Selhání vyloučeno

To bývávaly časy, když vřela studená válka a jakékoli selhání bylo vyloučeno. Jenže nastala jedna drobná shoda okolností a atomovky se daly do pohybu. Bylo úžasné sledovat, kterak dokázalo pár místností, telefon, skvělý scénář a přesní herci vytvořit napětí a tísnivou atmosféru. Bylo to skvělé a já jen tak nějak doufám, že už se mouchy vychytaly a v době, kdy může nějaká ta jaderná hlavice vyletět i z Indie či Pakistánu, si opilí prezidenti po nocích nehrají s červenými tlačítky. (25.05.2013)

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ (27.03.2021)

Ako píše Gemini, dvojica Sidney Lumet + Henry Fonda = fail-safe. Dokázali to už vo famóznych rozhnevaných mužoch, týmto počinom to len potvrdili. Z napätia, ktoré títo filmári na malom priestore vytvárajú, by sa dalo krájať. Aj keď by niekto mohol povedať, že je ten scenár nepravdepodobný, musí sa mu nechať, že je brilantne napísaný - postupné odkrývanie pováh charakterov, sledovanie, ako sa každý jedinec za určitých okolností zachová (ten stres doliehal aj na mňa) a do toho hutne postupujúci dej, ktorý najmä v poslednej polhodine naberie také obrátky, až lapete po dychu. Prosto výborný film, ktorý od piatich hviezd delí snáď len pár nepodstatných osobných "výčitiek", ako napríklad to, že sa ma nedotkol na osobnej úrovni a nepohol mojím srdcom, čo ale nijak neznehodnocuje jeho celkovú kvalitu - je to fakt fakt fakt dobré. (19.12.2023)

Sidney Lumet je môj obľúbený režisér. Spoločným znakom jeho filmov je, že za málo peňazí dokáže urobiť poriadnu muziku. Nie inak je to aj v tomto filme, o ktorom som ani netušil, že existuje. Napriek tomu mu bez rozpakov dávam plný počet hviezdičiek. Dobu, v ktorej bol nakrútený si veľmi živo pamätám. Po karibskej kríze sme tušili, že ani aktuálny overkill nás nemusí uchrániť pred globálnym konfliktom. Bláznov je vo svete stále dosť a Kahnovu knihu Thinking about Unthinkingable som nepridal do poličky ku knihám sci-fi žánru. K filmu ani nemám čo dodať, pretože ako Lumet, tak aj Fonda sú pre mňa zárukou kvality. Pre mladších kolegov, ktorí by snáď mali dojem, že ide o nejakú neaktuálnu starinu iba pripomeniem, že tak ako vtedajšia technika predbehla ľudí, môže sa to zopakovať pri remake na tému umelej inteligencie. Veď poviedka Anatolija Dneprova Krabi na ostrove niečo naznačila. Už pred 60 rokmi. (25.11.2018)

Musim teda hned na začátek napsat, že to řešení, co vymyslel prezident USA "Náš bombardér vám omylem hodí 2 atomovky na Moskvu, tak my si potom hodíme 2 atomovky na New York a tim se to smaže...", mi přišlo neuvěřitelně stupidní. Ale tak těžko by se dal vymyslet nějakej dramatičtější závěr. Ke konci by se napětí skoro dalo krájet. Jinak film mi hodně připomínal 12 rozhněvaných mužů (oba filmy taky režíroval Sidney Lumet). Je to další důkaz toho, že pro dobrej film stačí několik schopnejch herců, zajímavej scénář a děj se klidně může odehrávat někde v místnosti. Opravdu zajímavej film, kterej stojí za vidění. Kazí to jenom poněkud zdlouhavej začátek. P.S. Za vidění stojí i remake. (30.09.2008)