Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Obsahy(1)
Vycibrené, poeticky a emocionálne vypäté filozofické dielo na tému myšlienkovej sily človeka, ktorý si je vedomý základných životných hodnôt a ktorý dokáže žiť a jednať v súlade s nimi; o ceste, ktorá sa stáva očistným zdrojom skúseností. Scenár prebral z pôvodnej predlohy len základnú sujetovú situáciu - existenciu Zóny a povolanie Stalkera - prevádzača do Zóny, záhadného, tichého, pulzujúceho územia nejasného pôvodu. Celý film sa okrem rámcovej kompozície (Stalkerov byt a bufet) odohráva v jednom uzavretom mieste v jednom dni ako putovanie za tajomstvom v Zóne, umožňujúcim cestu k sebapoznaniu, k nádeji. Teória o nadprirodzenom pôsobení Zóny, jej smrtiacich nástrahách a čarovnej moci "miestnosti" uprostred nej, plniacej najskrytejšie želania, sa predstavuje ako súčasť diskrétneho Stalkerovho učenia v metaforách, javovo však nie je ničím potvrdzovaná. Stalker (s vyholenou hlavou asociuje prepusteného politického trestanca) sprevádza do prísne stráženej Zóny Spisovateľa a Profesora. Vyzýva k usilovnému sústredeniu sa na cestu, k zodpovednosti za každý krok, v jeho jednaní je podstatný rešpekt k skrytému poriadku Zóny. Vo vzájomných dialógoch si postavy objasňujú svoje názory na svet, zmysel a hodnoty života. Po návrate Stalkerova žena hovorí o vlastnom zmysle života, v ktorom je zázrakom ľudská láska. Ich chromá dcérka ako výraz sily ľudského ducha telekineticky posúva poháre po stole. Nápadným rysom filmu, v ktorom dlhé "meditatívne" jazdy prevažujú nad montážou, je štylizácia jeho scenérie - mimoriadne asketickej, fascinujúcej hutným napätím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (35)
- Postava profesora, ktorú stvárnil Nikolay Grinko, nosí hodinky značky Vostok 17. (dyfur)
- Hudba z filmu bola prezentovaná na otváracom ceremoniáli zimnej olympiády v Soči 2014. (MikO_NR_1909)
- Andrej Tarkovskij není v titulcích uveden jako režisér, ale jako "hlavní umělec". Jako režisérka je tam uvedena jeho druhá manželka Larisa Tarkovská, která byla asistentkou režie. (Jurkodak1)
- Tento film, společně s románem „Piknik u cesty“ bratrů Arkadije a Borise Strugackých, posloužil jako inspirace pro videoherní sérii „S.T.A.L.K.E.R.“ od ukrajinského studia GSC Game World. V herní sérii se příběh také odehrává v zamořené oblasti nazývané "Zóna" a cílem je také dostat se do oblasti, kde je kouzelný předmět, který dokáže splnit každé přání. Hlavní postavou je rovněž Stalker. (m@cs)
- Celosvětová premiéra proběhla v květnu 1979 v Moskvě. (Varan)
- Jde o poslední Tarkovského snímek natočený v Rusku. (Zdroj: ČSFD)
- „Připravoval jsem se na tento film celý život a natočil jsem ho za dva roky,“ řekl o svém pátém celovečerním snímku Andrej Tarkovskij. Ve skutečnosti vznik Stalkera provázely neustálé průtahy. Režisér dvakrát skartoval natočený materiál, dvakrát vyměnil kameramana i scénografa, prodělal infarkt a málem k němu přivedl také celý štáb, než byl se svým životním opusem víceméně spokojen. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Když kamera detailně snímá předměty potopené ve vodě, lze vidět utrženou stránku z kalendáře s číslicí 28. Díky tomu někteří tvrdí, že Andrej Tarkovskij předpověděl den své smrti 28. 12. 1986. (Beer Ceps)
- Postava Čingačgúka, ke kterému je Stalker (Aleksandr Kaydanovskiy) ve filmu přirovnán, je postava z románu „Poslední Mohykán“ od amerického spisovatele první poloviny 19. století Jamese Fenimora Coopera. (simply)
- Během natáčení scény, kdy se trojice blíží k domu, začaly kvést pampelišky. Bylo jich málo a byly daleko, takže je nebylo vidět. Tarkovskij ale trval na jejich odstranění, protože chtěl mít v záběru panenské místo jen s vysokou trávou. Všechny květy v záběru se tak musely opatrně odstranit tak, aby se neponičila tráva. (Xeelee)
- V původní scéně s tanky bylo 7 nebo 8 tanků a 5 obrněných vozidel. Při přetáčení této scény měli filmaři limit 3 tanky a 2 obrněná vozidla. Jeden z výtvarníků několik dní vymýšlel, jak je uspořádat, aby docílil iluzi více tanků. Tanky po sobě v bažinaté krajině zanechávaly výrazné stopy, takže spoustu času zabralo i vymýšlení tras, kudy tanky pojedou na svá místa, aby stopy nebyly vidět. Tanky totiž měly být zarostlé mechem a musely působit dojmem, že tam 20 let chátrají. Natáčecí čas se navíc oproti předešlému natáčení smrskl ze dvou-tří dnů na šibeniční hodinu a půl. (Xeelee)
- Tarkovskij chtěl od prací na filmu několikrát odstoupit. (Xeelee)
- Ve filmu je Stalker (Aleksandr Kaydanovskiy) popsán jako tajemný a mírný muž s jemným přístupem k lidem a jejich bolestem. V původní verzi to byl spíše bandita. (Xeelee)
- Kvůli sníženému rozpočtu potřeboval Tarkovskij kompletní změny pro výtvarníky, dialogy i herce. Bratři Arkadij a Boris Strugačtí proto museli kompletně přepsat scénář včetně dialogů. Zůstal jen motiv a bolestivá cesta Zónou. (Xeelee)
- Film byl původně natočen na materiál Kodak 5247, s kterým tehdejší sovětské laboratoře neměli zkušenost a některé původní negativy byly zničeny chybou při jejich zpracovávání. Část filmu musela být natočena znovu s novým kameramanem Alexandrem Kňažinským. To přispělo k dvoudílné struktuře vyprávění filmu. Nově natočené záběry se údajně více vzdálily literární předloze a měly jiný vzhled. Režisér Andrej Tarkovskij na dotaz ohledně této skutečnosti odpověděl, že "žádná matka neporodí dvakrát stejné dítě". (Xeelee)
- Režisér Tarkovskij během natáčení onemocněl, dlouhé dny nic nejedl a pil jen horkou vodu. (Xeelee)
- Báseň, kterou dívka recituje na konci filmu, napsal ruský romantický básník a diplomat Fjodor Ivanovič Ťutčev (1803-1873). (gjjm)
- Ve filmu je "stalker" profesionální průvodce Zónou, někdo, kdo má schopnost a touhu překročit hranici do nebezpečného a zakázaného místa s konkrétním cílem. V posledních letech si průvodci, kteří nelegálně vodí turisty do skutečné černobylské uzavřené zóny, začali říkat "stalkeři". (gjjm)
- V Sovětském svazu přišlo na Stalkera do kina 4,3 milionů diváků. (gjjm)
- Film byl z větší části natáčen v estonském Tallinnu a jeho okolí, především ve staré chemičce a v blízké vodní elektrárně na řece Jägala. Natáčelo se také v Tádžikistánu a Rusku. Německý ovčák ale znal příkazy jen v estonštině, takže musel být na ruském natáčení přítomen i jeho majitel. (gjjm)