Strážcovia Galaxie

V tomto případě je především nutno hluboce smeknout před Markem Taclíkem. V tak krátkém čase shodit třicet kilo, podstoupit brutální píling, nechat si nastřelit olysalé kouty a ještě se při tom všem martýriu týrat ve fitku, aby se nebál vystrčit pupík, to je prostě úctyhodný výkon. Role Péti Brka mu padla jako ulitá a od Kriminálky Invalidovna udělal skutečně obrovský skok. Bravo! A navíc v historicky první homixové adaptaci, která mě naprosto nadchla. Žádný kapitán Homokokot ani Supergay, žádný Spiderwoman natož Transisthor, a ani jiný bukvičák v dresu Spojených sráčů amerických, co smrtelně vážně sveřepě zachraňuje kde koho, ať už o to stojí nebo ne. Jen panoptikum veskrze sympatických až kůl antihrdinských postaviček v čele s dokonalým mluvícím kloboukem Dejvyho Kroketa a superúžasným Stomodízlem, co se nebojí po hlavě vletět do fantasticky natočené vesmírné taškařice a bez skrupulí si vytřít prdel všemi těmi Ásvendžry a Fegit ligami. Marvel kupodivu tentokráte absolutně nic nezm(a)rvil. Bez mrknutí oka archivuji a uděluji nejvyšší ocenění – Totál anál! (14.11.2014)

Na marvelovské blockbustery dokonale sedí příměr filmu a horské dráhy. Normované produkty ze společné továrny divizí Marvel Studios a Disney lákají na velkolepou jízdu, která je ale zkonstruovaná naprosto mechanicky. Stejně jako se jaunerácké stroje na emoce jeden od druhého liší pouze děsivými malůvkami, pompézními názvy a počtem blikajících žárovek, tak i "Strážci Galaxie" jsou naprosto totožní např. s "Velkou šestkou". Narativní výstavba a dramaturgie, tedy kolejnice směřující diváky k jednotlivým emocionálním hupům a loopingům, jsou naprosto totožné; liší se pouze konkrétní pajduláci. Nejvíce to bije do očí v závěrech, kde okamžitě po spektakulárním vyvrcholení přichází emoční zvrat do dojáku. Osobití režiséři jsou na marvelárny najímáni čistě z marketingových důvodů, aby pomohli utvořit dojem vzájemné odlišnosti jednotlivých titulů, ale prakticky jejich vklad má stejnou váhu jako autorství borců, co malují nelicencované podobizny popkulturních ikon na poutače pouťových atrakcí. (12.07.2016)

Děj filmu se veze na vlně tradičního komiksového klišé. Takže tu máme zavilého záporáka, který chce vyhladit galaxii a máme tu partu gerojů, kteří se mu v tom snaží zabránit. Jenže všudypřítomný sebeshazovačný humor posouvá tuhle báchorku o level zábavnosti výše, stejně jako parta sympatických hrdinů, kteří každý z nich nabrali kýbl charismatu navíc a jejich osudy vás zajímají. James Gunn dobře zužitkoval své tromácké začátky, takže ty nahláškované bizarní a ještě bizarnější postavičky ukočíroval s přehledem a humor nepůsobí trapně a křečovitě. A řekněte sami, lze nemilovat film, ve kterém hlavní hrdina pro záchranu svého milovaného prehistorického walkmana je ochoten nasadit holý život? Sám jsem kdysi, před dlouhými lety, coby chudý student koupil za poslední našetřené peníze svého prvního walkmana a byl šťastný jako blecha, takže pocitům Chrise Pratta dobře rozumím :o) A nemusel to být nutně dárek od mámy. (13.08.2014)

Od STRÁŽCů GALAXIE jsem nic nečekal, jednak proto, že jsem už nějakou dobu nic nečekal od Marvel Studios jako takových, druhak co čekat od adaptace neznámého komiksu, co by chtěl být zároveň dalšími AVENGERS i HVĚZDNÝMI VÁLKAMI (nebere mě ani jedno). A po CAPTAIN AMERICA 2 mi Marvel Studios letos už podruhé vytřeli zrak. STRÁŽCI jsou fajn. Hodně fajn. Scénář i přes přímočarost nenudí, postavy a humor neiritují (byť bránici nezboří), celé je to svižné, nápadité, krásně osmdesátkové a pohodové. A umře tu spousta lidí a vesmír tu vypadá tak čarokrásně, jak jsem to marně čekal od INTERSTELLARU. Marvel Studios pro mě definitivně přestávají být synonymem nudného filmovokomiksového průměru. (29.11.2014)

Zábavná comicsovka se sympatickými hrdiny, která víc než Star Wars nebo Avengers připomíná nový Star Trek. Strážci Galaxie sice nemají drtivou dynamičnost Abramsova rebootu, jinak ale podědili většinu jeho předností i chyb. Na jedné straně máte výbornou ústřední partu, která umí hláškovat i vyvádět akční kejkle. Na té druhé však stojí limity rodinné zábavy a především stejně nedomrlý záporák. Ronan oddaně kráčí ve šlépějích posedlého Nerona (případně Malekitha z druhého Thora) a jeho snažení likvidovat a vraždit nemá dostatečně hmatatelné podloží. Proti Strážcům tak nestojí řádně zavilá hrozba, ale jen další supersilný magor, což z filmu dělá výborný origin, jenž se bohužel nezvládne překlopit do ultimátního sci-fi nářezu. Ve finále tu tedy máme překvapivě emocionální a roztomile vyšinutou space operu. Třeba na famózní dvojku Kapitána Ameriky jsou ale Strážci Galaxie krátcí a zůstávají tudíž po boku vydařených marveláckých jistot z ranku Avengers. Nabízejí svěží nový svět a spoustu zábavy? To bez debat. Pořád si při nich ale uvědomujete, že je žánrový strop o něco výš. (8/10) (31.07.2014)