Cloclo

Neměl jsem ani šajnu, koho to tu Renier má hrát. A ačkoliv mi ze všech těch písní, které ve filmu zazní, jen tak okrajově něco říkala "My Way", tak jsem se nenudil. F. E. Siri si tu vyhrál jako odrostlejší děcko a Renier mu zdatně sekundoval. Hlavní tahouny filmu ještě doplňuje skvělá výprava. Stopáž může budit hrůzu, ale naštěstí se furt něco děje a děj pádí kupředu. Každopádně mi tu chyběla nějaká scéna, která by vyrazila dech, která by ve mě zanechala vyrytou stopu. Která by posunula moje hodnocení na 5*... (17.03.2013)

Vždy mi přijde trochu úsměvné, jak někteří naši zpěváci tak trochu alibisticky vypráví o tom, že nazpívaly kdysi ty světové hity do češtiny proto, že se k nám ze západu do rádií nedostaly, a ještě více, když řada lidí tyto hudební covery dneska označuje za socialistický výplod. Přitom jak i film v sobě ukazuje, přezpívání slavných písní do různých jazyků bylo i je naprosto běžné všude ve světě (takže bez ohledu na politickou situaci). Příběh Claude Francoise to dokonce dokladá oběma směry: zatímco „Cloclo“ úspěšně přezpíval do francouzštiny nejeden dobový americký hit, slavný Frank Sinatra si zase od CF „vypůjčil“ původně francouzský šanson, aby ho nazpíval anglicky. I písně mají občas velmi zajímavé osudy a tahle obzvlášť paradoxní... My Way, nebo-li Comme d'habitude ve světě nejvíc proslavila Clocla sice nejvíc a to zásluhou Sinatry, ale na druhé straně Sinatrova verze se stala ikonickou natolik, až si dneska už jen málokdo z běžných posluchačců vzpomene na jméno původního autora a interpreta. Až doposud jsem si C. Franoise spájel prakticky jen s touto jednou písní, takže životopisní film (byť využívající zcela tradiční a předvídatelnou strukturou o cestě na výsluní za slávou přes překážky a cestou přes překážky během té největší slávy) mě výrazně obohatil i rozšiřením si hudebních obzorů. Ve dvou a půl hodinách Siriho filmu jsem zažil krásný výlet do francouzské hudby 60. let (šansonu i taneční hudby), v němž nechyběly zajímavé zmínky o spoustě dalších zvučných jmen a celé to probíhalo ve velice sympatické a příjemné retro atmosféře s nádhernou muzikou. Akorát stopáž se až moc natáhla a podobně jak Francoisovy písně z doby, kdy přešel v půlce 70. let do disco stylu, mě už tolik nebavily, stejně tak i mé nadšení z filmu se chvílemi poněkud vytrácelo. Přesto vcelku hodnotím jako velmi zdařilý počin, v němž se navíc povedlo osobnost Claude Francoise přiblížit dokonale určitě nejen obsahově, ale i výborným hereckým ztvárněním v podání Jérémie Reniera. 70% (25.11.2020)

Nebýt koncové piety, napsala bych, že Cloclo byl přesně takový kýč, jako jeho šlágry ;-), navíc obsazen dardennovským dvorním hercem, kterého nemám právě v oblibě, nu a tím vytrhaným obočím, řasenkou a zlatými vlasy to rozhodně nevylepšil, jenže - mám ráda životopisné filmy a ty ze světa hudby obvzlášt, ještě víc, když nestaví na obligátní atrakci podpůrných stimulantů úspěchů a pádů, co by zabily slona... Rozmáchlost, s jakou je příběh francouzské hvězdy prezentován, mně imponovala, kamera nechala diváka přiblížit až na dotek a Jérémie Renier do toho dal všecho, co měl, stejně, jako Cloclo do své kariéry a byla by sprosťárna to neocenit. (17.03.2014)

Francouzi jedou. Pro životopisný snímky má celkem slabost. Hlavní postavu Clauda Francoise jsem vůbec neznal. "Cloclo" byl teda podle všeho puntičkář, žárlivec, milovník luxusu a krásných žen, který si užíval života plnými doušky.. Jeremie Renier předvedl skvělý výkon jen stopáž filmu mohla být o nějakých 20-30 minut kratší, ale času stráveného sledováním rozhodně nelituju. (12.11.2012)

Velmi pěkný film, pro mnohé z nás o vcelku neznámé postavě francouzské populární scény .Asi před dvěma týdny jsem v noci na Radio Swiss Popp slyšela přesně tuhle originální verzi My Way a já si řekla, no ne, co tohle má být? A teď už to vím. Tenhle mírně arogantní a sebevědomý týpek udělal pro svoji kariéru vše a ztvárněný byl naprosto brilantně. Mohu doporučit. (02.04.2015)