Škola základ života

Duch skvelých prvorepublikových literárnych diel o lapáliách i dobrodružstvách školských čias Vlastimila Radu a Jaroslava Žáka vypodobnil Mac Frič neopakovateľným spôsobom v dvoch filmoch. Môžem k nim mať mnoho výhrad, no vždy si ich rád opakovane pozriem. A vždy ma dostanú. A ešte jedno poučenie film skrýva: Nezabúdajte, že každá dospelá generácia vidí v mladšej generácii vždy tú oveľa horšiu, skazenejšiu a nemorálnejšiu, než boli oni sami. Z tohto, takpovediac historicky degeneratívneho vývoja mládeže by malo vyplývať, že veľmi morálnymi boli napríklad mladí muži a ženy - študenti za čias antického Ríma. Čo to z výuky týchto ideálov a najlepších študentov prezrádza Petroniova kritika rečníckych škôl: "Z našich mladých mužov sa stávajú hlupáci, pretože nevidia a nepočujú nič z každodenného života, ale len samé zväzočky medových slovíčok.". (18.04.2021)

I když je to roku 1938, některé věci jsou stále aktuální. Ale dneska už by takovou kravinu asi nikdo neřešil. A už vůbec by to tak nehrotil. Ale to je detail, o to tu nejde. Je to dost veselý film. Pešek je tu úplně skvělý. A Filipovský tu hraje pěkného šprta. Některé výrazy mě celkem dostávaly. Třeba při tenise: "Tak já plaju." :D (31.01.2013)

"To není učení, to je krocení divé zvěře." Tak tentokrát mne samozřejmě nejvíc pobavil fantastický němčinář Čuřil, neboť ich habe gesagt, že slepice se řekne die Katze. Těsně za ním následoval Holous, jehož básník na stará kolena zívá u jezera, bonzák Krhounek a Benetka se svým báječným kolenotočem. Pozadu nezůstal ani učitelský sbor, jehož výkon při tenise byla parádní sportovní podívaná, ale celý ten humbuk kolem vydávání Řevu septimy mě zase tak moc nezaujal. (24.10.2016)

Oba filmy podle Žáka se mi líbí zhruba stejně, ale tento obsahuje více vtipných hlášek, o které se starají především výtečníci Holous, Benetka a Čuřil. Kdyby někdo z tehdejšího profesorského sboru zavítal na dnešní gymnázium, tak by se asi nestačil divit, jak se vztahy na školách za tu dobu dokázaly proměnit. "Hanba šerifovi!" ... "Slávisti jsou saláti!" (33.) (28.09.2006)

Martin FRic a jeho cierno-bila klasika. Na ceskoslovenske ciernobiele filmy som nikdy nezanevrel, ale ani ich neglorifikujem. Tento je vsak vynimka, komedia z 30. rokov. Tocilo sa to - rovnako ako U pokladny stal - preto, aby sa odlahcila taziva politicka situacia pred nastavajucou svetovou vojnou a preto, aby ludia prisli na pozitivnejsie myslienky. Rovnako ako u snimku U pokladny stal sa pod nanosom humoru skryvaju mrazive skutocnosti : 89 % (23.06.2015)