Mzda strachu
Sorcerer
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Réžia:
William FriedkinScenár:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrajú:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (viac)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(viac)Recenzie (158)
Originál jsem nikdy neviděl a asi nikdy neuvidím, zato jsem kdysi viděl podobný příběh v jedné epizodě Herkula. A remake především není thriler, ale dobrodružný film i když s kriminálníky v hlavní roli. A dobrodružný film na hony vzdálený blížícím se 80s dobrodružňákům. Špína, bordel, zaplivaná vesnice v Kolumbii, mrtvoly, krev a všeobecný hnus. Než se vydáme na cestu, režisér stráví hodinu seznamováním se s "hrdiny". Palestinský terorista co zabíjí civilisty, mexický hitman, americký pouliční gangster co vyloupí kostel a postřelí kněze a francouzský podvodník který opustí ženu a dožene švagra k sebevraždě. Zkrátka horší sebranku aby člověk pohledal... což znamená, že člověk nemá nejmenší důvod jim fandit. Není to špatně natočené (přejezd mostu!), nenudil jsem se, ale toho hnusu a depky bylo i na sedmdesátky trošku moc (ten konec...) a vůbec se nedivím, že to propadlo. ()
S originálem Henri - Georgese Clouzota z roku 1952 se film rozhodně srovnávat nemůže. Žádná ze scén se není lepší ani napínavější. Nicméně přejezd náklaďáků po lanovým mostě v tom nejhorším marastu doslova nemá chybu. Jinak ale film postrádá atmosféru i nervní naléhavost originálu. ()
"We're going across that bridge... and you're going to guide me... because I can't do it alone." Friedkin u mne opět zabodoval. Solidní začátek v polodokumentárním stylu v duchu Francouzské spojky, pak odlehlé místo ztracených duší kdesi v džungli, následně impozantní, krásně nasnímané scény požáru vrtu, které musely spolykat značnou část rozpočtu a tak trochu přispět k většímu propadu snímku, ovšem jsou opravdovou pastvou pro oči – a nakonec jedna sebevražedná mise vyžadující čtyři schopné řidiče. Čtyři muže, které čeká cesta ve starých náklaďácích po uzoučkých silničkách nad hlubokými propastmi, hustou džunglí, bažinami, po rozpadajících se mostech... se třemi bednami velmi nestálé výbušniny za zády, která je může kdykoli poslat na onen svět. Je možná dobře, že původní film mne teprve čeká, neboť se mu prý daří držet intenzivnější, napínavější atmosféru, ačkoliv i zde byla podle mne velmi slušná (stačí si jen představit sebe v jejich situaci). Ale i kdyby se mi Clouzotův snímek líbil v něčem víc, tak Sorcerer se o své čtyři hvězdy opravdu bát nemusí. (x) ()
Výborné drama, které usvědčuje W. Friedkina jako jednoho z nejtalentovanějších osobností Hollywoodu 70.let. ()
Zdařilý remake filmu, který jsem viděl tak dávno, že si netroufám srovnávat. ()
Friedkinův ekvivalent Coppolovy osobní Apocalypsy či Nebeské brány Michaela Cimina s obdobně fatálními následky. V zajetí mamutích eg a tučných rozpočtů, která studia ochotně investovala po režisérských mega úspěšných dřívějších počinech, si naložili na záda takřka nerealizovatelné autorské vize, které sice daly vzniknout třem vynikajícím filmům, ale současně dvěma ohromným propadákům, které měly za následek zruinování dvou ohromných talentů (Friedkin, a hlavně Cimino), kteří se již posléze nedostali k velkoprodukčním projektům. Coppola si vybral pro vietnamské džungle Filipíny, Friedkin odpověděl pralesy v Jižní Americe. Mimo jiné důvody( McQueen odmítl roli přes původní nadšení, jelikož režisér odmítl jeho manželce pozici v produkčním týmu) lokace a vyhlídka náročnosti natáčení měly za následek veliké obtíže s castingem. Mnoho dřívějších voleb na role postupně odmítalo a ve filmu výborný Roy Scheider byl snad až čtvrtou volbou, podobně tomu bylo u zbytku hereckého ansámblu. Přes méně nervy drásající realismus původní verze, na kterou nedám dopustit, film stojí na vlastních základech, je odlišný a rozhodně stojí za vidění. Už jen kvůli úchvatné scéně na mostě, která sama o sobě trvala natočit několik měsíců, a hudební složce. Je věčná škoda, že komerční neúspěchy z rozličných důvodů srazily vaz režisérům podobného formátu. Cimino doplatil na neúměrně rozvláčnou a dlouho stopáž a antiamerickou agendu, která se neslučovala s Reaganovou vlasteneckou politikou, Friedkin dojel na odklad premiéry, která nakonec přišla po příchodu světelných mečů na filmovou scénu. Všem milovníkům zajímavostí z natáčení doporučuji anglickou wiki, stojí to za to. ()
Naprosto nekompromisní Friedkinova vize, která zapadla prachem a až v posledních pár letech je znovubojevovaná jako jeho mistrovský dílo. Je to mistrovský dílo? Těžko říct. Je to jeden ze tří nejlepších Friedkinových filmů? Rozhodně. A možná i jeden ze dvou. Film, kde na vlastní kůži cítíte špínu, chudobu a zoufalství města Porveniru. Nehorázně napínavý i v tom nejlepším slova smyslu zábavný. Friedkin se neobtěžuje s nějakou velkou charakterizací postav, během čtyř prologů nám rychle představí hlavní "hrdiny" a přitom celou dobu jede ve fantastickým tempu. Ten film vlastně vůbec nezestárnul (jistě, je poznat, že je natočenej v 70. letech, ale jinak se odehrává v naprostým časovým vakuu), a je radost koukat se na všechny ty pocitvě natočený akční scény. Žádný počítače, žádný studio. Jen dva náklaďáky a čtyři zoufalí lidi, kteří jsou schopní udělat cokoliv, aby se dostali z toho srabu, ve kterým jsou. Bomba......:::::::......EDIT 2021: Ten film je s každým dalším shlídnutím lepší. Nejlepší Friedkinův film a učebnice toho, jak udělat napínavou akční scénu. ()
Remake slavné Mzdy stachu pojal William Friedkin skutečně ve velkém stylu a s pořádným rozpočtem. Neváhal představit i důvody, které vedly hlavní postavy k emigraci do středoamerické díry, kde vedro střídá slejvák. Z pekelné cesty s nitroglycerinem na rozrkaných náklaďácích je nezapomenutelné překonávání provazového mostu. ()
Francouzská verze je ultimátní lahůdka s geniálním závěrem. Americká verze je výborný film, ale originálu nesahá ani po kotníky. ()
Není divu, že tenhle druh střihu amíci nerozdejchali. My jsme ale evropané, tak si s ním hravě poradíme. Jinak dost dobrý snímek. Má své velmi světlé momenty, kvůli kterým určitě stojí za to.Až na ty detaily, které nedávají smysl - kvůli necitlivě zkrácené verzi. Všechno ale zachraňuje charisma Roye Schreidera. ()
Naprosto pohlcující snímek legendy americké režie Williama Friedkina. Elekrizující atmosféra všudypřítomného strachu při převozu nitroglycerinu středoamerickou džunglí vám nedovolí se od filmu odtrhnout. Pěkné čtyři hvězdičky. ()
Už je to na mě moc outdated. Přestože scény z džungle (a hlavně most, wau ten most) nakopávají zadnice i po letech a všechny digihrátky strčí s přehledem do kapsy, přišly pro mě moc pozdě a celá expozice o cestě hlavních hrdinů z odkudkoliv až na konec světa do díry někde v pralese mě unavila natolik, že už mě film nezískal zpět. Určitě ale stojí za to vidět už jen proto, aby se člověk přiučil, že dřív se prostě filmy točily trošku jinak a kvůli tomu mostu...wau. ()
První půlka filmu vysvětluje, jak se postavy dostaly do Dominikánské republiky a proč vzali práci, kterou vzali. To se vysvětlit podařilo, ale nepodařilo se mě přesvědčit, proč bych měl těmhle nevýrazným postavám fandit. Nejsou dost zajímavé ani charismatické (to snad sedí k režisérově realistickému stylu, protože většina lidí prostě není výrazná jako postavy z tarantinovek, jenže většina lidí není na rozdíl od postav tohoto filmu gangstery, nájemnými zabijáky či zkorumpovanými bankéři, tudíž si myslím, že by ony postavy silnější výraz pobrat mohly). To je problém, když by mi mělo záležet na jejich úsilí i jich samých, abych byl do filmu dobře zainteresovaný. Dokonce to ani není tak vyhrocené nebo vygradované na to, aby mě pohltilo tempo či samotné dění. Ocenil jsem jen dvě sekvence v druhé půlce (přejezd mostu a odpálení stromu), protože v nich postavy musely reagovat na nějakou překážu. V prvním případě je to stálo vůli a celý přejezd mostu je nervy drásající díky realistickému podání (jde poznat, že to natočit režisér Francouzské Spojky). Druhá sekvence je zajímavá proto, že si od postav žádá důvtip. Zbytek mě ale moc netankoval. Některé postavy chcíply, ale z výše zmíněného důvodu mi to bylo úplně fuk. Samotný závěr zase dokázal, že film není dostatečně tematicky vybroušený a příběhově vystavěný: Je naznačeno, že protagonista navzdory všemu svému úsilí je fatálně dostižen následky svých činů. Kdyby však toto "naznačení" ve filmu nebylo, ničemu by to nevadilo. Nepůsobí to tedy jako správný konec, i když předpoklady právě pro takový konec jsou - postavy přeci jsou tam, kde jsou, v důsledku svých činů a jinými svými činy se snaží z onoho místa dostat. Pesimistický závěr však nepůsobí jako hřebíček do rakve (třešnička na dortu) všeho toho dosud prožitého zmaru. Friedkin určitě dal do filmu obrovské úsilí (natáčelo se na řadě lokací a zhotoveny byly komplikované pasáže), ale navzdory tomu s filmem finančně neuspěl, ačkoliv měl po předchozích projektech velké jméno v Hollywoodu. Někteří tvrdí, že Star Wars 4, které vyšly asi o měsíc dříve, ohromily diváky natolik, že po něčem takovém už prostě nebyl hlad. Já si ale myslím, že výsledek není dost kvalitním filmem (tzn. není dost stylově, dějově a tematicky vybroušené a vyexponované) na to, aby mi na celém jeho dění (a postavách) záleželo. Základem je zaměřit se na témata, která dějem prostupují a postavy, které děj utváří. Zbytek je nadstavba. Snad to prominout jen u experimentálních filmů, které neaspirují toliko vydělat nebo u žánrovek, které jsou schopny dostatečně bavit aspektem sobě vlastním (akční film kvalitou své akce). ()
Před léty jsem to viděl a v paměti mi utkvělo jen, že se má jet rychle a furt. Zážitek bohužel nemohu oprášit jelikož příroda volá! ()
60% — Obecně nemám rád remaky, ačkoliv tenhle je překvapivě dobrý a koukatelný. I když je leccos trochu jinak než v originále, člověk se neubrání srovnávání. Obecně bych řekl, že originál je uvěřitelnější, zde jsou některé peripetie už dost přitažené za vlasy. ()
William Friedkin (Francouzská spojka, Vymítač ďábla) a jeho přehnaná sebevražedná jízda skrz džungli s dvouma náklaďákama naloženýma nitroglycerinem. Jako atmosféru buduje hodně dlouho, začátek je skrze množství postav takovej zmatenej, ale jak vyrazí na cestu, tak už dobrý. Hudba Tangerine Dream. ()
Hodnoceno na základě alternativní a "vykuchané" evropské distribuční verze, jež běžela i v Československu v 80. letech. ()
Jediný problém tohoto snímku u mne byl, že jsem se již vůbec "nebál", jelikož jsem první viděl FR verzi. Jinak považuji tento remake za jeden z nejlepších remaků, co jsem kdy viděl. Vše bylo vylepšeno... jen ten strach se nějak nedostavoval... 8,5/10 ()
Docela mile mě to překvapilo. Trochu pomalejší rozjezd, ale pak už bezvadná podívaná. ()
Na Friedkina trochu slabší,ale pořád solidní thrillerové řemeslo,na kterém se ovšem do značné míry zasekla slibně se rozvíjející režisérova kariéra.Díky tomu (a v porovnání s geniálním francouzským filmem) tuhle předělávku nemůžu mít rád. ()