětským svazu ) i v Československu a pokud jde o Američany, tak ty film zaujal natolik, že mu dali své největší možné vyznamenání, koupili práva a natočili remake. Dokonalou komiku podrhuje vynikajcí hudba pana Cosmy, na kterou si vzpoměli i pořadatelé francouzského festivalu a zařadali ji jako dobrovodnou hudbu k plakatovému promu francouzského filmového festivalu. (23.11.2014)

Můj milý Perrachi....Naprostá klasika francouzské komedie, na kterou nedám dopustit. Pierra mám moc ráda a tady se k němu navíc přidala sestava dalších francouzských velikánů jako Jean Rochefort, Jean Carmet nebo krásná Mireille Darc. Za hudbu pak geniální Vladimir Cosma, který vytvořil známou ústřední skladbu. Mám celý soundtrack i s hudbou ze (SKVĚLÉHO) druhého dílu, to znamená plus brazilské rytmy a je to vážně fajn hudba. Když si připočtu množství hlášek (Udělej koně., A pročpak jde vlastně k jezírku?, Přískříp se prevít. Můj milý Móórisi - Dobrá to stačí), určitě nejvtipnější koncert Mozarta a celkově francouzský punc, vychází mi...bomba. Rozhodně doporučuju skvělý druhý díl a taky bych zvýšila hodnocení :). http://www.youtube.com/watch?v=kzjNlbOntBQ&feature=channel_video_title (24.04.2011)

Zábavná a vtipná komedie o člověku, který se náhodou dostal do třenice o nadvládu nad francouzskou špionážní službou. Hudebník François Perrin (dobrý Pierre Richard) se stává nic netušící návnadou. Náhoda, štěstí a jeho trochu bláznivý šarm mu několikráte zachraňují život v tolik nebepečné hře. A návdavkem dostává lásku elegantně půvabné tajné agentky Christiny (Mireille Darc), která se vzepře při jeho odstraňování. Vynikající je též postava Françoisova přítele a spoluhudebníka Maurice (dobrý Jean Carmet), který je svým přítelem dlouhodobě podváděn. Nervově se hroutí pod stavem všech událostí, kdy nachází mrtvoly, nevěru své ženy a nepochopitelné "tajemství" svého přítele. Návnadu nahazuje šéf špionáže plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse (dobrý Jean Rochefort), nutně se potřebující zbavit svého ambiciózního náměstka Bernarda Milana (Bernard Blier), který do pasti vklouzne lehce a nechápavě. Z dalších rolí: Mauricova navěrná žena Paulette (Colette Castel), nechtějící se vzdát svého milence, Perrache (Paul le Person), nejbližší spolupracovník plukovníka Toulouse a jediný ochránce nebohého hudebníka, Chaperon (Maurice Barrier) a Poucet (Jean Saudray), ingoknito bodyguardi hudebníka, a Botrel (Jean Obé), Georghiu (Robert Castel) a Boudart (Roger Caccia), Milanovi neúnavní tajní agenti. Příjemná svěží zábava, spletitá, humorná až parodická rošťárna vážných špionážních filmů. (28.08.2011)

Zajímavý námět zpracovaný naprosto nezáživně. Humor by ve filmu nenašel ani gůgl. Ještě že mám neustále při ruce svojí hlavu, takže jsem se ani u tohoto filmu nenudil a přemýšlel si nad všelijakýma věcma. Vezměme si třeba hned ten název. Richard nosí na jedné noze hnědou botu a na druhé černou, přesto ho všichni označují za člověka s černou obuví, přičemž stejně dobře by ho mohli označovat za hnědobotníka. Jako kdyby měl nohy tři a poměr černých vs. hnědých bot 2:1 nebo naopak nohu jen jednu, tak bych to chápal, ale takhle mi to logiku nedává, a že jsem si nad tím lámal hlavu pěkně dlouho. Noo a pak jsem si přemejlel nad tou stoprocentně přírodní hnědookou blondýnkou, která údajně měla být to nejhezčí, co kdy Richard v životě viděl (chudák, anebo má jako umělec poněkud dekadentní vkus). Jako co to na sobě nosila za šaty, to svět neviděl, ty patrně navrhoval známý český módní návrhář Maršík. Každopádně by myslím bylo zajímavější, kdyby ten materiál chyběl vepředu a né vzadu. (12.07.2018)

Mysteriózní komedie :o)). To asi dával do škatulky nějakej pošuk :o). Už sem tenhle kousek viděl hodně dávno, tak sem si ho včera celkem příjemně připomněl. Ale ani v mládí a ani včera mě to nijak zvlášť neohromilo. Vlastně sem se zasmál hodně málokrát, což prostě od mysteriózní komedie čekáš víc :o). P.Richarda nemám uplně v lásce, takže za mě uplně obyčejná francouzská komedie... (05.07.2020)