Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

T2 

všetky recenzie používateľa

Pôsobivý snímok, ktorý úvodom takmer odradí svojím poňatím a príbeh príde ako dosť banálne poňatí, či dokonca šmiešny(100krát omielaná téma Studená vojna) ale asi po 30minútach začne dej naberať na obrátkach a sporadicky komorne poňatí dej sa vyhrotí vo vygradovanú drámu, ktorú človek hlce so zatajeným dychom, režisér Sidney Lumet dokázal úžasne pracovať s hercami a s atmosférou. /80%/ ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Výborný film, ktorý varuje pred možnosťou globálneho jadrového konfliktu, so slušným psychologickým stvárnením väčšiny zúčastnených a to i s reálnym odhadom, ako by sa tieto jednotlivé ľudské povahy v danej situácii mohli zachovať. Inak ochraňuj nás všetci svätí pred takými ako bola postava Waltera Matthau, toľko hlúpych nezmyslov čo za tak krátku chvíľu vypotil už len tak v nejakom inom filme nezažijete. Svojim spôsobom by sa tiež hádam dalo povedať, že snímok je do určitej miery vizionársky, pričom nevaruje iba pred hrôzami takejto vojny ale aj na prílišné spoliehanie sa človeka na prístrojovú techniku, čo sa dá považovať aj za akúsi kritiku bezbrehej industrializácie. Záver ma milo prekvapil, žiadne čačky-hračky, skončilo to jediným možným spôsobom. 80/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. ()

Reklama

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Nebylo by fér odbýt Selhání vyloučeno jako "Doktora Divnolásku bez humoru" a nechat Lumeův režijní počin bez dalšího povšimnutí. Čím to, že má Kubrickův film status legendy, zatímco na Selhání vyloučeno se pozpomnělo? I když děj obou snímků je praktiky stejný a stejně tak i rozložení postav, samotné zpracování nemohlo být odlišnější. Lumet také nepohrdne dobrým dialogem, ale i přes značnou upovídnost se mu pomocí čistě filmových prostředků daří stupňovat napětí a bez jakéhokoli odlehčení nutí diváka okusovat si nehty na rukou. K tíživosti pomáhá i stísněnost interiérů a celkový minimalismus - méně přeci často bývá více. Škoda pouze závěrečné prezidentovy patetické promluvy, ve své době měla své místo, v současnosti ovšem vyznívá jako vyčichlá fráze. Na předchozí otázku můžu odpovědět pouze tak, že Kubrickův Dr. Divnoláska má výhodu ve svém nestárnoucím satirickém humoru, který vykreslil absurditu situace výstižněji, než "pouze" nervydrásající Lumetův thriller. Rád bych si přečetl obsáhlejší text srovnávající oba filmy, dalo by se toho najít opravdu hodně k rozebírání. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Tohle se Amíkům docela povedlo! Šedesátá léta, Studená válka vrcholí a oni tu politickou situaci trošku poškádlili příběhem o tom, jak se jim zbláznily počítače a vypustily na Moskvu sérii jaderných hlavic. Na tehdejší dobu docela drsný téma, který asi není pro každýho. Na druhou stranu má precizní dialogy, skvělé herecké výkony a momenty, u kterých si můžete být jistí, že tak nějak by to klidně mohlo být. Tohle není žádná satira jako Dr. Strangelove, ale film, který v tehdejší době zřejmě vyvolal patřičný rozruch. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Film bol natočený za 32 dní. (westerns)
  • Peter George, autor knihy „Red Alert“, která byla předlohou pro Dr. Divnolásku, dal autory knihy „Fail-Safe“ k soudu za plagiátorství. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. (Djkoma)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)

Reklama

Reklama