CBGB – Kolíska punku

Je mi vlastně jedno, kolik nesrovnalostí se ve filmu objevilo. Vidět (Ramones, Blondie, Dead Boys, Iggy, Patti Smith,...) nebo aspoň slyšet (New York Dolls) svoje oblíbence v jednom filmu je prostě super. Nezbývá než dodat, že Ramones, Stiv Bators, Johnny Thunders i Hilly světu chybí... mně teda jo. (06.10.2014)

HBO sa podarilo natočiť opäť jedinečný hudobný film s prívlastkom podľa skutočných udalostí. Alan Rickman spolu s hudbou absolútne kraľuje. Hilly Kristal v rokoch 2000-2005 bojoval za záchranu klubu a správu o jeho možnom zániku avizoval verejne a spolu s ďalšími vytvoril projekt za jeho aktívne fungovanie. Napriek tomu sa klub CBGB nepodarilo zachrániť a v októbri 2006 odohrala posledný koncert Patti Smith, ktorá ho v ten večer, resp. nadránom aj symbolicky zatvorila. Hilly Kristal bojoval do posledného dychu. V auguste 2007 podľahol komplikáciám rakoviny pľúc. V roku 2013, (zhodou okolností?) v roku premiéry tohto filmu, bol klub pridaný do národného historického registra. R.I.P. Hilly! (12.03.2015)

Přes ideové výhrady (punk nevznikl v USA, ale v Británii, Američané si ho jen sebestředně přivlastnili) i přes výhrady technické (po formální stránce si tvůrci vypomáhají komiksovými předěly simulujícími střihovou skladbu, i když s komiksem nemá film nic společného a komiksová stylizace je jen laciný marketinkový trik, jdoucí přesně proti duchu a podstatě punk rocku) jsem film Randalla Millera dokoukal až do konce, neboť i pro mne je značka CBGB magická, hudební scéna s ní spojená je skutečně legendární a hudební čísla z filmu se výborně poslouchala... To ovšem nic nemění na faktu, že konformní rastr Randalla Millera zploštil celou newyorskou punkovou scénu 70. let a dění kolem klubu CBGB na tuctovou popkulturní selanku. V tomhle filmovém klubu Hilly Kristal nedal prostor novému progresivnímu hudebnímu směru, ale hraje pořád country... Jak výstižně napsal uživatel 6thSun: ,,Film o energické hudbě bez energie..." (30.12.2014)

CBGB je jasná pocta tomuhle punkovému inkubátoru a jeho protagonistům. Film je plný zápalu pro příběh a pomalu mytologickou historii tohohle klubu. Narvaný alespoň štěky čehokoli, co se daného místa týkalo. Avšak filmařsky je to takový vlhký kapřík, co se mrská v rukách a filmař ho nějak nezvládá utopit. Příběh dost jak kvalitou, tak přehledností. A tohle nezachrání ani "Snape s Ronem" (Rickman, Grint), či "Leonard" (Galecki). A mnozí další herci jakožto punkové hvězdy (Debbie Harry, Lou Reed, Sting, Ramones - zejména Joe,...) jsou skvělí, ale v důsledku trpí filmem samotným. Takže jako filmu CBGB nemohu dát lépe jak za 3 hvězdy. A to je i tak na hraně. Ale jako obložené míse pamlsků pro fanoušků téhle "scény" či doby nemůžu dát nějakou hvězdičkovou nálepku. Viděl jsi - super, neviděl jsi - koukej to dohnat! Je to totiž skvělá kompilace. (07.08.2014)

Nejsem velký znalec hudby. Prostě poslouchám to co se mi líbí a mám dosti ucelený názor o tom co stojí za to poslouchat. A co se týče hudby, která zazní ve filmu, tak to je hudba, která se mi zamlouvá. A taky se mi líbilo provedení filmu. Vyprávění je trochu chaotické a pro lidi, kteří se v daném období neorientují to působí trochu složitě a já jako divák jsem si nedokázal úplně pospojovat všechny postavy, které se tam objevily. Ale o tom v tomto filmu zas tak nejde. Jde o to, nebo mě to alespoň přišlo, že celý film je pocta a poděkovaní a je dělán z lásky a pro radost a ne pro peníze. A taky se mě líbili ty komiksové vsuvky, který sloužily k zjednodušení vyprávění. Nechci film nějak srážet, ale tady rozhodně nejde o nějaké velké herecké výkony, ale výkony, které nejlépe popíšou atmosféru a mentalitu lidí, kteří tento klub provozovali. Alan Rickman si odehraje svoje a jeho nenucený výkon je fajn. Hodně mě potěšili herci ve vedlejší rolích jako Johnny Galecki, Rupert Grint nebo Stana Katic, kterou teď naprosto žeru v Castlovi. CBGB je hodně povedený film, ve kterém hraje hodně luxusní hudba a je vidět, že je dělán z lásky. A to mi stačí. (25.05.2014)