Manon od prameňa

Pokračováni zfilmovaného románu Marcela Pagnola navazuje na film Jean od Floretty. Před deseti lety César se svým strýčkem způsobili smrt hrbáče Jeana a ukradli vodu z pramene na jeho pozemku. Nastává čas zúčtování. Pomsta na sebe bere podobu krásne hrbáčovy dcery Manon, do které se César nešťastně zamiluje. Manon hraje mladičká a krásná Emmanuelle Béart a když sa nahá koupe se svými kozičkami, tančí a hraje na harmoniku, je opravdu přesvědčivým ztvárněním divoké a nespoutané krásy, která jediným dechem vyfoukne Césarovi rozum z hlavy. (04.09.2008)

Pro mě je tento film vrchol!! Komentuji zde oba díly jako jeden příběh. Je v něm všechno co chci. Příběh tak lidsky dramatický, a vycházející z charakterů místních obyvatel. A to je to největší kouzlo tohoto filmu. Jak nepředstavitelně se podařilo dvěma francouzským hercům to, že si nepamatuju, že bych někomu jeho roli věřil víc. Yves Montand jako Cesar Soubeyran a HLAVNĚ!!! Daniel Auteil jako Kohoutek Ugolin... Nedokážu si představit, co by se mnou tenhle film udělal v kině, když i doma z televize mě příběh drtí neuvěřitelným způsobem. V hlavě se mi stále z poslední reprízy honí scéna vyznání Kohoutka k Manon a jeho šílený výraz v očích... milión procent .. a celá noční hvězdná obloha ... (09.06.2009)

I v tomto filmovém druhém dílu podle Pagnolovy Živé vody hrají všichni hlavní představitelé jako o život. Přesto mi tam výkon Gérarda Depardieu coby hrbáče Jeana z prvního filmu hodně chyběl. To je snad jeho životní role. Brala bych i nějaký ten flashback, předloha nepředloha. A jestliže tady někteří přispěvatelé přirovnávají celkové vyústění zápletky Pagnolova díla k telenovele, možná si neuvědomují, že jsou to právě telenovely, které využívají zápletek velkých románů, upravují je ad absurdum a tím celkově tato původní díla degradují. (30.03.2014)

Druhý diel sa mi podarilo vidieť po vyše roku od prvého, ale presne si pamätám tú nudu, čo som vtedy zažíval. S Manon je to už lepšie, nielen pre jej krásu, ale stále sa niečo deje. Za jej pomstu by sa nemuseli hanbiť ani mafiánske esá a ako si to „slabé“ dievča vychutnalo... Záver je s jedným neočakávaným prekvapením navyše, ale bohužiaľ stále mi tento film pripomína intrigánsku telenovelu s trochu vyšším rozpočtom. (21.06.2014)

Druhá a závěrečná část velmi povedené adaptace vynikajícího románu Marcela Pagnola Živá voda, kde se především zesiluje rozměr velké antické tragédie. Oidipovský syžet otočený napříč pokoleními, v němž dominuje archetypální motiv mezigenerační pomsty, která má ovšem v konečném vyznění podobu paradoxní a kruté hry Osudu... Silný a hluboký příběh s hlavní hrdinkou, jejíž jméno upomíná k slavné baladě o Manoně, s níž ji pojí i fyzická a duševní krása... Škoda, že takovéhle filmy se dnes již netočí, chodil bych na ně do kina přemýšlet... (02.09.2008)