Ach, chlapče

Výtečný film, který mě hodně bavil (hlavně díky většině epizodních postav, které jsou skvěle napsané i zahrané). Černobílý formát mi k tomu sednul, taktéž zasazení do současného Berlína i rámování děje úsekem jednoho dne (stejně tak opakující se motiv s nedostupnou kávou je super; hudební podkres jsem naopak skoro nevnímal a téměř ani nevím, že tam nějaká hudba byla - tak mi přišla nenápadná, resp. dokonale padnoucí k atmosféře snímku). V podstatě celý ten film - tak jak je vymyšlený - hrdina putuje odnikud nikam, potkává různé postavy a něco s nimi zažije, než se zase posune dál - od začátku aspiruje na to, aby se mi líbil - je tam všechno tak, jak to mám rád (dramatická rovina se zde skvěle doplňuje s tou komediální), a má to svou poetikou blízko k zde zmiňovanému Jarmuschovi (aniž bych z toho nutně měl dojem epigonství). Kdyby takto vypadal tematicky podobný český protějšek Parádně pokecal, bylo by hned možné ho vzít víc na milost. V podstatě jediné, co mi na tom filmu vadilo, bylo to, že mi herecký přestavitel hlavní postavy, Tom Schilling, neuvěřitelně připomínal jednoho týpka, kterého strašně nesnáším, takže do té averze jako takové k jeho postavě flákače se mi ještě míchal odpor k herci zapříčiněný tou podobou - ale to je samozřejmě výtka čist subjektivní, za kterou ten film nemůže. Místy se mi tam ale vkrádala i jistá znuděnost, takže nakonec přece jen 4 hvězdy. (Nejen) fandům podobných "lůzrovských filmů" lze tuto německou libovku jen doporučit. (19.06.2016)

Zaprášene čiernobiely, trpko-komický pohľad na súčasný Berlín v tieni neveselej nemeckej histórie, a jedného flákajúceho sa mladíka bez budúcnosti. Stretne sa so zopár ľuďmi (starými i novými znamimi), pokecá a opätovne (a neúspešne) sa snaží všade si objednať vysnené kafe. Zopár fajn momentov a dobrý hlavný predstaviteľ, ale celkovo to moc nepobaví, ani nič veľké nezdelí. A ten jazzový podkres ako u Woodyho Allena sa k tomu nehodí. Ako výplň do artového kina pri čakaní na ďalšieho Jarmuscha OK. (12.04.2014)

Niko je v podstate dobrý chlapec, on by najradšej stále pil len kávu. Lenže keď sú všetky kávomaty nefunkčné a presso mašiny sa čistia, musí nakoniec piť len to pivo a vodku. Mládenec bez vízie a budúcnosti sa cíti v súčasnom Berlíne obklopený toľkými bláznami, až si nakoniec začína myslieť, že chyba je v skutočnosti v ňom samom. Tu môžem hlavného hrdinu upokojiť. Jeho cesta životom mi pripadá ešte vcelku správna a nepokrútená. Problém naozaj spočíva v uvažovaní a živote mnohých iných ľudí. No a ten psychológ v úvode filmu to zabil. Ten by mal na myšlienkovom oddelení nie pracovať, ale ležať... (19.01.2020)

Přesně moje krevní skupina. Hlavní postava, která se potácí na prahu dospělosti od ničeho k ničemu, přestože ví, že by měl se sebou něco dělat. Formálně blízké Woodymu Allenovi (jazzový soundtrack, pěkná černobílá kamera) a Jimu Jarmuschovi (epizodkovitý styl vyprávění, vedlejší postavy, kafe!) a tématem nerozhodnosti má zas blízko k mému oblíbenci Noahu Baumbachovi (Greenberg) a už teď je jasné, že tenhle kousek by se měl podávat jako dvojfilm s jeho blížící se Frances Ha. Komedie to není vůbec, spíš introvertní melancholická projížďka Berlínem. P.S. Film, ve kterém Roman Hubník vstřelí gól za Herthu Berlín jako třešnička na dortu. (28.10.2013)

Nemeckú kinematografiu mám vo všeobecnosti rád a tak ma nesklamali ani jej tohtoročné kúsky na MFF Bratislava. Oh, Boy! je skôr sledom príhod, ako plnohodnotným príbehom. Je to to, čomu u nás a kúsok na západ hovoríme "hořká tragikomedie ze života". Lenže ak sa jedná o český film, máme z toho vždy oprávnené obavy, ak sa jedná o nemecký, máme sa na čo tešiť. Film naberie ku koncu trochu pochmúrnejšie kontúry, vďaka ktorým dostane hĺbku a prinúti nás zamyslieť sa nad súčasnou spoločnosťou, ktorá hovorí rovnakým jazykom, ale napriek tomu si nerozumie. Bolo tomu inak počas druhej svetovej vojny, keď sa dokázali zblížiť nacista so židovkou, alebo to bol iba filmový scenár? Každá generácia je svojim odlišným spôsobom stratená. (15.11.2012)