Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(viac)

Videá (20)

Trailer

Recenzie (154)

becki_tu 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý, leč zkratkovitý film o výčtu kapel, které prošly legendárním klubem CBGC. Díky pestrému hereckému obsazení a punk-rockovému soundtracku se pravděpodobně nudit nebudete, ale žádnou přidanou hodnotu nebo filmařskou nadstavbu tu nehledejte. Je to zkrátka hraný dokument, který víceméně zaujme pouze dvě skupiny diváků - fanoušky jednotlivých kapel nebo fanoušky jednotlivých herců. ()

Admirall 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že milovníci poctivej rockovej hudby, ktorá v tých časoch bola tak populárna, si určite prídu na svoje. Postava Hillyho Kristala bola pre mňa pred pozeraním filmu neznáma a podľa mňa je to fajn pocta vytvoriť niekomu, kto pre rockovú hudbu toľko urobil. Film je hraný, no aj napriek tomu zachováva v sebe prvky reálnosti a v podstate je vystavaný na reálnych základoch - nemal som tým pádom problém s uveriteľnosťou príbehu, čo ale môže byť v tomto prípade aj chybou, nakoľko kolíska punku nie je ani CBGB ani časopis punk spomínaný vo filme, ale ulice Británie. Odhliadnuc od toho, že sa nejedná o dokument sú pre mňa takéto obsahové chyby tolerovateľné. Myslím že tento film má aj napriek tomu výpovednú hodnotu a je vhodný adept na príjemne strávených 100 minút ()

Reklama

ancientone 

všetky recenzie používateľa

Menší nemotorný brat 24 Hour Party People. 24 Hour Party People bolo rozprávaním divokým ako punk sám, ženúcim sa neustále vpred, chŕliacim štipľavé poznámky a hovoriacim o scéne bez pátosu a mýtizácie, v CBGB chýba už základná esencia punk rocku - riadny rytmus. A "nápadité" komixové elipsy, pár pôsobivých simulácií ikôn, ani nič podobné tomu nepomôžu. ()

BOURQUE 

všetky recenzie používateľa

Snímok o vzniku legendárneho CBGB dopadlo ešte lepšie ako som čakal. Neviem však, že samotný „background“ riadenia baru CBGB a všetky tie väčšie a menšie problémy okolo neho do akej mieri sú pravdivé. Veľmi sa mi páčil spomenutie a zakomponovanie do príbehu najznámejších kapiel, ktoré vlastne tu odštartovali svoju kariéru (napr. The Ramones, The Police, Blondie, a mnoho ďalších). Stvárnenie jednotlivých postáv niektorých známejších kapiel dopadlo dobre, hlavne ma pobavil T. Hawkins aka Iggy Pop. „Raw“ pesničky a dobre zahraná hudba. Skvelý a pohodový A. Rickman (R.I.P.) a prekrásna Stana Katic vo vedľajšej roli. P.S.: Živé snímky, ako vždy, dokážu pridať ten dostatočný plus, čo taký film ešte potrebuje. Osobné hodnotenie: 81% (****) ()

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

Podobnost s výbornými Good Vibrations je veliká, ale narozdíl od strhujícího příběhu Terri Hooleyho jsou osudy Hillyho Kristala bez zápletky a hlavně bez zápalu. Spíše jde o komediální přehlídku hudebních celebrit při jejich začátcích, kdy občas někdo šlápne do psího hovna a Hillymu je všechno tak nějak volný. I přes hodně svižnou formu je poslední třetina docela nudná a zachraňuje ji jen neustálá přítomnost poctivého punku. ()

Galéria (61)

Zaujímavosti (5)

  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)
  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)

Reklama

Reklama