Ľadová archa

Inspirace více Huxleovým Překrásným novým světem, než Orwellovým 1984. Prohnilý dekadentní kapitalistický svět nasáklý totalitními manýry (ať žije vůdce, ať žije Wilford ) je rozmetán lůzou na cimpr campr. A ti zbohatlíci si to samozřejmě zaslouží, ne že ne, páč regulovaná je ona spodina, nikoliv pracháči. Snímek se řadí k těm, kde společnost dosáhla vrcholu, směřuje k úpadku, a proto je třeba udělat revoluci. Na druhou stranu se nedočkáme žádných velkých keců o nutnosti vzpoury, jelikož naštvanost lidí překročila únosnou hranici. Sami ovšem netuší, kdo za onou vzpourou vlastně stojí. Film je jako na velkých vlnách - prudká akce - dumání - akce - přemýšlení - akce - snění.... Jediné, co kazí dojem, jsou naprosto otřesné triky! Zatraceně, to nemohli udělat model vlaku? Ty rozplizlé pixely vypadají hodně levně. Interiéry naopak potěšily (v jisté chvíli jsem si vybavil 2001: vesmírná odysea....). (24.04.2014)

Netradiční, minimalistický post-apo portrét s poměrně realistickou myšlenkou, výborným obsazením i vizuální stránkou. A ten samotný vlak... Hierarchie společnosti je tu už od počátku věků a spolehlivě bude existovat v jakékoliv době. Se svými mnohdy nesmyslnými zákony a postavením lidí. Aby ti navrchu se měli jako prase v žitě a žili s nevědomím špíny a bídy, která se nachází pod nimi, však potřebují ty, kteří tyto, jimi vytvořené "vymezené prostory" obývají. Jenže jednoho dne se tito lidé můžou vzbouřit a ti, co svá teplá a luxusní místa považovali za nedotknutelná, pocítí, jaké to je, ocitnout se v bahně. Jak snadno se strany můžou obrátit... Jak skupinka cestujících prochází vlakem až ke Stroji, jde toto "společenské" uspořádání ukázkově vidět. Těšila jsem se na Eda Harrise, který celý tento kolos vytvořil a velí mu. Coby pan Wilford působí něco jako "kouzelník" či "hodný strýček", který dokázal stvořit pohádkovou zemi v době, kdy Zemi sevřel krutý mráz a lidstvo jako takové přestalo téměř existovat. A tento dlouhý vlak uhání zmrzlou krajinou pořád dokola a nikdy se nezastaví... Mimochodem, český komparz to jistí:) (07.12.2014)

|| Scenár: Bong Joon-ho, Kelly Masterson / Predloha: Jaques Lob, Benjamin Legrand, Jean-Marc Rochette - Le Transperceneige | Hudba: Marco Beltrami | Distribúcia: RADiUS-TWC (US), CJ Entertainment (Korea) | Štúdio: Moho Films, Opus Pictures | Rozpočet: 39,2 miliónov $ | Tržby: 86,371,367 $ || Transcendentálna zlátanina, ktorá je tak divná, že je dobrá. Zaujímavosťou filmu je mutantsvo kórejsko-americkej koprodukcie jak na strane autorskej, tak i remeselnej. Na začiatku to nemá potrebné tempo, naopak, na konci je dej až neúnostne skratkovitý. Pre mňa síce nedotiahnutý projekt, ale s výkričníkom v zozname minuloročných prekvapení. O Joon-ho Bongovi ešte budeme počuť určite. 74% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (28.08.2014)

Ze čtyř procent se stalo padesát, globálně se nám oteplilo, a na Bajkalsko - Amurské magistrále vypukla v Pendolínu Velká říjnová revoluce. Socky se zavazadlového prostoru živené švábovými amarouny dostaly zálusk na suši v byznis klásu a sveřepě se vedení kokopiptánem Amerikou probojovávají z konce vlaku za lepšími zítřky a více místem pro nohy s obsluhou. Ačkoliv to trpí žlutou zimnicí a jsou pod tím podepsáni i nějací ti Bam-Bus Semspolk a Kim-chi Seru, je z toho asi to nejlepší gestapo, pardon, chtěl jsem říct postapo, co jsem kdy viděl, plné dekadentních masturbačních vychytávek a s dokonale sexy Tildou Swinstvo, která za to prostě musí dostat minimálně Zlatého prdeláče. Dokonalost. (24.03.2014)

Famózní filmová odpověď na Aldissovu klasiku Non Stop. Jak z klaustrofobického prostoru vykouzlit dobrodružný a nepředvídatelný vesmír? Rozdělit prostor na fragmenty, každý fragment stvořit jako uzavřený ekosystém a propojit je Bongovou poetikou, která osciluje na hraně kabaretní stylizace a (post)industriální dystopie. Přes jistou anachronickou podstatu metafory věčného stroje, který požírá těla proletářů, je Snowpiercer tím nejlepším možným návratem k étosu klasické dystopické sci-fi. Filmem, který obstojí i tam, kde Elysium padalo na přemíře tezí. Výtečný výkon Evanse, Harrise a samozřejmě sfoukaného klauna Songa. Pro mě jednoznačně jízda první třídou, kterou nesrazí ani slabší "extriérové" efekty a fakt, že Bong si v minulosti nastavil laťku v mutování žánrů tak vysoko, že ji nejspíš už jen tak nepřeskočí. [85%] (30.04.2014)