Neodvolatelná mise

Dokonalé retro, vypiplané do detailů včetně matných záběrů z nemnohých exteriérů. Tomu již chyběly jen zaoblené rohy, jež kdysi zkreslovaly televizní kamery. Základem úspěchu je samozřejmě výtečný scénář. I když se zde nesešla herecká první liga, podali zúčastnění výkony této ligy hodné. Neodvolatelná mise se škodolibým úsměvem vytrčila prostředníček na všechny vysokorozpočtové filmy s jejich Cruisy a dokázala, že kvalita filmu rozhodně není úměrná sumě za jeho výrobu utracené. Když jsou špičkové dialogy, dá se takřka za pár dolarů natočit krásná záležitost. (22.12.2022)

Zpochybnění stability míru napěchovaného zbraněmi bylo tématem i původního snímku Sydneyho Lumeta "Selhání vyloučeno" z roku 1964, filmu o tom, jak mylný rozkaz nezvratně namíří americký jaderný bombardér na Moskvu. Remake Stephena Frearse je bohatší o zkušenost jaderné katastrofy v Černobylu, která také byla kdysi naprosto "vyloučená", a o závěrečný výčet zemí vlastnící v současnosti jaderný arzenál. Nečekejte nic akčního, ani bombastického. V televizních kulisách nám George Clooney a spol. mluveným slovem předvedou, že hrozba jaderné války může být reálná v jakékoliv době. (30.10.2010)

Předvčírem jsem viděl originál z roku 1964 a zároveň jsem se dozvěděl, že existuje i tento remake, takže jsem si ho hned sehnal. Kdybych měl vybrat, která z verzí je lepší, opravdu bych se rozhodoval dost těžko. Nejsilnější zbraní originálu je rozhodně Henry Fonda. Tady jeho roli hraje Richard Dreyfuss a nemůžu říct, že by to zahrál úplně špatně, ale pokud je budu srovnávat, tak je to asi jako srovnávat 12-ti letou skotskou a tuzemák z Božkova. Na originálu se mi taky víc líbil svižnější střih a trochu nápaditější kamera (nájezdy na detail atd...). Tady jsem měl spíš pocit, že se dívám na divadelní hru. Naopak remake mě potěšil vynechánim několika nudnejch a pro děj celkem zbytečnejch scén na začátku a obsazenim vedlejších rolí. Originál byl prostě film Henryho Fondy. Ostatní byli spíš do počtu. Tady mě zaujali i jiný herci (Harvey Keitel, James Cromwell, George Clooney...). Kdyby tu bylo hodnocení v procentech, tak možná dám originálu o 1% víc. Nicméně tento film je jeden z těch mála remaků, co se můžou klidně srovnávat s originálem. Jestli se na to budete chtít podívat, tak si myslim, že je celkem jedno, po který verzi sáhnete. Doporučuju obě. (01.10.2008)

Mise která nejde odvolat, jak důmyslné, ale nebezpečné zároveň. Kdy stačí aby se pohnojil systém a letadlo s bombou už nejde zastavit, i když s pilotem mluví sám prezident. A třetí světová válka je rázem na spadnutí, zvlášť když letadlo míří na nepřátelské hlavní město. Jak z toho ven velice originálně i za cenu milionů obětí, Ale pořád lepší než válka. Doufám, že dneska to mají ošetřeno líp, aby k něčemu podobnému nemohlo dojít. (24.09.2015)

Dr. Jaderná paranoia aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti o New York a mít rád Moskvu.. Mrazivě fatální remake Lumetovy televizní hry honosící se neuvěřitelným obsazením (zaujal především antikomunistický poradce Azaria s vizáží Davida Vávry - že by díl Šumná Moskva v nukleární výhni..?) a s atmosférou chvílemi tak hustou, že by jste v ní postavili i na mol opilého ruského ministerského předsedu. A pozor, vše vysíláno na CBS živě s Harvey Keitelem přebíhajícím mezi dvěma scénami! Škoda jen, že s blížícím se koncem vše sklouzlo k opravdu čistokrevné fikci plné nepravděpodobných rozhodnutí. Otázkou zůstává, kolikrát se náš svět během studené války v podobné situaci ocitl a my měli to štěstí, že všichni zainteresovaní udrželi chladné hlavy a nepokusili se válku ohřát. To bychom pak asi nehodnotili filmy na stránkách csfd, ale na stěnách jeskyní.. (20.10.2010)