Dvojaký život Veroniky

Filmy pana Kieslowskiho mám docela zmapované a jeho tvorba na mě působí trochu jako sázka do loterie. Jen několik málo z nich se mně opravdu líbilo. A ani fylozofický nádech Dvojího života Veroniky mě neoslovil tak, jak bych si představoval. Asi mě unikla myšlenka, protože jsem tady nic intenzivního nenašel. (22.03.2013)

Název filmu je výmluvný sám o sobě, protože příběh je vyprávěním životů dvou vzhledově totožných dívek, ale s jiným původem - Polka a Francouzka. Ačkoliv o sobě nevědí a v jedné ze scén se náhodně minou, spojuje je jakési pouto a každou z nich doprovází zvláštní pocit, že nejsou na světě sami. Působivé že? Obzvlášť nejvíce zajímavá je krásná herečka Irène Jacob, která si tuto intimní dvojroli střihla naprosto přirozeně a uvěřitelně. Celkem vzato je to zadumané, meditativní, poetické a hezky romantické, ale na druhou stranu to působilo velmi chladně, odtažitě a bez jiskry, po které jsem celý snímek lačnil a doufal, že mi probleskne kolem. Ten film prostě jen tak plyne a bylo v něm pro mě opravdu málo scén, při kterých by mě napadaly všemožné interpretace a vtáhly mě do světa Veroniky. Možná se tak stane až při dalších projekcích, zatím to se mnou tolik nepohnulo. (18.04.2014)

veľmi zaujímavá práca s farbami a svietením, pozoruhodné polodokumentaristické a jemne bizarné epizódy dotvárajúce kolorit filmového sveta a podfarbujúce dej/náladu, neotrelý film á la téz s pomerne originálnou premisou a rozprávaný viac zahaľujúco a záhadne, umelecký film, ktorý ide do hĺbky a ktorý má svoje nesporné kvality; jedine sa mi nepáčila štylizácia hlavnej hrdinky - prejemnelá a neprirodzene pózujúca nymfa; a nie som si istý, či som celé kieslowskeho myšlienkové panoramatické veľdielo rozlúskol k mojej dokonalej spokojnosti; rozhodne ma čaká ešte jedno pozretie; (29.06.2008)

Nemôžem si pomôcť, ale keď som tento legendárny Kieslowskeho film pred časom videl, jediné, čo mi uviazlo v pamäti, bola dosť ťažká nuda. Ani pohľad na krásnu Irene Jacob, ktorá nezlezie z plátna, mi nepripravil žiaden katarzný, alebo aspoň uspokojujúci stav z videného. Film, ktorý treba vidieť po čase znova, keď už človek je viac oboznámený s Kieslowského tvorbou a videl viac art filmov. Jeho filmy, ktoré som videl ešte pred Veronikou, ma zasiahli oveľa viac. VIDENÉ ZNOVA: Divák si na druhý krát všimne niektoré ďalšie detaily, metafory a motívy. Anjel, ľudia ako bábky, farby. Stále mám pocit, že to na plné precítenie treba vidieť ešte raz. Je červená a zelená farba odkazom na Vertigo? (03.06.2012)

Mystický příběh o dvou dívkách ze dvou různých zemí, jednou se zahlédly možná. Spřízněné jménem, gesty, talentem ke zpěvu a stejným tušením. „Mám zvláštní pocit.Cítím jako bych nebyla sama.“ A loutkáři, který zrovna píše knihu o dvou dívkách ze dvou různých zemí. „....Když byly obě dva roky staré a už uměly chodit......jedna z nich si spálila ruku na plotně.O pár dní později......druhá z nich sahala na kamna.....ale v poslední chvíli ruku odtáhla.Ačkoli nemohla vědět, že by se také spálila.“ Ta jedna z nich je jakoby nadpřirozenou silou varována před omyly té druhé. A dál si netroufám k této tajuplné nádheře doplněné stejně nádhernou hudbou nic dodat, snad jen, že Krzysztof Kieslowski těžko mohl vybrat lepší představitelku obou Veronik než Iréne Jacob. (09.10.2005)