The Green Inferno

Tak som sa konečne dočkal. Hommage Eliho Rotha, Talianskemu CANNIBAL HOLOCAUST a prakticky celému tomuto kanibalskému subžánru, ktorý sa v 70´s a 80´s rokoch nakrúcal v Taliansku ako na bežiacom páse je konečne vonku. A aký je? Hlúpy, nelogický, nedesí a pôvodnému filmu nesiaha ani len po päty. Netvrdím, že sa nenájdu miesta, pri ktorých by si divák chcel zatvoriť oči, hlavne pri krájaní, pečení a konzumovaní ľudského mäsa, to bolo nepríjemné, scénka pri ktorom som mal chuť si otočiť hlavu alebo zatvoriť oči, ale ináč ostatné scénky, ktoré chceli vydesiť alebo reálne zobraziť niektoré nebezpečné situácie, skončili nesmiernym fiaskom. Prisahám, že som sa nasmial viac ako pri niektorých komédiách... Pretože scénky ako, hnačka v klietke, útok digitálnych mravcov či masturbácia pre upokojenie alebo útek pred niekoľkými desiatkami domorodcov u mňa vyvolali záchvat smiechu. Nemyslím to metaforicky ale doslova. Ale musím uznať, že príroda bola nádherná a domorodci takisto perfektný,realistickejšie to už ani nemohlo, čo sa týka vizuálnej stránky, vyzerať. Zo začiatku mi nesmierne vadil pomalý rozbeh... Skoro 40 minút trvalo, kým sa niečo začalo reálne diať, čo mi prekážalo ale keď sa na to teraz pozerám spätne, malo to svoj dôvod. Nejde o taký ten survivor horror, kde sa hlavné postavy predierajú hodiny džungľou aby ušli z pred pazúrov kanibalov. Toto je čistokrvná vyvražďovačka, kde, keď sa začne zabíjať, už to pokračuje v 5 minútových intervaloch až do konca. Bez toho dlhého intra by snímka trvala maximálne hodinu. Možno sa nám tvorca snažil priblížiť postavy, nech si ich obľúbime, ale to rozhodne nefungovalo IQ postáv priamoúmerne klesala od začiatku, do konca. Malo to tak obrovský potenciál, avšak všetko pohorelo na rýchlo varenom scenári, podľa môjho názoru. Však som s toho mal pocit, akoby to napísal nejaký scenárista béčkových horrorov za 2 týždne. Sklamaný som. (16.10.2015)

Po nulových očakávaniach a potom čo Green Inferno nikto nechcel dva roky pustiť do sveta nakoniec príjemné prekvapenie. Aj keď „príjemné“ nie je pri kanibalskom horore kde sa ľudia porciujú zaživa asi to najvhodnejšie označenie. Každopádne skutočný kanibalský horor z džungle tu nebol už dobrých tridsať rokov, takže minimálne v tomto pôsobí oproti hororovej konkurencii Green Inferno ako malé osvieženie. A keďže kanibalské kúsky patrili vždy výhradne k tej Béčkovej tvorbe, tak ani Green Inferno sa nesnaží o nič iné a táto látka je pre Rothovú zakaždým zámerne Béčkovú réžiu priam vhodná. O príbeh, postavy, dialógy tu skutočne nejde ani omylom. Green Inferno sa snaží sprostredkovať čo najintenzívnejší gore zážitok a minimálne od skvele natočeného pádu lietadla je to veľmi slušná krvavá jazda pralesom s pár znepokojivými gore scénami (prvé porcovanie tučného černocha), vynikajúcimi maskami domorodcov ktoré tomu celému dodávajú na autenticite, s poriadnou dávkou adrenalínu, vo vyváženom tempe a ani raz sa to nesnaží hrať na nič viac než priznaný „brak“. Eli Roth bol pre takúto látku tá najsprávnejšia, ale zároveň aj najhoršia voľba. Nikto iný by z točenia podobného Béčka asi podobnú radosť nemal, no zároveň sa Green Inferno nemôže zbaviť množstva režisérových neduhov, ktoré celý ten gore zážitok neuveriteľne narúšajú. Keby len Eli z tých postáv zase raz zámerne nerobil totálnych idiotov a nesnažil sa tu zahrnúť nasilu humorné scénky (masturbácia na uvoľnenie napätia, hnačka v klietke, zhulení domorodci ...), ktoré však namiesto toho aby boli vtipné sú neuveriteľne trápne bol by som z Green Inferna aj zľahka nadšený. Takto však po pôvodne očakávanom odpade iba fajn krvavé guilty pleasure. Síce asi najlepší horor Eliho Rotha, no vzhľadom na konkurenciu typu Hostel alebo nedávny Knock Knock to veľmi o ničom nevypovedá. CELKOVO: 3* (6/10) (23.10.2015)

Posledných 30 rokov sme tu poriadne žiadnu kanibalovku z džungle nemali a Roth sa chcel súčasnému divákovi predviesť. Prvá polka filmu slušne odsýpa, hoci sledujeme skupinu nezaujímavých ľudí hovoriacich do vetra a snažiacich sa o nedosiahnuteľné. Proste bla bla bla a šup ho teleportom do klietky kanibalov, kde sa dejú divné veci. Scénami či už s pipinkou, ktorá si dlhšie nedala Activiu alebo so zhulenými kanibalmi Roth strieľa do prázdna. Pribúdajúcimi minútami sa film stáva paradoxne nezaujímavejším a stráca na intenzite. Atmosféra krásnej džungle a škaredých domorodcov bola výborná, škoda že sa z nej nečerpalo viac. Neznáma Lorenza Izzo hrala o život a hlavne vďaka nej 2/3*. (25.08.2016)

Milý příspěvek do téměř mrtvého žánru kanibalských filmů, který vytěžil maximum (ale ne všechno) z filmů uvedených v závěru titulků. Nádherná příroda, naivní mladí Američané (kromě jejich vůdce) a domorodci, kteří jakoby vypadli z filmu Maska rudé smrti. Zde těžko vymýšlet něco originálního, takže poučený divák jistě překvapení nečeká. Omladina se vydá do Amazonie, při návratu se porouchá letadlo (moc hezké přistání v bujné zeleni okořeněné např. setkáním se stále se točící vrtulí), zajmou je divoši...no a pak už se chystá hostina. Chyběly mi souboje zvířat na život a na smrt (nojo, dnes by neprošly) i naražení na kůl, které se nabízelo. Zajímavým momentem bylo využití marihuany, kdy se člověk musel smát společně s domorodci - nejrozkošnější pak bylo děvčátko prchající s obří nohou. Vůbec se u filmu hodně nasmějete. Omladině jsem samozřejmě přál to nejhorší, těšil jsem se na rituál s pannou a na to, jak bude skoncováno s největším hajzlem. Ne všeho jsem se dočkal...ale nechť. Snad jen ti mravenci byli příliš digitální (v originále použil Deodato skutečné). Gore umírněné, to mne do jisté míry zklamalo. I tak se jako fanoušek žánru přikloním k vyššímu hodnocení, byť na Deodatovy Kanibaly tohle prostě nemá. (19.10.2015)

Jo, hlavní je maso pořádně nasolit a okořenit! :-) --- Poslední ryze kanibal film jsem viděl kdysi v osmdesátých letech. Bylo to něco z té série italských kanibal filmů od Amazonie a po pravdě děj si již nepamatuji. Samozřejmě tehdy jsem byl z toho paf, obzvláště když se tuším o filmu říkalo, že je to nalezený videozáznam nějaké výpravy, která zmizela v džungli. Kameru s natočeným filmem prý našla až další expedice a domorodci ji nezničili, protože se jí báli... Tím, že si člověk nebyl jist, že to teba nakonec bylo doopravdy získal film další rozměr. Pak přišla dlouhá série zombie filmů a hladoví zombíci mají jaksi v popisu práce žrát a napad vše živé kolem sebe. To je ale jiný žánr. Až nyní jsem se zase setkal s klasickým kanibal filmem. Vlastně vyjma jednoho australského snímku a partě uprchlých trestanců z jedné z britských nápravných kolonií... Mně tyhle filmy baví. Jednak je tam většinou nádherná příroda a pak ten strach o svojí pannenku a ledvinky :-))) Zelené inferno toto nabízí plnou měrou. Občas se sice hrdinové chovali podivně a někdy si scénář mohl odpustit ty laciné scénky (např. levhart, píšťalka atd..) , jindy ale zase překvapil celkem promyšleným dějem a zápletkou. Domorodý kmen byl super, nejvíce u mně budoval ten ,,pán se žlutým obličejem'' ! Jen by mne zajímalo zda domorodci věděli v čem hrají! Filmem sie lehce mihne i Richard Burgi, na kterého si možná někdo vzpomene z céčkového TV seroše Ochránce. Po pravdě, bylo to spíše na 3,5 hvězdy. Ale za tu radost zase z něčeho svěžího a i napětí zaokrouhluji nahoru. 4 zámky k řetězu. * * * * (20.02.2016)