Jean od Floretty

Mám rád tieto rodinné ságy so silnými postavami.Najsilnejšou postavou je pracovitý a vzdelaný hrbáč, ktorého dokonale stvárnil G. Depardieu. Videl som s ním už mnoho filmov, ale toto je jedna z jeho najlepších, najsympatickejších a najvďačnejších postáv. Jeho pracovitosť a túžba po obyčajnej letnej búrke ma občas dojímala. Skvelé na filme je, že Depardieu má rovnako zdatného protivníka - D. Auteuila a ani ostatné postavy herecky nezaostávajú. Skvelý príbeh, výborná atmosféra a pokračovanie filmu - Mamon od pramene, je len o kúsok slabšie, ale ako celok je to úžasný a silný príbeh. 100%. (23.01.2016)

Otvorene priznávam, že tento štýl je mi cudzí. Vo Francúzsku akoby existovala celá „škola“ adaptácií kanonickej románopiseckej literatúry, kam patrí i Pagnolova L'Eau des collines. Problém s týmito adaptáciami je, že nezriedka pripomínajú skôr než film len predĺženú ruku literatúry, ktorá si so sebou nesie väčšinu kladov a záporov predlohy. Dvojdielny film Clauda Berriho (ktorého druhú časť považujem za o čosi lepšiu, jednak z dôvodu vyťaženia väčšieho dramatického náboja pri riešení rodinných väzieb medzi postavami, jednak vďaka výraznejšiemu režijnému štýlu, jednak z omnoho prízemnejšieho subjektívneho dôvodu s názvom Emmanuelle Béart :-) ) je podľa mňa rovnaký. Štylisticky príliš významne nevybočuje z francúzskych štandardov, nemôže sa opierať o pôvodnosť relatívne otrocky prevzatého príbehu a primárne vsádza na výkony hercov pohybujúcich sa v krásnom vidieckom prostredí. Snaha „nasiaknuť“ rurálnou poetikou pomaly snímaných vrchov a údolí ešte výraznejšie spomaľuje a riedi celkom konvenčné rozprávanie s časovými skokmi naprieč ročnými obdobiami. V komentároch často spomínaná dôsledná výstavba a príprava priestoru na zvraty opäť poukazuje na literárny pôvod a celkovú zastaranosť. Berrimu sa jednoducho nedarí preniesť so silou pôvodného románu do sveta ostrých kontrastov medzi prostými, ale prirodzene prefíkanými roľníkmi a rodinou Jeana, ktorý so svojimi mestskými znalosťami do ich sveta nezapadá. Rovnako filmu neprospieva rozloženie do dvoch takmer dvojhodinových častí tam, kde by stačil komplexný celok o pol hodinu až hodinu kratší a s vypustením pre dej nepodstatných scén dynamickejší. V tejto podobe odporúčam radšej si prečítať knihu. 60% Season Challenge Tour 2015 (09.09.2015)

Rozhodně lepší než Tatínkova sláva, nicméně jsme se s manželkou nemohli zbavit dojmu, že ačkoli je zde vyprávěn dramatický příběh vraždy, nenávisti a posedlosti získáním vody, styl vyprávění je stále idylický a jaksi nezúčastněný jako v Tatínkově slávě. Kromě toho mi dojem kazilo nelogické chování postav. Jean by si za své vyběhnutí k místu exploze bezesporu zasloužil Darwinovu cenu. A opravdu by mě zajímalo, zda by někdo – jinde než ve francouzském románu – uvolňoval jím ucpaný pramen, pokud by se důkladně nepřesvědčil, že jeho bývalý majitelé odešli. (27.04.2017)

Že Provence umí být pořádně mrazivá, vím už z perfektního MR 73. V něm byl Daniel Auteuil respektovaná herecká hvězda, tady na sebe teprve upozornil. Zanechal velmi dobrý dojem, a dokonce se nebojím říct, že v jeho stínu zůstal jak mnohem slavnější Yves Montand, tak nastupující Gérard Depardieu. Jean od Floretty mi připomněl francouzské nemorální thrillery šedesátých let. Na začátku je neutrální úmysl, nebo alespoň pochopitelný. Sled událostí ale konatele postupně korumpuje, až nakonec dopadne jako zlosyn. Poetická atmosféra venkova, v niž se zdánlivě nemůže stát nic zlého, ještě zvýrazňuje nadcházející tragédii. (09.02.2013)

Jean de Florette byl už předem odsouzen k záhubě. Francouzské (částečně) historické drama z francouzského venkova. Začátek filmu - Ugolin se vrací bůhví odkud, vypadá jako mnich ze středověkého kláštera, zalézá do svého kamenného příbytku a slavnostně oznamuje strýci, že bude pěstovat karafiáty (nebo co to bylo). Ááá, bože, ještě dvě hodiny! Kupodivu, příchodem hrbáče Gérarda na scénu se dojem dramaticky mění a sledování souboje pravdy a lásky se lží a nenávistí mne dvě hodiny nepustí. Happy end se sice nekoná, ale o to je asi příběh reálnější; ne všechno dopadá tak hezky jako ve filmech Walta Disneyho... 100% (01.11.2017)