Soudný den

Ji-un Kim a jeho typické převracení všeho, co se mu dostane pod ruce. Asi těžko nalézt žánr nebo téma, které by to svou podvratnou pitvorností nedokázal zrecyklovat :-)..Tady zvítězila aktuálnost a i přesto, že jsou jednotlivé povídky značně rozporuplné, ať už se to týče emočního dopadu na diváka nebo žánrových peripetií, originální, sebeironizující a výstřední bezesporu jsou. Nejzajímavější povídkou je sci-fi projekt umělé inteligence, který je ale také nejkomorněji natočený, což ale konvenuje s převracením žánrových postupů (kombinace robot- budhistický chrám, změna rolí a konceptů ve vztahu člověk-robot))..Každopádně přináší něco zcela jedinečného právě do vztahu člověka a stroje a nabízí nové pohledy na to, kdo je tu čí tvůrce a kdo se jak odchýlil od své přirozenosti a kdo je to vlastně ten pravý vykladač víry vzhledem k původnímu poselství textu. Na malém prostoru několika minut (s porovnáním ostatních povídek) se tak otvírají nové otázky a pohledy. Nicméně ten, kdo způsobuje skázu ve vší té arogantnosti sám sobě je, jak jinak, člověk. Pointa by nemohla být jiná. To co tu ovšem nové je, vzheldem ke vší té explicitnosti (napadá mě scéna, ve které holka vykonává svou potřebu ve chvíli, kdy se do koupelny dere polorozpadlý a po krvi lačnící zombík), je že člověk i přesto, předstírá, že má vše pod kontrolou a odmítá čelit pravdě. A to je něco, s čím se často v kriticky vyhlížejících filmech nesetkáme, i přesto, že problematizují člověka jako příčinu své vlastní skázy. (16.10.2012)

Ja som sa narozdiel od J*a*k*u*b*a tešil, pretože hodnotenia tunajších hororových fajnšmejkrov mi jasne naznačili, že mne sa to bude naopak lúbiť. Prvá poviedka o víruse, po ktorom zošalejú kravy a hned' na to sa ľudský druh zmení na brutálne vymakané zombie sa mi páčila už aj kôli pár vtipným vložkám ( televízni reportéri začnú valiť na hudobné nástroje a ženská do toho spieva po rusky, alebo vývoj od neandrtálca po.... ved' sa nechajte prekvapiť ). Druhá je pre zasvätencov zenového budhizmu. Ak Wilíkov Smitíkov robot bol JA, Robot a uvedomoval si svoje ego, tak tento potom bol NIE- Ja robot a dosiahol Nirvány. Kedže sám praktikujem Zazen takže kecy v tejto druhej poviedke sa mi páčili, takže mi vôbec neprekážalo, že som sa ani raz nezľakol, alebo nevýskal od radosti nad utrhnutou hlavou či litrami preliatej krvi. No a tretia... tak to je úlet! (24.07.2012)

Fotografie, trailer ale aj synopsa filmu vyvoláva očakávania. Čakal som drsný trikový sci-fi horor, lenže opak je pravdou. V konverzačnom duchu, pričom sú stále prítomné symboly náboženstva (či už kresťanstvo alebo budhizmus), rôzne filozofické úvahy a satirický nádych spôsobujú netradičný pôžitok z tohto druhu filmu. Keď si uvedomíte, že film nie je tým čím sa na prvý pohľad zdá, tak si môžete užiť príjemné dve hodiny. Celý dojem znásobuje skvelá technická stránka a zručná práca oboch režisérov. Bohužiaľ niekedy poviedkam dojde dych a nefunguje stupňovanie deja, kvôli nie moc podarenému podsúvaniu druhého plánu, čo zbytočne spomaluje celok a môže spôsobovať pocit znudenia. Kto však hľadá netradičnú snímku o konci ľudstva, pri ktorej bude musieť zapnúť závity a nie sa len bezmyšlienkovito baviť môže pokojne siahnuť i po tomto. (01.08.2012)

Rozne filozoficko-nabozenske uvahy sa dvojica reziserov rozhodla navesat na netradicne zanre. Zombie horror, sci-fi, apokaliptocky film. Problem je, ze ze tie myslienky posobia dost povrchne a nedokazali ma vôbec oslovit. Tvorcom sa nepodarilo naplnit ani zakladne formulky jednotlivych zanrov, takze aj v ramci nich patria samotne epizodky medzi podpriemer. Jedinu pochvalu si zasluzi snad len technicka stranka. Co az tak neprekvapi vzhladom na mena reziserov. Nastastie ich mena som si zistil az po filme, takze som nemal vysoke ocakavania. Inak by som nebol sklamany, ale rovno nasraty. Snad si Ji-un Kim pri Arnieho Last Stand vybral lepsiu chvilku. 4/10. (22.11.2012)