Hotel Modrá hvězda

Frič se tentokrát kompletně uzavřel do ateliéru, takže se nedočkáme obrazových kudrlinek, ale tady to vůbec nevadí. Vlastně jediné, co tady vadí, je Futurista, ostatně jako vždy. Naštěstí má jeho opilec hodně málo prostoru, aby nestihl rozhodit tempo filmu. Výborná je chladně přezíravá Adina Mandlová. Rozkošný je Pištěkův strýc Rohan. Ale nad vším a všemi září Nataška Gollová. Je roztomile svůdná, mile dětská, zamilovaná i smutná. Úžasný herecký okamžik prožívá, když se jí Nový dvoří, nejdříve pouze naslouchá a citlivě vnímá veškeré něžnosti, nezkušeně se odvrací a zároveň svého dobyvatele světácky svádí, pak si uvědomí nepřístojnost situace a v očích se mihne zděšení spolu s překvapením a krátce se odehraje vnitřní boj mezi ženou, která chce zůstat, a dívkou, která potřebuje utéci. Tenhle film se mi nikdy neomrzí, především proto, že se mi v něm nikdy neomrzí Naška Gollová. A pohled na Pivce tedy rozhodně také není k zahození. (04.08.2023)

Hotel Modrá hvězda je neodolatelnou komedií z mnoha důvodů. Vedle skvělého obsazení a vtipného scénáře i díky tomu, jak utváří filmový prostor onoho titulního místa. To na rozdíl od hotelu ve druhém okresu působí na první pohled jako kulisy (a také oproti slavnějšímu jmenovci bylo skutečně vystavěno v ateliéru) – tedy jako jakýsi divadelní, vysněný svět rozkročený mezi minulostí a přítomností či snem a skutečností, v němž je možné osvobodit se od zábran, očekávání i předpojatostí… a začít skutečně žít. Jeho dvojznačnost posiluje zvláště to, jak integruje vnitřní s vnějším a interiér (se skrytým, nitru podobným ohniskem v tetiččině budoáru) s exteriérem. Právě v tomto filmu – mimochodem tři roky před Caprovými mistrnými Jezinkami a bezinkami – propojil Frič smysluplně a stylotvorně okolí domu s jeho vnitřkem. Útulnost a stabilita vzrůstá venkovním mrazem. Zasněžené město se zdá být snesitelné jen z oken vyhřátých pokojů, obývaných lidmi, kteří rezignovali na starosti a mění-li si mezi sebou své osudy, napovídají, že karneval neskončí před Popeleční středou. – Právě to je ovšem pochopitelně určitá slabina filmu: příběh sám působí nepravděpodobně a masopustní zábava je příliš povrchní, aby nechala to, co v jejím podloží vzklíčí, vzrůst a plodit. Kdyby se byl příběh odehrával mezi Vánoci a Silvestrem, tedy v delším časovém období, mohl by režisér do filmu integrovat další kvality a sujet rozvinout a ukotvit ve věrohodnějších vztazích a s životnějšími perspektivami, jak to může ilustrovat například rámec pozdějšího Wilderova Bytu… (28.12.2023)

"Kde je pozůstalá?" "Jaká pozůstalá?" "No pozůstalá. Copak nevíte, co je pozůstalá?" "My jsme pozůstalí. Totiž, my tu pozůstaváme."     Jedna z mojich najobľúbenejších prvorepublikových (protektorát-neprotektorát) komédii, ktorú som už videl nespočetne veľakrát a zakaždým sa pri nej výborne bavím. Na svedomí to má najmä zaujímavá zápletka s dvoma hotelmi s názvom "Modrá hvězda", z ktorej dokázali tvorcovia vyťažiť množstvo humorných situácií, výborná, chytľavá hudba Slávu Emana Nováčka (slávna pieseň "Slunečnice" patrí k mojim obľúbeným) a tiež množstvo výborných hercov, ako sú Oldřich Nový (Vladimír Rychta), Ladislav Pešek (Zdeněk Junek), či Adina Mandlová (Milada Landová). Tí všetci sú však iba v tieni žiarivej hlavnej hviezdy Nataše Gollovej (Zuzanka) v role rozkošne drzej dedičky. Dielo, ktoré prekypuje vtipnými hláškami ("Co jste to udělal?" "To já ne, to tatínek.") a nezabudnuteľnými scénami typu preberanie hotelu "Modrá hvězda" v 2. obvode, maškarný ples a lahôdková káva s octom.     "Přeje si pán ještě něco?" "Ne, ne, to stačí. Já jsem chtěl jenom vidět, jaký uděláte obličej." (01.05.2024)

Vzhledem k tomu, že má původní, první recenze k snímku Hotel Modrá hvězda stála docela za nic, byla zmatená a jednoduše očím normálního civilního ČSFD uživatele a čtenáře závadná, tak jelikož jsem zvyklý psát 10 různých recenzí na jeden jakýkoli film, tak jsem se zastavil znovu v tomhle příjemném, hrozně sympatickém, milém a mne vcelku blízkém úžasném hotelovém podniku, spadajícím do rukou zřejmě a určitě té nejhezčí, nejmilejší a nejroztomilejší české herečce z tradičních, (ne pouze) protektorátních komedií, Nataše Gollové. Celý tenhle podnik však k těžce vyvýšenému stropu táhne samozřejmě opravdu hodně i skvělý a úžasný sympaťák, ale i džentlmen Oldřich Nový. Všichni ostatní členi ''hotelového týmu'' Modrá hvězda, jako je kupříkladu pan Pešek, pan Novotný či pan Pivec, si však pochopitelně také zaslouží můj velký obdiv a pochvalu za jejich tvrdou prácičku. Je to tedy skutečně vyvedený podnik.. určitě ho zase někdy navštívím, nehledě na jeho stáří i stáří jeho provozovatelů. Jenom si musím dávat pozor, abych před vchodem neuklouzl a abych šel ''dobře po zemi'' :-) 5/5 (13.12.2022)

Jeden z těch nejlepších filmů pro pamětníky, na který se dá dívat i po osmdesáti letech. Nataša Gollová ústřední rolí v kuchyni s rozbitými talířky připomíná svoji nejslavnější roli Evy, co tropí hlouposti. Její roztržitost ji přivede do blázince, aby se na to náhle stala majitelkou zašlého a zapadlého hotelu Modrá hvězda, ve kterém bydlí tři mírumilovní bezdomovci. A jak to už v těchhle veselohrách bývá, tak zrovna se najde host a jejím samozřejmě slizsky uhlazený Oldřich Nový. I když v tomto filmu mi zase ty jeho sladké řečičky tak nevadily jako v jeho jiných filmech. Zamiluje se do Nataši, přičemž je zasnoubený s Adinou Mandlovou a nakonec film končí šťastně. Oldřich kráčí k oltáři s Natašou a Adina s jiným chlapem. Je to dobře napsané. Stále to baví oproti jiným ukřičeným veselohrám s Vlastou Burianem. Kulisy jsou krásně propracované a hotel z venku v televizních ateliérech vypadá pitoreskně. Píseň Slunečnice musela být ve své době obrovským hitem. Jen ta zpěvačka, co ji zpívala, měla šíleně prochlastaný hlas. [12274. hodnocení, 192. komentář, 84%, 405. nejlepší film] (16.11.2021)