Phenomena

Kým pri Suspirii dokázal Argento dokonalo zakryť mizerný scenár dychberúcim vizuálom, Phenomena odkrýva jeho scenáristickú neschopnosť. Príbeh síce je jednoduchý, ale zaujímavý, no zároveň rozháraný a s katastrofálnymi dialógmi. Ťažko ukočírovať hercov, keď majú z úst vypúšťať také vety. No hneď, čo atmosféra začne tuhnúť, Goblin začne na plné pecky hrať (až na tú jednu strašnú heavymetalová skladbu) a začnú masakre, Argento ukazuje, v čom má talent - v réžii a obrazotvorbe. Bohužiaľ tempo filmu je pomalé a väčšinu času sa nič prelomové nedeje. No výdatný koniec to vynahradí. Slabých 80%. PS: Chcem také tričko s Bee Gees ako mala tá dievčina! (14.11.2010)

Tak, v krátké době mé čtvrté a na nějakou dobu zase poslední setkání s Argentovou tvorbou mi do cesty přihrálo mnohými opěvovanou Phenomenu. Rovněž i v tomto případě se jednalo o mé první zhlédnutí (stejně jako v případě Inferna a Tenebre) a Dario opět nezklamal. Sice to bylo z jiného soudku, než jsem u něj zvyklý, ale to mi v tomto případě vůbec nevadilo. Příběh mě zaujal již od první minuty a to nejen díky mladičké Fiore, ale i následnému gore. Takové lahůdky si nechám líbit a bylo mi hned jasné, že v podobném duchu se bude rozhodně pokračovat i nadále. To jsem však ještě netušil, že na řadu přijde mladičká Jennifer Connelly, která se své role zhostila s naprostou bravurou i v takto mladém věku. Nejen že se na ní pěkně dívalo, ale ona předvedla i velice solidní herecký výkon. Dario následně rozpoutal další atmosférické „peklo“, do kterého jsem se zcela ponořil a přestože měl tento příběh několik slabších pasáží, užíval jsem si ho po celou dobu. Vražd tu bylo dostatek, nechybělo ani několik „zvratů“ a jediné co mě trošku mrzelo, byl ten digitální roj much. Nicméně tu hrál zajímavou roli i můj oblíbenec Donald Pleasence a „jeho“ opice. Musím však souhlasit s názory, že tentokrát se příliš nevyvedl hudební doprovod. Hudba jako taková nebyla vůbec špatná a klidně bych si jí pouštěl pořád dokola, ale v některých scénách byla nevhodná. No a úplný závěr bych taky lehce vylepšil. Poté co Jennifer vyleze z jámy plné hnijících těl a červů, jsem se musel následnému vyvrcholení potutelně usmívat. Ale to je jen můj názor. Každopádně Phenomena jako celek na mě zapůsobila velice pozitivně a i přes několik negativních prvků, jde pořád o solidní nadprůměr. Určitě jsem jí neviděl naposledy. 80% (07.03.2018)

Skutočne strašidelných scén by sme tu našli iba zopár. Záverečné plávanie v ľudských pozostatkoch bolo však priamo fyzicky odpudivé. Mladá Jennifer Connely je fantastická a skvelo jej sekundoval Donald Pleasence aj opička so skalpelom. Cením si tiež kvalitný výber metalovej/synth hudby, ktorá umocnila atmosféru viacerých scén. (30.12.2022)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)

Takže klady: Predovšetkým napätie. Scény vraždenia sú zobrazené pomerne nechutne, čo pekne kontrastuje s nevinnou krásou dokonale obsadenej (vtedy štrnásťročnej) Jennifer Connelly. Prostredie sanatória pôsobí klaustrofobicky a atmosféra vôbec je zvládnutá na jedničku. A hudba - na rozdiel od ostatných sa prikláňam k názoru, že filmu prospela, aj keď je pre žáner netypická. Teraz zápory: Herci. Neviem kde ich Argento našiel, ale je to fakt dosť zlé a ani Jennifer to moc nezachraňuje. Scenár, to je škoda reči, ale čo je najhoršie a film zráža na úplné dno, sú jeho posledné zhruba dve minúty. Neverím, že som sa toho naozaj vo filme dočkal. Zážitok za 80%, záver tak 20%. (17.03.2012)