Pád

Tak to mám za sebou... Budu muset přehodnotit svůj přístup k seriálům, které mě dosud, až na výjimky, svou roztahaností jen zdržovaly od pořádných filmů, neboť jsem osoba (nejen) pointově nedočkavá. Tady mně čekání víc než zpříjemňovala skvělá Gillian Anderson, která stárne do krásy stejně, jako vyzrává herecky, až jsem pochopila, že obsazování do seriálů pro ni není handycapem, ale výhodou... pro film je Gillian vysloveně škoda, aby její charisma opravdu vyniklo, musí mít čas do vás proniknout, pak se stává milým hostem, na jehož další návštěvu se těšíte už ve chvíli, kdy si ještě užíváte jeho přítomnost... Oduševnělý výraz a lahodný zvuk jejího hlasu vyvolává mix obdivu a respektu, kouzlem své osobnosti vás chytne a nepustí - a přesně to dává svojí Stelle, ať už si o jejích charakterových vlastnostech myslíte, co chcete (ta si, sakra, dokázala vzít co chtěla)... A Jamie Dornan? Už filmové jméno jeho záporného hrdiny vzbuzuje odpor, ale nečekejte žádného úchyláckého netvora s ujetou parukou, s tím si fakt nemusel vypomáhat, stačily změny ve tváři, předklon zátylku s číhavým podhledem a řeč těla, jinak normální mladý vysportovaný muž s pevným stiskem, o kterého můžete zavadit klidně i v botanické zahradě... přesto se mi blíž ke konci chtělo řvát: "Pusťte mě na něj!!" Jinak mě hodně bavilo, jak Stelle rostlo sebevědomí úměrně s vodou ve Spectorových botách, aby bylo vzápětí vystřídáno bezmocí v modelu - čím drzejší vrah, tím zranitelnější Stella, až k přerodu z chladné profesionálky v citlivou lidskou bytost. Přídomek fascinující zaslouží i ukázka rutinní práce policie s detaily vyšetřovacích postupů v přehlídce odbornosti, protože i když vždy o krok zaostává, přece jde kupředu a krom uspokojení smyslu pro spravedlnost vyděsí i skutečnost, kolik lidí zaměstná jedna zrůda, než se ji podaří separovat, a to má na starosti ještě debila Jimmyho, jehož angažovanost bych v příběhu s radostí oželela, což se odráží i v mém konečném hodnocení. Jinak finále napínavé podívané bylo naprostým vyvrcholením, u předposledního dílu jsem dech místy jen tajila, konečný mě doslova přiškrtil ... Paul Spector by ze mě měl radost. (16.02.2015)

Možná bych si to dokázal představit kapánek temnější, ale i tak vládne spokojenost veliká. Jako většina asi budu nejvíce vzpomínat na Gillian Anderson, která si tu podle mě střihla asi nejlepší roli svojí kariéry. Místy na mě působila jako Branaghův Wallander - bez úsměvu a neustále na hraně deprese. Ale její postava byla ještě o něco složitější. Výborně byly napsané i další party s vrahounem v čele. Toho prozměnu výborně ztvárnil Jamie Dornan, který dokázal nejednou rozčílit a v závěrečném díle byl doslova na zabití. Sice jsem si zprvu říkal, že do jeho role by se hodil někdo charizmatičtější , ale nakonec jsem to musel vzít zpět. Bavily i ostatní linky, které (ne)přímo souvisely s hlavní linií a dodaly seriálu na košatosti. Ostrovy zase válej. 85% (17.02.2015)

Komplexně vystavěný seriál. V podstatě brilantní procedurální drama, jdoucí v až fyzickém popisu kriminalistických postupů od prvotního ohledání místa činu, přes sběr důkazů, výslechové techniky, až po všechno politikaření a práci s veřejným míněním a médii do málokdy vídaných podrobností, čímž skvěle navozuje tísnivý pocit, že takhle by se to všechno mohlo opravdu stát - že takhle se to právě teď ve světě někde děje. V druhém - a jistě hlavním - plánu je "The Fall", jak bylo hodněkrát zmíněno, o svých postavách. Skvělé prokreslení nejen ústřední dvojice ale i velké většiny ostatních charakterů přidává na životnosti viděného, až analyticky rozebírá nitro zúčastněných, jejich emoce, motivace. Těžiště seriálu je tak v dialozích, interakcích postav, detailních záběrech na tváře, oči, nervózní pohyby rukou. Ve třetím plánu jde o jeden z nejvíce ženských seriálů, které jsem kdy viděl, a to nejen v kontextu postavy Stelly Gibson. Muži jsou v "The Fall" až na jednu dvě čestné výjimky pojímáni jako balíčky plné agrese, neukojených tužeb, pokrytectví, pocitu vlastní důležitosti. Ženy v "The Fall" muže mohou milovat, mohou je intelektuálně i charakterově převyšovat, ale i přesto - nebo možná právě proto - se před nimi musí mít vždy na pozoru, chránit se před predátory i slabochy... "The Fall" má pevnou strukturu vyprávění, která se odráží primárně ve vystavění jeho třech řad. První popisuje zločiny, jejich vyšetřování, druhá se soustředí na vlastní chycení pachatele, třetí přináší konečné rozhřešení. "The Fall" není dokonalý, dá se mu vytknout zejména pro někoho místy až neúměrná pomalost tempa akcentovaná hlavně ve třetí řadě, v níž lze najít i mezery v logice chování některých postav, překvapí i neuzavření příběhu Spectorovy rodiny. Ale právě ona pomalost třetí série i v první moment zbytečně působící zápletka s amnézií ve výsledku pracují pro emoční dopad posledního dílu, plného až hmatatelně přímočaré agresivity a totální destrukce... "The Fall" není bezchybný, ale jeho komplexnost a působivost si zaslouží ocenění. A chápu, proč Gillian Anderson označila Stellu Gibson za svoji nejoblíbenější postavu, kterou kdy hrála. (07.04.2018)

Fifty Shades of Paul Spector. Špičková krimi a kvalitní psychologický seriál, kde sledovat vývoj situace, postavy a jejich interakce (především díky perfektnímu herectví), je jedna radost. Komplexní, vtahující, napínavé i mírně pobuřující. Psychologický profil sériového vraha v podání Jamieho Dornana je obdivuhodný a to nejen v míře komplexity, s jakou je vykreslen a postupně odhalován divákovi, ale také faktem, že se KONEČNĚ nejedná o samoúčelně vykonstruovaného vyšinutého psychopata tak, jak nám kinematografie obvykle předkládá. Abych byl z vraha střídavě zhnusený, abych z něj měl strach, ale následně mi ho bylo strašně líto a fandil jsem mu, to se mi snad nikdy v takové míře nestalo. Každá z řad je mírně odlišná, nejvíce je to znát na sérii finální, která je zdaleka nejpomalejší, nejpsychologičtější a tudíž i pro většinového diváka zřejmě nejméně zajímavá. Kdo si ale libuje v pomalých táhlých scénách, tísnivé atmosféře, brilantních dialozích a kdo rád detailně pozoruje mimiku herců, nemůže odejít nespokojen. (04.04.2020)

Maximálne prechválený seriál, ktorý je hlavne na konci veľkým sklamaním. Vraha poznáte od začiatku, ide teda len o jeho odhalenie, dolapenie a snahu o odsúdenie. Všetko by sa zmestilo do jednej série o 6 častiach, keby to tvorcovia umelo nenaťahovali siahodlhými dialógmi o ničom, prípadne zábermi na premýšľajúcu Scullyovú alebo na akúkoľvek postavu ale tak že to trvá neskutočne dlho. V každej časti máte tak 15 minút ticha. Niektoré časti sa ozaj podarili, hlavne tie, kde sa "konečne" aj vraždí, z celkového pohľadu tu ale chýba viac napätia a nejakého prekvapenia, to nepríde za celé tri sezóny ani raz. Celý seriál je postavený len na tlačení akože chladnej a ponúrej atmosféry, avšak to na zábavu nestačí. Hlavne keď na konci nie je vysvetlený hneď celý rad otázok (prečo sa vraždili výhradne ženy brunety, čo sa stalo s manželkou, akú úlohu v príbehu má vlastne 16-ročná pichanda atď.). Psychologično tu je výrazne na úkor nejakého zaujímavejšieho deja. Avšak chválim Jamieho Dornana. Ten dokázal, že mu proste sedia roly úchylov a tu to bolo podstatne lepšie ako v 50 odtieňoch neherctva. (20.08.2018)