Ókami kodomo no Ame to Juki
Wolf Children
Réžia:
Mamoru HosodaHudba:
Masakacu TakagiHrajú:
Aoi Mijazaki, Haru Kuroki, Jukito Nišii, Bunta Sugawara, Kumiko Asó, Megumi Hajašibara, Micuki Tanimura, Tamio Óki, Šóta Sometani, Amon Kabe, Mone Kamiširaiši (viac)Obsahy(1)
V překladu "Vlčí děti Ame a Yuki". Film je o rodičovské lásce a celkem pokrývá děj třinácti let. Příběh začíná u devatenáctileté Hany, která na vysoké škole potká a zamiluje se do "vlčího muže". Jejich láska je vzájemná a vede až ke svatbě, po které se jim postupně narodí dvě děti, holčička Yuki a chlapeček Ame. Všechno je v pořádku a nikdo nemá o existenci "vlčích dětí" ani ponětí. Když ale Hanin manžel nečekaně zemře, rozhodne se Hana přestěhovat se na venkov, daleko od města, a tam vychovávat své děti. (Moiraine)
(viac)Videá (2)
Recenzie (83)
[3,5*] "Prečo je vlk vždy ten zlý?" Veľmi príjemné prekvapenie, aj vzhľadom na to, že som po Chlapcovi vo svete príšer (2015), ktorého som videl skôr, už takmer nad Hosodom zlomil palicu. V tomto prípade ma výtvarná stránka doslova uchvátila - nádherne je vykreslené hlavne prostredie, či už ide o mesto, alebo o prírodu, či je slnečno, prší, alebo je všetko zasnežené. Čo je ale ešte dôležitejšie, tento film má aj pútavý a nápaditý príbeh, ktorý je naplnený ľudskosťou (hoci pri tom zvieracom motíve je toto označenie trochu sporné) a má dokonca aj svoju hĺbku. Postavy príbehu pôsobia veľmi sympatickým dojmom a veľmi ľahko sa s nimi dá stotožniť. Hlavnú hrdinku Hanu, milé a neustále sa usmievajúce žieňa, musíte pre tú jej ohromnú húževnatosť obdivovať a tuho jej držať palce v jej nesmierne náročnom úsilí (to, čím si musela prejsť pri výchove svojich detí, je len veľmi ťažko predstaviteľné). Jej "hyperaktívne" deti Yuki a Ame sú zlaté (tie Yukine výbuchy zlosti nemajú chybu), navyše je aj výborne stvárnená ich psychológia spolu s ich odlišnými povahovými črtami (Yuki je silne impulzívna, Ame zase utiahnutejší a hĺbavejší). Obe postavy prechádzajú zaujímavým vývojom, keď sa viditeľne formuje ich pohľad na svet a postupne v nich dozrieva rozhodnutie, na ktorú stranu sa prikloniť. Je pravdou, že tu a tam to dejovo trochu zaškrípe (občas príde nejaký zvrat, ktorý až tak nedáva zmysel), ale sú to skôr drobnosti, ktoré sa dajú odpustiť. ()
Animák môže stavať na krásnej a prepracovane detailistickej animácii, ktorá mne lahodí. Divák má v nemálo scénach problém, na čo skôr sa dívať a viacero "detailov" mu chtiac-nechtiac uniká. Pomaly plynúci a nikam extra sa nevyvíjajúci príbeh možno nezaujme každého, ale má čo do seba. X-tý varian na sebapoznávanie či odlet z rodičovského hniezda (tentokrát skôr brlohu) funguje a kvitujem, že tu nie sú citovo vydierajúce scény. Ono ani tých dramatických nie je veľa, čo by mu práve viac svedčalo. Objaví sa aj pár logických nedostatkov, pri ktorých ale ide prižmúriť očko - ako napr. pri premene ostáva na zvieratách horný diel oblečenia, ale zaujímavé, že nohavice nikdy či to, že mama aj po 15 rokoch nestarne, vyzerá stle na deväťnásť a že sa na nej neprejavujú dovtedajšie strádajúce a stresujúce okamihy života. ()
Milý Bože, proč jsem se já nenarodila jako vlčí dítě? Asi u mě máš teď malé bezvýznamné mínus. A za to, že jsem ani nepotkala vlčího muže, máš další! Nedivím se Haně, že se do něj zamilovala, vždyť i já jsem u televize slintala a to byl kreslený :o) Nádherný příběh o výchově dětí, které jsou o to víc strastiplné, když se Vám dítě při vztekání promění ve vlka. Chvílemi jsem ani nedýchala, hlavně co se přírody týká. Nebylo místy vůbec poznat, že se jedná o anime a né o skutečné záběry přírody. Hanu jsem musela celou dobu obdivovat, jak vše zvládala a přitom se držela slov svého otce "Vše brát s usměvem". A co se týká Yuki a Ameho, bylo zajímavé pozorovat jejich vývoj a rozhodnutí, jestli chtějí být člověkem nebo vlkem. A ač jsem celým příbehem oslněna a považuji Vlčí děti za jedno z nejkrásnějších anime, co jsem zatím viděla, nemůžu jít do plných, protože mi vadila stopáž. Dlouhé záběry mi vyvolané pocity ničily až začaly nudit, což je opravdu škoda. Každopádně toto anime stojí za zhlédnutí. ()
Aneb jak to mohlo dopadnout, kdyby si Bella vybrala Jacoba... A teď vážně, na anime nejsem odborník, ale tohle si podle mě zaslouží pozornost. Už kvůli jedné z nejsilnějších ženských hrdinek, kterou jsem kdy ve filmu viděla. Hanin přístup k životu vám může připadat úsměvný nebo protivný. Já jsem ji nechápala spíše na začátku vyprávění (proč si raději neužívala s lidskou podobou svého muže, ale čekala vždy na noc, ehm). Postupem času jsem si ale zamilovala její houževnatost a neutuchající energii, se kterou vychovávala svoje příšerné děti. Právě jejich chování a zároveň pomalejší tempo v druhé polovině mi zabránilo hodnotit ještě výš. Pěkné to bylo. ()
Galéria (51)
Fotka © Toho Company
Já nemůžu... rozhoduji se k čtyř hvězdičkám, ale asi 10 minut jsem se vážně rozhodoval, jestli to hodnocení nezměním. Žít jako vlčí dítě má své výhody i nevýhody. Můžeš se předvádět, umíš skvěle lovit, umíš rychle běžet, ale když lidé přijdou na to, že vlastně máš schopnost se přeměnit, vyděsí se a už s tebou nepromluví. Abych nějak rozvedl tohle anime, tak jak furt říkám, anime mě vždycky dokážou něčím neuvěřitelně překvapit. Anime vlastní takovou obrovskou moc, že dokážou vtáhnout člověka do takového reálného života, který se vlastně děje takovým pomalým tempem a je právě vhodný k tomu, aby se člověk rozkoukal... a to právě člověk potřebuje. Bohužel se stává, že u klasických animovaných filmů se hlavně režiséři snaží o to, aby ten příběh přešel k tomu hlavnímu aktu, kdy se něco děje, kdy třeba aktéři bojují, kdy postavy už hledají klíč k splnění mise. NE! Anime je právě ten úplný opak toho, a já jsem vlastně na to přišel... zde se japončíci snaží o to, aby ten děj filmu šel prakticky od začátku, kdy se rodina sejde, kdy se děti narodí a příběh se snaží odpovídat na velmi důležité otázky, na které třeba jiné animované americké filmy zapomínají, a to je třeba průběh života toho, kdy se máma potkala s vlčím manželem a jak vlastně zemřel, proč se rodina přestěhovala, proč děti byly nemocné, proč se vlastně staly vlky, dokonce i diskuze jiných rodin s tou konkrétní obsahuje tolik důležité informace, jak vlastně máma přišla k práci... to všechno připadá zde úspěšně odpovězené a to jsou prostě body k dobru (logicky tam nebudou házet scény z porodu, to už by bylo moc). Příběh na mě z počátku působil takovým smíšeným pocitem, nevěděl jsem, co si z toho filmu mám vzít. Jasně, otec zemře, děti vyrostou, odejdou a film skončí. Jenomže tady je obrovské au! Jsou to vlci a teď si říct - Budu radši člověkem, nebo vlkem? Než se k tomuto bodu dostanu, musím samozřejmě zmínit celý ten průběh života, kdy děti ještě byly malé a postupem času začaly chodit do školy. Trošku mi to připomínalo film Můj soused Totoro - taky, stará chatka, 2 děti a rodič. Velmi starostlivá matka, kterou jsem celou dobu obdivoval za to, že se v průběhu farmaření nerozbrečela a i když jí asi 3x nevyrostla úroda nevzdala se a nakonec štěstí přišlo i na ní. Dále musela snést problémy dětí, když hledala Ameho před utopením, nebo ze školy a snažila se o to, aby její děti byly úspěšné. A tady právě oceňuji výborný nápad toho, že Ame už nechce být člověkem a chce vládnout horám. To přesně vyvrcholila ta poslední scéna, kdy byla bouře a mamka se nemohla dostat do školy kvůli tomu, když hledala Ameho, který utekl. Osobně si myslím, že příběh s Amem byl vynikající... aleeeee trošku jsem zklamaný z toho, že jsem malinko doufal v to, že Yuki bude mít se Souheem více prostoru ve škole. Ten konec byl bohužel víc odfláknutý a možná jsem doufal i v to, že Ame se omluví mámě, když ho začala hledat, nebo před jeho rukami zemře. Fakt jsem doufal v neuvěřitelný ending a jasným 5 hvězdám, ale nakonec z toho plynul jiný průběh. Jak říkám, mě by nevadil v této chvíli 3 hodinový film. Každopádně film jako takový byl neuvěřitelný, fakt jsem na poslední chvíli změnil hodnocení, ale já prostě se omlouvám, zřejmě bych si to spíš domyslel trošku jinak. () (menej) (viac)