České století

Těžko komentovat jako celek - užitečná a dobře udělaná historická rekapitulace z jinýho pohledu, kterej ale může občas nudit. Herecký výkony dobrý, zejména Trojan, Vyorálek a v závěru Kaiser s Lábusem. Dialogy většinou mají hlavu a patu, ale taky jsou občas jsou pro danou situaci patou Achillovou. Nejpalčivější momenty: vynechání legií; píseň Ach synku; dialogy z Landova soukromí; vědecký dialogy Fingera u manželky v posteli; Trojanův dotaz, kdo jim rok a půl šifruje zprávy; primitivní chování komunistů na Hradě - i svině může být profík; Vyorálkův věk; Havel až moc hmmující; kupa dialogů na Adama. Přes Trojanův výkon byla Kulka asi největší zklamání, tam jsem čekal víc, mile mě překvapil kritizovaný díl s Chartou, ale nejlepší byly dva komunistické díly, ze Zabíjení soudruha pěkně mrazilo. (08.12.2014)

Tak jsme se s novými díly posunuli až takřka do současných dnů a... A pořád je to bohužel špatné. Jednotlivé díly trpí vytržením z kontextu té které doby a přílišnou zkratkovitostí. Přehnanou "ukecaností" a nedostatkem tahu na branku je seriál spíše jako nepovedená rozhlasová hra a nudí a nudí a nudí. Hudební doprovod je také průšvih. Přes velkou snahu o realistické vizuální ztvárnění dané doby se občas vloudila chybička (např. v díle o roce 1976 "Je to jen rock´n´roll" se vyskytuje na několika záběrech osobní automobil lada 2105/07, který se v tehdejším SSSR začal sériově vyrábět až v roce 1980). Sice jsou to "nepodstatné" detaily, ale v okamžiku, kdy historické (či retro) filmové (potažmo televizní) dílo nemá sílu zaujmout tím, čím má, tak si o podobné hnidopišství koleduje... Jediné, co se téměř na 100% povedlo je casting a obsazení. Až na V. Mečiara. Ten se nepovedl, ale třeba Václavové Havel a Klaus byli geniální. Marek Daniel i Jaroslav Plesl by se mohli z fleku živit jako imitátoři. Gesta, chůze, pohyby, způsob mluvy, hlasová dikce, to všechno bylo parádní. Díky těmto pánům (a také pánům Vyorálkovi, Lábusovi a Kaiserovi) dám dvě hvězdičky, jinak by to byl odpad. (15.12.2014)

Nechci dlouhosáhle plkat, ale je to opravdu velmi originální a tak trochu "jiné", než asi mnozí očekávali. Ovšem musím zmínit Marka Daniela a jeho excelentní výkon v roli Václava Havla. Opravdu neskutečné. (23.12.2014)

Slyšel jsem na seriál hodně kritiky, ale mě se líbil. Výběr herců, kostýmy i prostředí naprosto vtáhnou do děje a pak se již roztáčí kola historie. Jak moc je to přesné by mohli říct historici, nicméně otázky k naší historii a národnímu svědomí si stejně musí zodpovědět každý sám. Pro mě rozhodně velmi zajímavý úhel pohledu. (04.02.2015)

Poslední hurá - Marek Daniel má za jedna za Havla a Jiří Lábus jedna mínus za Adamce. Všechna moc lidu Stalinovi úchvatné. Kulka pro Heidrycha famózní. Dokonalý Moravec a Beneš. Kosatík je hluboký. (14.02.2015)

Úprimne mi vadí, že v prvej časti nebol vôbec spomenutý Štefánik, bez ktorého by sa Masaryk mohol aj na hlavu postaviť a žiadne Československo by tu nebolo...... DOPLNENIE: Po dopozeraní aj "komunistickej časti" seriálu dvíham hodnotenie na 4 hviezdy. Proste si to zaslúži. Celá vec s komunistami a následne s revolúciou je natočená veľmi pekne a historicky správne. Tam nie je čo vytknúť. Kiež by bratia Česi točili viac tak kvalitných vecí.... (26.03.2015)

1.Díl: Zaujalo mě, že Britové se příliš nehrnuli do uznání samostatného státu Čechů a Slováků a jakožto Anglosasům jim byla v centrální Evropě přirozeně bližší nadvláda svých germánských příbuzných nad západními slovany. Zajímavý byl i poznatek Masaryka během WW1 - Mluvte s národními socialisty, ti teď ovládají ulice:) Martin Huba jako Masaryk - dobrá volba -90% 2.Díl: Zaujal Karel Dobrý aka generál Lev Prchala a jeho odseknutí Benešovi "Vy jste slabý!!!":) Landa opět potvrdil, že je nehercem, roli Emanuela Moravce si ovšem náležitě užíval a řekl bych že i hodně improvizoval:) Zajímalo by mě, zda-li tenkrát Moravec, krátce po Mnichovské konferenci, skutečně dorazil na Pražský hrad v plné polní a před Benešem vyžadoval okamžité zahájení mobilizace:) Co se týče samotného Moravce, dle mého názoru to byl pravověrný vlastenec, který léta upozorňoval na nacistickou hrozbu. Později byl zklamán ze zrady Anglie a Francie a jakožto prvorepublikový fašista se přirozeně podvolil myšlence německého národního socialismu a pangermánství, uvěřil že českému národu bude lépe pod křídly "silné říše" Že to byla chyba si koneckonců uvědomil v době, kdy si prohnal kulku hlavou - 90% 3.Díl Poněkud nudné pasáže z Benešova exilu v Anglii, celá jeho postava je pojatá stylem, že to byl sice zdatný geopolitický šachista, ale jinak spíše slabý pacifista a liberál, nikoliv národní socialista. 60% 4.Díl: Velice zajímavá epizoda, ukazuje jak obrovskou moc měli komunisté v poválečné době, kdy v lidech stále převažovalo zklamání ze západu, z předválečné zrady spojenců, neochoty uznat ČSR v původních předmnichovských hranicích, či bombardování českých měst v době, kdy již byl rus v podstatě v Berlíně a do konce války zbývalo několik týdnů. Češi se tedy přirozeně otáčeli ke svému východnímu slovanskému příbuznému, který je osvobodil z nacistického područí. V té době nechápali, že je to krok z bláta do louže a že nacismus vystřídá jiný represivní režim. Pochopil jsem, že v oné době byl zkrátka komunismus vnímán jako moderní a spravedlivý systém, narozdíl od "prohnilého" mamon-lichvářského kapitalismu, který civilizaci přivedl ke světové hospodářské krizi, nacismu a válce. S příchodem komunistů se v seriálu poněkud ztrácí historická objektivita a nezaujatost, viz. scéna pod mostem - 90% 5.Díl: Politické intriky. Pokud jsem to dobře pochopil, proces se Slánským, včetně ostatních justičních vražd z konce 50.let, byl součástí Stalinovy čistky židů mezi vysokými komunistickými funkcionáři a také odstraňování politických oponentů z řad národních socialistů apod. Servilita komunistů ke Kremlu byla podle všeho na podobné úrovni, na jaké je servilita Sobotkovo vlády eurosocialistů a liberálů k Bruselu a D.C. - 70% (02.01.2016)

Pouze NAZEV nesedi : CESKO-Slovenske stoleti pani AUTORI.... J-i-n-a-k.... Smekam klobou pred scenarem herci i ZNELKOU.... Nejlepsi Dily u mne  MUSIME SE DOHODNOUT a POSLEDNI HURA 90%. (08.09.2017)

Velmi kvalitní průřez našimi dějinami. Škoda je, že těch dílů není víc. Některé osobnosti jsem tam postrádal. Například se tam neobjevuje postava prezidenta Emila Háchy. Myslím si, že by to byl potom jeden z nejzajímavějších dílů. Objevit se tam mohl taky Jan Palach. Konec války tam taky v podstatě není. Ale dobře zvolení herci, dobré masky, kamera, střih. Dobře se to sleduje. (15.10.2017)

České století - tak na naše poměry to není špatný nápad na seriál. Scénář je zajímavý, výkony herců na solidní úrovni, akorát Jiří Vyorálek v roli Klementa Gottwalda mi vůbec neseděl... (16.06.2018)

K serálu jsem se dostal až po nějakém čase a musím říct, že to pro mě bylo nadmíru příjemné překvapení. Každému určitě nesedne a kdo čeká akční seriál zaměřeny na jednotlivé milníky československých dějin, ten bude zklamán. Každý díl Českého století je totiž především do detailu vybroušeným konverzačním dramatem. Každý díl se také zaměřuje ne na konkrétní průběh probírané události, ale naopak se soustředí na její pozadí a děje, které k události buď vedly, nebo díky ní následovaly. Zapomeňte tedy, že uvidíte dramatický rozpad Rakousko-Uherska. Uvidíte Masaryka (a garantuju vám, že na fotce budete mít problém poznat jestli je to tatiček nebo Martin Huba), kterak mluví, přednáší, vysvětluje, debatuje... a mluví. A mluví k věci, přesně a skvěle. Inu jako ve skutečnosti. Zapomeňte, že uvidíte podpis Mnichovské dohody. Uvidíte tu melu kolem, kdy se rozhodovalo, zda vyhraje Benešův názor (a i když ani mě se nelíbí, byl asi jediný správný), nebo vyhrají generálové. Zapomeňte, že uvidíte atentát na Heydricha. Uvidíte opět konverzační drama o tom, jak vznikla legenda o českém odboji, která žije dodnes. Zda je oprávněná, to musí sám rozhodnout právě divák. Uvidíte také úžasný horor z let padesátých, kdy si i ti nejproklínanější a nejnedotknutelnější uvědomili, co to ve skutečnosti provedli, a že se jim to všechno vymklo z rukou. A že smlouva s ďáblem se nikdy nepodepisuje ničím jiným, než krví, a že se nikdy nemůže splatit jinak, než vlastní duší. Zapomeňte, že uvidíte stát v ulicích ruské tanky. Místo toho uvidíte prezidenta Svobodu (opět jako kdyby ožila fotografie) a uvědomíte si, jaký to byl vlastně primitivní zelený/rudý fanatik a i když hrůzu pouštět dovedl, pravdu neměl. Uvidíte zajímavé momenty, které vedly k obnovení demokracie v roce 1989, ale zapomeňte, že se budou řešit nějaké konkrétní kauzy. Poslední 3 díly jsou vlastně jen 1, dovedně rozdělený. Závěrečný díl je pak hereckým koncertem pana Plesla, který se tak tak drží na hraně parodie, ale nesklouzává k ní a dovedně dovádí celé Československo k jeho překvapivému a zaplaťpámbů mírumilovnému konci. On by se vůbec seriál měl jmenovat spíše Československé století, ale právě kvůli větám, které zazní v posledním díle, se tak zřejmě jmenovat nemůže. Československo byl nádherný sen, který se rozplynul a je to pro všechny dobře. Díky němu ale oba národy přežily všechny ty strašlivé bouře 20. století v bezpečném přístavu a doufejme, že v budoucnu na své "nevlastní bratrství" nikdy nezanevřeme. (09.09.2019)

První díl s odvíjením děje, takřka podobným jako u Lincolna (2012), byl velice slušný; těšíl jsem se na pokračování. Martin Huba jako Masaryk byl velice přesvědčivý a ostatní velice pestrý ansábl taky dobrý. To samé se opakovalo i ve všech následujících dílech. Všechny díly, zvláště ty poslední, byly velice podrobně zpracované a do detailu promyšlené. A především režisér Robert Sedláček, scénárista a historik Pavel Kosatík a samotní herci odvedli prvotřídní, ne-li nadstandartní výkony. Jednou větou řečeno: Historie české republiky od svých prvopočátků po vytvoření samostatného českého státu prezentovaná v devíti filmech cyklu velikého, opravdu velikého významu. Sečteno a podtrženo za 100% (28.10.2013)

Asi vinou přehnaného očekávání byl pro mne seriál v první sérii lehkým zklamáním. Ve druhé sérii pak už zklamáním velkým. (31.10.2013)

1. Díl: Možná trochu moc utahaný, přitom byla vynechána řada klíčových věcí, moc rychlý konec a nesmyslnost scény, kdy byla ne zcela dobrou češtinou vytýkána perfektní čeština ve skutečnosti německy mluvícímu. Jinak paráda, herci hrají, a ne jen odříkávají namemorované monology a dialogy. 2. Díl: Oproti prvnímu dílu výrazné zlepšení (zřejmě dáno i tématem, zobrazovaným obdobím, které dodnes budí vášně), metafora s okleštěním státu, proti kterému nelze moc dělat - nahým Benešem, se povedla. Landa občas sklouzával do přehrávání, ale celkově druhý díl za plný počet. Navíc se tam autorům podařilo propašovat i trochu humoru. (04.11.2013)

1. díl: Po prvním dílu přemýšlím pro koho ten TV seriál vlastně je. Filmařsky a herecky je to zatím český televizní nadprůměr. Po stránce scenáristické jako by to psal historicky vzdělaný a fundovaný laik. Neumím si představit, že by to koupila zahraniční televize a vysílala. No Slovákům to proboha raději ani nenabízejte. 60% 2. díl: Mírné zlepšení, ale stále nechápu pro koho je seriál určen. 75% 3.díl: 75% 4.díl: Zatím nejlepší z dílů. Skvělé herecké výkony. 85% 5.díl: Stále držíme kvalitu 4. dílu - 85% 6. díl: U mě zatím nejhorší z dílů. Za prvé stále nechápu pro koho je zpracování určeno. Běžnému divákovi,ročník 1965 a mladší je to k ničemu, protože jde jen o sled tváří komunistů bez bližšího vysvětlení a kontextu, kteří se navíc tváří jako abstinenti, a přitom to všechno byla jedna velká notorická banda. - 50% (04.11.2013)

Vytrhávání věcí z kontextu, upovídané, směšně natočené. (04.11.2013)

Bohužel jsem zatím viděl jen druhý díl, takže nemohu hodnotit seriál. Jen je zajímavé sledovat osudy generálů, kteří byli na schůzce u prezidenta Beneše: Divizní generál Vojtěch Boris Luža (1891-1944) / Luboš Veselý - jediný československý generál, který padl za druhé světové války se zbraní v ruce. Nikdy se nesmířil s kapitulací. Po okupaci odmítl emigraci a v roce 1941 odešel do ilegality. Zapojil se do odboje, zabit protektorátními četníky v Hřišti u Přibyslavi. Armádní generál Lev Prchala (1892-1963) / Karel Dobrý - po kapitulaci byl ustanoven vojenským velitelem Podkarpatské Rusy. Tady vydal rozkaz bojovat proti maďarské okupaci. Boje probíhaly od 14. do 18.3.1939. Po porážce odešel do emigrace. Nikdy se s Benešem nesmířil a tvrdě proti jeho politice vystupoval. Ten ho v roce 1940 postavil mimo vojenskou službu. Zemřel ve Feldbachu v Rakousku. Armádní generál Ludvík Krejčí (1890-1972) / Miloslav Mejzlík - 2x se pokusil opustit republiku. V roce 1941 zatčen Gestapem a převezen do Terezína. Po necelém roce byl v červenci 1942 propuštěn. Finančně podporoval odboj. V roce 1947 byl znovu přijat do armády. Byl ale skoro ihned penzionován. V roce 1950 byl degradován na vojína a v roce 1953 mu byl odebrán důchod. Pracoval jako dělník v továrně, která dříve patřila rodině jeho ženy. Až na intervenci maršála Koněva mu byl v roce 1969 vyměřen částečný důchod. Zemřel v Ústí nad Orlicí. Divizní generál Silvestr Bláha (1887-1946) / David Suchařípa - udržoval spojení s odbojem, zapojil se do Pražského povstání. Po válce byl pro zdravotní důvody penzionován. Zemřel v Praze. Divizní generál Karel Husárek (1893-1972) / Miro Grisa - opustil armádu v lednu 1939. Poté pracoval jako expert pro Škodovy závody. Organizačně se zapojil do Pražského povstání. Po válce byl zatčen a obviněn za činnost ve zbrojním průmyslu v době okupace. V roce 1948 byl zproštěn viny. Na zásah ministra obrany Alexeje Čepičky byl ale v roce 1950 uznán vinným vojenským kárným výborem. Byl degradován a byl mu snížen důchod. Zemřel v Praze. Armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský (1883-1951) / Martin Stránský - nijak se netajil názorem, že armáda by měla neuposlechnout politiky a bojovat. V dubnu 1939 byl penzionován. zapojil se do odbojové činnosti ve skupině Obrana národa. 12.5.1945 byl zatčen komandem NKVD a odvlečen do Sovětského svazu. Byl umučen v gulagu Ozerlag. Armádní generál Jan Syrový (1888-1970) - v březnu 1939 vydal jako ministr národní obrany příkaz, aby nebyl kladen odpor postupujícím okupantům. I přesto, že se během okupace nijak proněmecky neangažoval, byl v roce 1945 zatčen a odsouzen na 20 let do vězení. Příčinou byl patrně osudný rozkaz z roku 1939 a přitížilo mu i podání ruky Adolfu Hitlerovi při jeho vstupu na Pražský hrad. V roce 1960 byl omilostněn a propuštěn. Nikdy se s odsouzením nesmířil, protože jak tvrdil - vždy plnil jen rozkazy. Zemřel v Praze. (04.11.2013)

### 2. díl - Nemám ráda vše okolo první, druhé světové a celkově kolem našich válek. Ale je to součást naší historie, máme o tom mít aspoň trochu šajn a když už nic, tak si aspoň nějak vmáčknout atmosféru některých událostí z informací, kterých se nám dostává. Tak 'Mnichov 38' je určitě zajímavé téma na zpracování a také bylo zajímavě zpracováno. Ale někdy mi to přišlo zdlouhavé, nudné, herci kolikrát přehrávali (ale byli i někteří hrozně šikovní, nehažme všechny do jednoho pytle), 'ustrojeného' Beneše při čtení Mnichovské dohody si mohli odpustit, rozhovor Landy s Dobrým u znojemských hranic byl snad špatný vtip, víceméně Dobrý přehrával až hrůza po celou dobu, občas jsem se až bála, aby mu nevypadly oči z důlků. Oceňuju kostýmy a kulisy, případně upravení míst, kde se natáčelo. Avšak čekala jsem, že budu mít nepříjemné mrazení v zádech z těch událostí, ale nic to se mnou nedělalo, což v tomhle případě je špatně. Vtipné mi akorát přišlo (samozřejmě nejsem historik a kdoví kde je pravda, ale...), jak ten kdo se nejvíc rozmachoval rukama a kdo řečnil o hrdinství Čechů a nějaké cti pak kolaboroval, nojo:) ### 1. díl - Sledovala jsem trochu přeházeně, ale nevadí. Tohle byla ale muka! Šílená nuda. Hodil by se nějaký vypravěč, třeba o těch legiích jsem zaslechla až skoro na konci. Bylo by potřeba to celé nahustit, vyjasnit a jasně ukázat co to exilové hnutí provádělo. Nepochopila jsem z filmu, co tak mocného Masaryk udělal, že vytvořil samostatnou republiku. Snažil se na svou stranu strhnout různé vysoce postavené osoby, ale tady odsud to vypadalo, že mu stejně nikdo nevěřil. Akorát co hodnotím pozitivně jsou lokace (jedna je mi velmi blízká:) ) a kostýmy. A musím říct, že oproti dvojce mi i herecké obsazení a výkony přišly příjemnější. Pak taky uvítací píseň při příjezdu Masaryka do Prahy mě dojala, ale následné navštívení své ženy, kterou dlouho neviděl mě zase usadilo hodně dolů co se týče zážitku z filmu. Tohle celé byl bohužel průšvih. PS: Asi to hlavní co mi Veliké bourání dalo je, že ve Švýcarsku musí být opravdu krásně :) (05.11.2013)

Konverzaček na historická témata se Č(S)T kdysi něco natočila. Neměla k tomu obří rozpočet ani bombastickou reklamu rok dopředu, ale dvě věci k nezaplacení a neokecání: skvělé herce a scénáře. Skvělí herci už bohužel byli, přesto se mi nechce věřit, že režisér musí svlékat ty současné donaha, aby dokázal, jak je postava, kterou hrají, bezbranná a opuštěná. Když se podíváme, kdo psal scénáře k těm starým inscenacím, ze jmen jako Daněk, Kupka, Šotola, Pavlíček diváka příjemně zamrazí. Pavlu Kosatíkovi (a těm, kteří jeho a Sedláčkův projekt odkývali) ale měl běhat po zádech pořádný mráz. Nestalo se, pustil se do toho s erudicí vystudovaného právníka a novináře, a tak nad jeho nejapnými dialogy teď mrazí - diváka. (06.11.2013)

Nemajte mi to za zlé, ale z môjho pohľadu teda nejde o žiadnu výhru. Verím, že história má miesto v živote každého človeka, ale oboznamovať sa s dejinami takto má iba pramalý zmysel. Pri Masarykovi sa väčšinou rozoberala jeho ťažká situácia a jeho pohnútky a to vám veľa informácií nepridá. Hej, aj to je dôležité sa dozvedieť, ale scenárista tým vyplnil celý prvý diel.Odchádzame od Lloyd Georgea a rozprávač nám zrazu oznámi čosi o Washingtonskej deklarácii a zrazu vznikla republika. O Pittsburghskej dohode ani puf. Chcelo by to trochu viac faktov. Beneš to isté. Rozoberáme jeho ťažkú situáciu a Landu ako prvotriedneho veľkopapulníka a neskôr zradcu, ale veľa informácií z toho rýzeho historického hľadiska sa nedozvedáme. Zmyslom projektu je zrejme dať tieto udalosti do súvislosti s osobnosťami doby, ale výsledkom toho je nekonečná nuda a neustále tlachanie. (07.11.2013)