Já, Olga Hepnarová
Ja, Olga Hepnarova
Moi, Olga
I, Olga Hepnarova
VOD (3)
Obsahy(1)
Príbeh mladej ženy, ktorá v roku 1973 nasadla do nákladného auta a v centre Prahy zabila osem ľudí. Svoj čin považovala za akt pomsty spoločnosti, ktorá jej podľa nej celý život ubližovala, a v roku 1975 ju ako poslednú ženu v Československu popravili. Snímka je existenciálnou drámou Olgy Hepnarovej, príbehom osamelého človeka vymedzujúceho sa voči väčšinovej spoločnosti, príbehom, ktorý vyústi do tragédie a niet v ňom víťaza ani porazeného. Film ponúka pohľad na traumatický život aj čin titulnej hrdinky z určitého odstupu tak, aby sa emotívne neprikláňal na stranu Olgy Hepnarovej. Súčasne je aj drámou ľudí z jej okolia a jeho tvorcovia sa snažia nájsť príčiny jej strašného agresívneho aktu. (ASFK)
(viac)Recenzie (659)
V prvej polovici, ktorá sa sústredí na konštantnú depresiu a lezbo-sexualitu Hepnarovej, by som viacej zvýraznil dôvody, prečo sa cítila tak ukrivdené zo strany okolia. Z filmu to nie je dostatočne čitelné a keď divák nepozná históriu udalostí, začne sa mu vyjasňovať až po tragédii, pri rozhovore s obhajcom (Juraj Nvota). Všetko ostatné ale výborné - atmosféra doby, čiernobiely vizuál, chlad a odosobnenosť rozprávania, vyjadrujúceho svet v hlave Hepnarovej. A fakt vynikajúca Michalina Olszanska v hlavnej roli! P.S.: Aká časť rozpočtu išla na cigarety? V 4DX by som to vidieť nechcel! ()
Stejný případ jako letošní Rodinný film, Polednice a Rudý Kapitán. Obrovský skok oproti tomu, jak vypadá většina dosavadních českých snímků, ale pořád to není dotažené. Je to v kontaktu se světovou kinematografií, ale ještě to s ní úplně nedrží krok. Kdyby se to vyjadřovalo body, je to takových 7/10... Problém je, že u filmů tohoto typu strašně záleží na detailech, aby se nepokazil celkový dojem. Je nutné tvůrcům těchto filmů fandit, aby točili dál a tříbili si styl. Konečně se u nás začíná něco dít, ale rozjezd je lehce kodrcavý. ()
Nejdříve musím napsat, že případ Olgy Hepnarové znám cca patnáct let z televizního dokumentu, natáčení snímku jsem sledoval s napětím, hlavně, když to vypadalo, že mu hrozí nedokončení. Film umělecký, psychologický, nestranný, až tak, že závěrečný dialog hlavní hrdinky s obhájcem a její proměna vás pomalu ochromí. Snímek pomalý, hypnotický, připadlo mi, že točený tak, že každý záběr, scéna, mají svoji pointu, vyvrcholení a význam. Dílo tak přemýšlivé a NEČESKÉ, že jen nechápavě kroutíte hlavou. Dumáte o něm minimálně několik dnů a několikeré zhlédnutí je povinnost. 90% - zbytek si nechávám jako nezbytnou rezervu pro pozdější vytříbení svého názoru. Aspirant na nejlepší český film za ... nevímkoliklet. :-o ()
Když postavíš příběh na hlavní hrdince, můžeš být sebelepší filmař, ale pokud ti herečka nezahraje, jsi v prdeli. To ale není tento případ, protože hereckýmu výkonu, který předvádí Michalina Olszanska by zatleskala ve stoje i Meryl Streep. Viděl jsem už mnoho výborných hereckých projevů a tak s klidným svědomím můžu říci, aby si už Michalina pomalu připravovala děkovnou řeč na Českýho lva, protože tohle bylo ukázkově bezchybné splynutí s postavou. Michalina, přestala být před kamerou Michalinou a začala být Olgou. Film je po filmařský i emotivní stránce jak uragán valící na tebe super kvalitu ze všech stran, který sice po 105 minutách končí, ale ten masakr co ti způsobil v hlavě, budeš urovnávát ještě douho po skončení. Rád bych už přestal s chválou, ale ještě si neodpustím adorovat obrazovou složku, to jsou vymazlený kompozice v každým záběru, zkrátka každej posranej detail má svůj smysl. Kostýmy vynikajcí, rekvizity dokonale přesný, vedlejší role skvělý, hlavně Klára Melíšková by mohla mít za rok lví společnost. Ne, je prostě vidět, že Tomáš s Petrem věděli co chtějí a jejich výsledná práce rozhodně patří mezi to nejlepší co u nás od revoluce kdy vzniklo. ()
Chladnokrevně v proudu československé nové vlny. Ten styl tomu vládne, ale dost se to zmítá v neujasněných motivacích. Vedlejší postavy jsou figurky, o kterých potřebujete vědět víc a i Olga samotná si to musí spíše shrbeně odšlapat a odkouřit, než se nechat divákem doopravdy pochopit, zdali je chudák, nebo magor. To druhé beru jako součást filmařské hry, to první bohužel ne. Zásadně pozitivní dojem tomu ale nakonec dodává sugestivní závěrečná pětiminutovka. 4 a ½. ()
Olga Hepnarová a pokroucení lidské mysli v té nejtěžší možné podobě. Michalina Olszańska zahrála tak neuvěřitelně přesvědčivě a působivě, že na její recitaci dopisů Olgy pravděpodobně nikdy nezapomenu. Tvůrci se chopili nesmírně těžké látky a zvládli ji vysloveně na jedničku. Vědomá černobílá kamera v kombinaci s atmosférou sedmdesátých let perfektně vystihuje nemohoucnost doby něco řešit a tak se Olga odkazuje stále na sebe, svoje nitro, své myšlenky a my, jakožto divák, máme možnost přihlížet a přemýšlet nad tím, co se jí asi honí hlavou. Ve výsledku to stejně jako diváci nevymyslíme, ale mám pocit, že s takovou osobností by měl opravdu co dělat i renomovaný psychiatr. Nicméně bylo zajímavé takovou postavu dvě hodiny sledovat. A ve spojení s některými scénami, na které patrně nikdy nezapomenu, si myslím, že lépe tento film nemohl být odvedený. Jsem moc rád, že se tato herecká spolupráce mezi Čechy a Poláky povedla. A teď jsem zvědavý, za jak dlouho se někdo pustí do Horákové nebo bratrů Mašínových… ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $225,000▐ príliš chladné, bez toho aby sa divák mohol zapojiť do deja, zlý strih, necelistvé /40%/ ()
Já, Hepnarová silná... a fotogenická. Strašně neujasněný film co do přístupu k hlavní hrdince, ale i v hereckém pojetí a scenáristicky. Film, který vynechává a fragmentarizuje, přitom se ale pořád místy zbytečně opakuje a místy zase přeskakováním detailů spíše mate, než posiluje dojem chladu. Kombinace velmi filmového a fotogenického vizuálu, lehce divadelního zcizeného pojetí některých scén a dobových dokumentů je spíš kostrbatá než organická. Olga funguje v rámci jednotlivých scén, především, když se v nich nemluví a odněkud stoupá dým. Pak má díky netuctové tváři a podivnému držení těla Michaliny Olszańské zneklidňující sex appeal. Stejně tak bych vyzdvihl volnou práci s dobovostí, nestavění normalizačních kulis na odiv a potlačení jakýchkoli "systémových" rysů. Film si všímá postav ve velmi konkrétním prostorovém výseku, neomlouvá je dobou a zkažeností systému. V tomhle ohledu je velmi sugestivní. Bohužel když ho mám brát jako významový celek, který pracuje s distancovanou studií monstra a procedurální zprávou o jedné masové vražedkyni, nemůžu se bránit rozpakům. Ano, už je to dílo lidí, kteří se vyhýbají mnoha otravným českým konvencím a jsou poučení současným festivalovým filmem, ale to samo o sobě není vůbec garantem soudržnosti a působivosti. Musím se přiklonit na stranu těch, kteří říkají, že Hepnarová je sázka na jistotu. Sice ne na jistotu, které jsme tu léty přivykli, ale to na věc nic nemění. Ve všech ohledech nakonec zdánlivě provokativní a morálně ambivalentní snímek končí při zdi. ()
Po dlouhé době, a na ještě delší dobu také naposledy, jsem ke sledování snímku přizval svého bratra Imricha. Před samotnou projekcí jsem musel podstoupit následující rozhovor. Imro: A na co že se to budem dívat? Já: Já, Olga Hepnarová. Imro: To zní akčně. O čem to má jako bejt? Já: O jedný ženský, která přejela v Práglu hromadu lidí. Imro: Jak jako přejela? Já: Normálně, náklaďákem. Imro: Náklaďákem přejela lidi? Já: Jo, přejela. Imro: To ti lidi leželi nebo jak je přejela? Já: Normálně stáli na zastávce. Imro: A ona je přejela? Já: Jo, přejela! Imro: Jakože do nich narazila? Já: Jo, narazila! Přejela! Rozmetala je na sračky! Imro: A to je všechno co dokázala? Rozmetat lidi na sračky? Já: Co víc by měla dokázat? Vnitřnosti rozmazaný po celý ulici jsou ti málo?! Imro: Nebyla to třeba šikovná sochařka nebo tak něco? Já: Ne, Hepnarová určitě nebyla sochařka, byla to sadistická zvrácená psychopatka! Imro: Nic víc neuměla? Jen přejíždět lidi? Já: Asi jo, kurva! Imro: Takže ona zasere zastávku střevama a hned má vlastní film? Já: Běž do hajzlu! Imro: To jako oslavujem její přínos společnosti? Celoživotní dílo? Já: Aby tě pomrdalo stádo slonů! Imro: Prostě abych se proslavil a měl vlastní film, stačí přejet hromadu lidí, jo? Žádnej talent, nic, vlastně stačí řidičák. Já: Ale byla za to popravená! Imro: Spoiler alert!! Já: Cože do piče?! Imro: Proč mi říkáš jak to dopadlo? Teď už se na to nemusím dívat. Jedu do města, zatím zdar. ()
Vadila mi na tom nejedna věc. Jak každá druhá scéna „jakože artově“ trvala o pár desítek vteřin déle, aniž by to bylo opodstatněné tím, že by říkala něco nového. Postsynchrony, které sice jsou vysoko nad tuzemským „standardem“, ale stejně speciálně v emočně vypjatých scénách bije do uší, jak dabérka není na stejné vlně jako představitelka hlavní role. Že oběti nejsou alespoň zmíněny jménem, že je to až příliš velká sázka na jistotu odkoukaná u úspěšných vzorů (ano, v mnoha ohledech to kráčí ve šlépějích Idy)… No, hodně by toho bylo. Přesto se mi autoři dostali pod kůži. Má to vynikající podprahovou tenzi à la Capoteho/Brooksova klasika, v našem filmu takřka nevídaný fakt, kdy autoři nemají zapotřebí vše říci slovy jak v rozhlasové hře, několik neskonale silných scén (v čele s rozpravou s obhájcem), celková ambivalence nechávající mnohé čistě na divákovi a především výtečnou Olszańskou, která to s přehledem táhne i v problematičtějších úsecích. ()
,,ODSUZUJU VÁS K SMRTI PŘEJETÍM!... /// Realistický sedumdesátky, který v sobě ukrejvaj víc komanžský atmosféry, než všechny předlistopadový filmy dohromady (no tak dobře, trochu kecám, ale!…). Artovej film, plnej dlouhejch záběrů (včetně lesbický orgastický scény), kterej se snaží vystihnout (a celkem se to daří!) přerod bezmocnýho jedince v masovýho vraha. Michalina Olszańska vzbuzuje různorodou škálu emocí, ze kterejch vyjde vítězně ta, že Olgy byla hnusná píča, kterou člověk nemohl mít rád (no dobře, ještě vzpomínám na Mariku Šoposkou…). Kromě veškerý filmařiny mě překvapilo, že ta holka měla kurevskou pravdu! Potencionálních vrahů je mezi náma dost! Nebo ne? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Znám studentskej filmeček Všechno je sračka. 2.) Zjistím, že myšlenka GTA pochází z Česka. 3. Věřím, že svět je abstraktní hmota, která nemá žádnou hodnotu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Jít na to do kina, tak se zabiju! ()
Očekávaný zázrak na poli české kinemotagrafie se nekonal. Podivná nekontrastní černobílá maskující zřejmě nulový rozpočet, to bych ještě bral. Horší je to se scénářem, pokud se Kazda s Weinrebem na natáčení chystali víc jak 5 let, čekal bych, že snímek nebude jen rekapitulací života Olgy Hepnarové z deníku Blesk, ale místy možná hlubší analýzou. Nic. Snímek může být paradoxně úspěšnější u zahraničního publika, které nebude s případem Hepnarová obeznámeno. Dokážu si představit, že nevědět nic a nic se ani pořádně nedozvědět může mít mnohem silnější a poněkud bizarní účinek. Ale abych jen nepindal - zahráno dobře a scéna z vesnické tancovačky s Collegium Musicum na pozadí je výborná. ()
Napadlo vás drahí nespokojní vôbec, že je to celé točené optikou Hepnarovej? 10/10 A nechápem ako Slováci mohli dať Slnko v sieti ďalšej Hřebejkovke do počtu keď s Učiteľkou súťažilo toto. ()
"Jednou mi zaplatíte za váš smích a moje slzy." Čin Olgy Hepnarový byl hnusnej, podlej a měl by upadnout v zapomnění. Proto nechápu, proč se někdo rozhodl splnit její sen o tom bejt slavná a natočil o ní film. Ale já nemusím chápat všechno. Zkusil jsem tedy v tom snímku najít něco zajímavýho, ale bylo to marný. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď, sebelítost a trocha černobílýho lesbickýho sexu. Za ten tu hvězdu dám. Jinak mě zaujalo stravování gothajem s vínem, akrobatickej sex v Trabantu, neustálý čumění do blba a očekávanej happy end, ale za to už hvězdu nedám. ()
Film z jiné doby, z jiného světa, zcela mimo kontext české tvorby, což je jedině dobře a jde o největší plus Olgy. Už jenom to, že je ten film nezkažený, je zázrak, ale on je dokonce docela dobrý. Sice mi to chvílemi přišlo jako přehlídka adekvátních a správných řešení spíš než jasně směřovaný film, ale na druhou stranu... ono to bohatě stačí a mít tu tenhle art evropských parametrů potěší. ()
Jelikož jsem od útlýho mládí rád pařil GTA, tak jsem si samozřejmě o první hráčce GTA v Československu přečet nejrůznější články a zhlédnul i pár dokumentů. Na film jsem se docela těšil. První zklamání se dostavilo, když jsem zjistil, že film je černobílej, protože to už samo o sobě dává tušit, že to bude nějaká umělecká blbost. A druhý zklamání bylo, že film stojí za hovno. Je to nudný, příšerně sestříhaný a v podstatě jsou to akorát takový obrázky, do kterejch se citujou nějaký úryvky článku na wikipedii. Pokud chcete koukat na někoho, kdo rád jezdí Trabantem, tak to už snad radši na to koště Přibáně. ()
Proč české dobové drama podle skutečných událostí dokázalo uspět v zahraničí? A není Já, Olga Hepnarová akorát vykalkulovaný film pro festivaly? Píšu o tom v článku pro Revue Filmového přehledu. ()
Dost rozpačité dojmy. Po celou dobu jsem bojoval nejen s hlavní hrdinkou, ale i dílem samotným. Znáte ty filmy, které jsou odosobněné, chladné, ale i přesto od nich nedokážete odtrhnout oči, protože vás stejně svojí atmosférou pohltí? No, tak tohle není zrovna ten případ. Což bych ale dokázal nějak skousnout, kdyby se mi třeba podařilo naladit na hlavní postavu…no, spíš se k ní alespoň přiblížit, trošku ji pochopit. U Olgy byla přítomna řada záchvěvů, na které jsem reagoval porozuměním, avšak po mnohém z nich přišla scéna, která to shodila. A myslím si, že to nebylo nevyrovnaností postavy, nýbrž jejím špatným napsáním (neznám podrobnosti z historie, ale místy si docela odporovala, ať už slovy nebo činy, a to zvláště ke konci). Po celý film mě navíc rušilo nekvalitní předabování, k tomu jsem se musel nechtěně smát neustálému kouření postav a přehnanému důrazu na sexualitu (nemalá úlitba převážně pánské části publika). Za ty výše zmíněné chvilky porozumění hodnotím ještě slabším průměrem, ale zklamání u mě bohužel převažuje. ()
Súvisiace novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (viac)
24. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (viac)
Nominace pro 24. ročník cen Český lev
České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (viac)
TOP filmy 2016 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Výběr tří nejlepších filmů roku dle jednotlivých TOP uživatelů ČSFD.cz je každoročně oblíbeným čtením. Adepti měli za úkol vybrat tři pro ně nejlepší filmy, uvedené v roce 2016 do českých nebo… (viac)
Na to, aby někdo spáchal sebevraždu, musí mít silnou vuli, holčičko. To ty nemáš. Pokud existuje nějaká svoboda, tak je větší v člověku, který není vázán na kolektiv. If there is any freedom, then it is bigger in a man with no links to the others (The Quiet American). Hatred that wont hurt anybody except perhaps me myself. Snažím se, aby mi samota nebyla přítěží, ale abych v ní byla štastná. I try not to worry about loneliness but to be happy with it, despite all the sadness and bitterness. She has no idea how lonely I am (na kole sama na Moravu). Tak, jako se obejdu bez lidí, obejdu se i bez tance. I can do without ppl, so I can do without dancing as well (jo, bezva, je to v češtině, nebudu muset nic přepisovat – ted to mám dvakrát). I really wish I could rise above myself, as you wrote me before. Tvl, ta by mobil nedala z ruky. Jenomže dneska píše každej dement, protože mu to doba umožnuje. Tehdy na ni spíš koukali jako na exota. Hele, má taky narozeniny – pak je slavili ještě v Baked in Brooklyn. My jsme ti Olinko k narozeninám zatím nic nekoupili. We havent bought any gifts for your birthday yet. Co by sis přála? What would you like? Odejít z domova. To get out of here. Tak dobrou chut. Bon appétit. Ty jsi uplně šílená. You are completely mad. Jednou mi zaplatíte za svuj smích a za moje slzy. One day you will pay for your laughter and my tears. Sandy Winiferová. Já bejt vaší matkou, tak bych vás oběsila. If I were your mother I would hang you. Nikdo se nemusí namáhat. Kdybych chtěla, tak to udělám sama. You dont need to bother. If I wanted I would do it myself. Hele, z toho si nic nedělej. Mě fotr mlátil, mučil mě, máti pobodal nožem, řeznickym, to bylo hovado. Such an animal. Budto chcípneš, nebo vydržíš. You either die or survive, but its often fucking hard. Je mi taková hanba, že jsem byla závislá na lidech. I m so ashamed I was dependent on ppl. I m not anymore. Na podniku mě obvinili neprávem bez duvodu. For example at word they blamed me without any reason. Máte lidi vubec ráda? Do you like ppl at all? Mě už realita nezajímá. I no longer care about reality (jenomže realita je dneska jiná, svět se rozpadá malý český svini). Já se ted na svět dívám jinak. Jako na neživou hmotu. As inanimate matter. Abstraktní v tom smyslu, že se mě nedotýká. Its abstract bcs it doesnt concern me. Svět nemá žádnou hodnotu. The world has no value. Do you value yourself? Tak tady odtud to má. Nejdříve jsem nevěděl, jak správně odpovědět. Pak vždy ano. Jdeme do práce? Do we go to the work? Dormiphen. Obět dospělých a hračka školních dětí. A toy for adults, a victim of children. Dragonlady, mummy, fallen angel and sleeping virgin. Dračice, nalomený anděl, spící panna. Moji trapiči jsou nemilosrdní. My tortures are merciless. Jsem zrudný člen stáda a černá ovce rodiny. I m the beast in the flock, the black sheep of my family. Utěky ze školy, z domova, že života. V dětské léčebně poznávám nevědomost a zbytečnost psychiatrické vědy. How blind and useless psychiatric medicine is. Chata – symbol osamělosti. Rok a pul na pokraji svých sil odcházím bydlet do podnikové ubytovny, penzionu, který se ukáže být nestvurným Babylonem, kde se dá přežívat jenom silou vule. Zubožená jako poslední narkoman. City na pokraji vyčerpání. Naděje už na dně. Ale nalomený anděl nezlomen. And the fallen angel is not broken. Proč to dělám? Aby si uvědomili bezmocnost jedince. To let ppl realize how a helpless individual can end. Jsem v horším postavení než americký černoch. Proč? Protože jsem sama. Tisíckrát jsem byla lynčována. Otcem vylákána do sprch a tam do krve zbyta. Mockrát mi bylo dáváno na vědomí, že jsem ubožák, kterej nemá ve společnosti slušných lidí co dělat (cítím spojení). Bilance osobní. Emotional condition. Jsem sexuální mrzák. I m sexual cripple. Jsem zničený člověk. Člověk zničený lidmi (to je to Cílkovo – vyžívala se v tom – určitě by mu neškodil pobyt v pracovním táboře). Mám tedy na vybranou. Therefore I have a choice - to kill myself, or kill others. A rozhodji se takto. My decision is as follows – I will get revenge on my haters (zabiják). Oplatím svým nenávistníkum (převrátil jsem to). Kdybych odešla jako bezejmený sebevrah, bylo by to pro vás příliš laciné. You wouldnt pay the price if I became an anonymous suicide. A protože je společnost takový suverén, že není schopna sama sebe odsoudit... And bcs society is too sovereign to condemn itself. Já, Olga Hepnarová, obět vaší bestiality. Victim of your bestiality. Odsuzuju vás k trestu smrti přejetím. Sentence you to death by being run over. A prohlašuju, že za muj život je x lidí málo. And declare a few lives is too cheap a price for my life. Acta non verba. All-seeing-eye, falešnej pastýř (1.07.53). Měl jsem pravdu. Když mě popraví, muj čin bude mít větší cenu. If they hang me, my crime will have a higher value. Došly mi nadlidské síly. I ran out of superhuman strength. Nejsem Buh a přesto trestám. I m not God and yet I punish (Romans 12). Jsem buh svého osobního práva na pomstu. I do so due to my personal right to revenge. Once you are a poor victim, next time you are God. Nejsem člověk lidský, tím méně křestan (nvm, jesli jde o přepis, co tím případně sledujou – komunismus byl nelidský). Každý pokrok něco stojí. Every improvement has its cost. Zlo se nedá napravovat zlem. Evil cant be rectified with evil. Lidi byli vždycky zlí. Ubíráte člověkovi možnost, aby si vybrali mezi dobrem a zlem (random). Jste slabá (nebyla, protože si vybrala tu těžší možnost – obvykle správnou, proto se o ní mluví a píše ještě dnes - problém je, že se na ni díváme optikou malý česká svině - která si dycky vybere tu snažší a vlastně ani jinou volit nemusí, protože je sma mezi sebou spokojená - zvlášt v době totality, kde druzí rozhodují za ni). Nemluvila jsem o možnosti si vybrat. Člověk jiné možnosti má, ale vybere si vždycky zlo. Ppl have other possibilities but they always choose evil. Mám jedinou prosbu. Nedělejte ze mě u soudu duševně nemocnou. I am a Prugelknabe (otloukánek – victim of bullying). A chtěla bych vás požádat, abyste si takové lidi nepěstovali (Antifa). Když je nebudete pěstovat, nebudou myslet jako já a neudělají, co jsem udělala já (nikdy neposlouchaj). Dnešní lidé nejsou humánní. Today ppl are not humane (to patří k dnešní době - je to jejich obhajoba). Ona sama k nim patří (insulting and rejoicing). Nemají ale odvahu to udělat. Chci, aby se projevil větší zájem o lidi mého druhu. Představuji si, že byste měli udělat nějaké opatření, pokud nechcete zemřít na chodníku. Nebo jinde rukou Prugelknabe, který to udělá právem vašeho práva, nebo právem vašeho nepráva. Měla jsem možnost zabít sebe a odstranit problémy, které vám vyplývají z toho odstavit otloukánky. Vy jako lidé jste mě k tomu nepřímo donutili. Nemohli jste si myslet, že se zabiju někde bokem (neskutečně to ty prasata žere - zasáhla i další generaci). Žádám, aby mi byl uložen trest smrti (s nima normálně vyjebala). Znám učel hry, ale ne uplně. Věděla jsem, že se mám přiznat. () (menej) (viac)