Reklama

Reklama

Alexander Nevský

  • Česko Alexandr Něvský (viac)

VOD (1)

Obsahy(1)

V roku 1938 nakrútil Sergej Ejzenštejn film, ktorý sa v predvečer 2. svetovej vojny zameriaval na historický príklad sily a hrdinstva ruského národa v boji proti dobyvateľom pod vedením silného vodcu, Alexandra Nevského, ktorý v roku 1242 úspešne ubránil Novgorod pred inváziou teutónskych rytierov. Hudbu k filmu zložil popredný skladateľ Sergej Prokofiev. (STV)

(viac)

Recenzie (70)

Lavran 

všetky recenzie používateľa

Bezpodmínečné must see, i kdyby vás nechávalo chladným Ejzenštejno renomé a chtěli jste se jen od srdce zasmát nad (ne)obratností protiněmecké propagandy. Osobně jsem se bavil královsky. Všechen ten úžasně naddimenzovaný patos, všechny ty totální vlastenecké promluvy, to démonizování teutonů (dokonce házejí děcka do plamenů a nikdy se neusmějí!), ty naprosto bezkonkurenční tvůrčí nápady (bohatýr si uprostřed bitvy bez okolků vybere time out, se slovy "Žij blaze, Vasko!" pozvedne vědro a napojí se "energy drinkem", padlí procitající na bitevním poli a volající své ženy, svastiky na taláru zlověstného německého biskupa...), to nádherně okaté ateliérové natáčení se zaručeně umělým prašanem, ty úžasně ploché postavy v čele se superspravedlivým a moudrým knížetem Alexandrem (po slavném vítězství na Čudském jezeře, kde se Řádové armádě dostalo řádné koupele, propustí na svobodu všechny obyčejné - však za nic nemůžou - pěšáky, rytíře nechá vyměnit za mýdlo, ale vlastizrádce vydá napospas vyhecovanému davu!) a v neposlední řadě to nedostižné obrazové mistrovství, ten cit pro kompozici záběrů a jejich výsledný montážní sled (jakkoli působí anachronicky) včetně sjednocení obrazu s geniální Prokofjevovou hudbou. ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Za Rus! Poutavý snímek s naprosto strhující Prokofjevovou hudbou a řadou fantastických záběrů. Pátou hvězdičku nedávám ne za to, že je Alexandr Něvský propaganda jako řemen (nijak zvlášť mi to nevadilo a navíc propagandistické snímky se točí stále a budou točit dál), ale za to, že je místy tak rozvláčný. Zejména tedy po bitvě (ostatně ta mohla také být o něco kratší). Otakar Vávra v tomto filmu očividně pochytil mnohé pro svého Jana Žižku. ()

Reklama

Mi Nü-Chai 

všetky recenzie používateľa

Jako komedie celkem použitelné, film je sice asi sebeparodický nechtěně, ovšem zato důkladně - a ve chvílích, kdy není legrační, je poněkud nudný, naštěstí těch chvil zas tolik nebylo. Celkem nemile mě překvapila špatná obrazová stránka, jestli byl Ejznštejn skutečně "mistr obrazové kompozice", tak tohle asi natáčel se zavřenýma očima. ()

Fingon 

všetky recenzie používateľa

Musím se přiznat, že nenacházím trefnější označení než "recese." Chudák Ejzenštejn, takhle nevypadá práce se svázanýma rukama, ale spíš po trepanaci mozku. Srandovní bitevní scény, statické dialogové scény, hudba, jak když taháte kočku za ocas (kromě bitvy na ledě) a především v první polovině je zpěvu tak moc, až je z filmu málem muzikál. To by mě zajímalo, kde udělali soudruzi ze SSSR chybu... ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Nečekal jsem, že takovýto film bude plynout jako voda, hlavně po zkušenosti s Čapajevem, ale když je každý obraz komponován tak precizně a velkolepá bitva, která zabírá notnou část filmu,uchvacuje monumentalitou a pohybově velmi zajímavým řešením. K tomu navíc přičtu scénu utonutí křižáků na zamrzlém jezeře v Ejzenštejnově tradici nejlepších atrakcí. Místa pro ideologii tu moc není, spíše vítězí hrdé vlastenectví, které však hlavně v závěru působí nepříjemně agresivně a hlavně pojetí samotného Něvského mi příliš symptatické nepřišlo. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (11)

  • Ejzenštejn v scéne bitky na zamrznutom jazere stavil na kontrast tempa hudby a obrazu. V úvodných záberoch na vojská je stabilný. Keď sa nemecké vojsko razom objavuje na horizonte, pohyb v obraze naberá na grádoch a tak aj tempo hudby pri začiatku bitky. Na konci však ide do opačného extrému – dlhé jazdy pomalej kamery s minimálnym pohybom postáv v obraze za tónov pomalej, ponurej hudby. (Biopler)
  • Oficiální počty bojovníků se liší. Zřejmě to však bylo 300 na straně "německé" a 2000 na straně ruské. (Kulmon)
  • Stalin chtěl film využít k propagandě, a sice aby se Sověti měli na pozoru před německou agresí. Nápad byl ale zprvu zamítnut, jelikož film byl "příliš protiněmecký" a bylo krátce před uzavřením sovětsko-německého paktu o neútočení (1939). (džanik)

Reklama

Reklama