Avengers 2: Vek Ultrona

Je vidět, že je to už xtý film v marvelovském universu, a tudíž to od začátku prostě jede. Žádné vysvětlování. Bavilo mě hláškování hrdinů a skoro nejlepší scéna byla ta se zvedáním Thorova kladiva. Bohužel jsem se ale v průběhu filmu i dost nudil. Nechápal jsem Ultronovy úvahy á la "aby byl mír, tak musím zničit Avengers. Lidstvo se musí vyvinout, ale stejně zničim svět." V porovnání třeba s Iron Manem 3 nebo Kapitánem 2 a vlastně i prvnímy Avengers mi děj prostě přišel tupej. Po finální bitce jsem přece jen pookřál, ale v nejbližší době se na to nemám chuť podívat znova. (08.05.2015)

Zklamání se nedostavilo. Po nějaké době strávené na CSFD jsem si již vypěstoval značnou imunitu na některé negativistické komentáře. Jasně, každý v tom vidí něco jiného. Mně se to třeba líbilo. Konverzace mezi postavami je zábavnější než v jedničce a hlášek je tu požehnaně. Dát slušné fóry do souboje Hulk vs. Hulkbuster je opravdu umění. Rozebírání života Hawkeye, který neměl vlastní film bylo vcelku fajn, ale u Black Widow mě nijak zvlášť nezaujalo. Ať už prostředím nebo myšlenkou. Maximofovi (Quicksilver, Scarlet Witch) a Vision potěšili. Ze začátku byla až trochu moc akční kamera v lese, kde měl člověk trochu problém s přehledností, ale po dvou minutách to člověk vstřebal. Celkově to mělo grády a vůbec jsem se nenudil. Skvělé dávkovaní napětí, akce a humoru. Ultron nebyl zrovna nejlepší z možných kandidátů na záporáka, ale aspekt filosoficky pomateného robota z něj nakonec udělal slušného magora, který by si možná rozuměl s Lokim, kdyby je spolu zavřeli někam na ostrov (znalci Arrow pochopí). Roboti byly sice slabší, ale rozhodně ne nejslabší protivníci v historii Marvelu, jak jsem tu někde četl. Chitauriové z jedničky byli na podobné úrovni. Za sebe doporučuji titulky. Dabing by některé hříčky pokazil. Vypadá to, že jsme naštvali Thanose. Jen tak dál a vzhůru na Ant-Mana. (04.05.2015)

Stejně jako v případě prvního dílu dávám rozpačité tři hvězdičky a případnou další si schovávám pro DVD reprízu. Neznamená to, že by se mi druzí Avengers nelíbili, jen v nich bylo tolik věcí k vytknutí, že si ode mě teď vyšší hodnocení nezaslouží. Zklamalo mě nevyužití Barona Struckera (a to ho hrál Thomas Kretschmann!), otravná potřeba Josse Whedona, aby každou chvíli někdo řekl či udělal něco alespoň trochu vtipného, mdlý Ultron, ze kterého nešel strach (a který samozřejmě také musel říkat věci, které měly být vtipné) a téměř chybějící napětí. Líbily se mi ovšem scény typu zvedání kladiva (opravdu vtipná) a rozhovoru Black Widow a dr. Bannera (dramatická, dojemná, bylo v ní vše), nadchl mě souboj Hulka a Hulkbusteru, na triky od ILM byla radost pohledět (tedy s výjimkou první uspávací scény Hulka a Black Widow, kterou trumfne vlastně jakýkoliv King Kong - i ten nejstarší) a abych nezapomněl, ze všeho nejvíce se povedl Vision. (08.05.2015)

Ještě naštěstí nejsem přejeden - ani zdaleka. Poznal jsem to podle hloupého dětinského úsměvu, který mi z tváře nezmizel v podstatě od první zasněžené akce až do závěrečné obrany kostela. Ta mi mi navíc po x letech konečně umožnila vidět naživo něco, co do dneška existovalo pouze na stránkách comicsů. Pravděpodobně nejvíce eye-candy momentka roku v už na první pohled jakoby nejdražším filmu historie vůbec. Takže jo. Sakra jo. Rád chodím na penězmi nacucané spektákly o superhrdinech, a doufám, že se na tom do budoucna vůbec nic nezmění. Radost pohledět. (01.05.2015)

Když sveřepí zachránci světa a okolních galaxií z nějaké té homixové Ligy vypičenců konečně komerčně narazí na umělou demencí vybaveného, přestrašlivého Transformera s originálním jménem Ultramegagigatron, vygenerují společně jakéhosi spařeného Dekárta, jenž všechny ty tlusté, slaboduché děti a mnohé blahoslavené dospělé v sále vykrmí kalorickou porcí šestákové assbookové filosofie, nu a poté, co si všichni včetně Assgardské mykologie pateticky vyřeší svá traumata a rodinné záležitosti, semelou se vzájemně ve spektakulárním digitálním robobordelu, který kompletně rozmrdá nějaké fiktivní Bulharsko. Na něco, co se tu nekompromisně drápe na přední příčky žebříčků oblíbenosti, mi výše uvedená, naprosto přesná rešerše scénáře přijde natolik artově sofistikovaná, intelektuálně komplikovaná a filosoficky hluboká, že se bojím chodit do kina, protože ta jsou evidentně plná vypláchlých mutantů, srkajících a žvýkajících stejně závadné marginální nepoživatiny, sekundárně produkované investory těchto veleděl. (02.06.2015)