Tales from the Crypt

Ač se to nezdá, tak většina povídek je originálních, jelikož jsou natočeny podle stejnojmenné comicsové série z 50. let. První povídka Santa  - půvabná Collinsová má nekalý záměr se svým mužem a do toho právě uprchl z vězení masový vrah. Celý příběh běží na pozadí rozhlasových koled, které dávají svým textem poněkud komický rozměr tomu, co se odehrává. Ve druhé povídce Milenka se nejen záletník dočká spravedlivého trestu. Třetí - Hračkář - je s P. Cushingem, který je zde vskutku děsivý. A hlavní motiv? Pomsta ze záhrobí! Povídka Tři přání vychází z prastarých pohádek a legend, které varují před tím, aby si člověk něco přál, jelikož následky budou vždy katastrofální. A pozor - dojde na střeva ve! Ponurá je poslední povídka - Ústav pro nevidomé, kde nový ředitel ústavu, bývalý lampasák, si splete pacienty s vojáky, a proto se rozhodne je řídit jako na vojně. Že se přepočítal, zjistí až pozdě. Stěny s žiletkami byly luxusní. Samozřejmě už po první povídce víte, kde se skupinka hlavních aktérů ocitla, což nijak neubírá na zábavnosti. Spíše pro milovníky starých hororů a sběratele. (15.08.2023)

Povídkový horror TALES FROM THE CRYPT od Freddiho Francise níčím výrazně nezaujme, ale na druhou stranu taky ničím výrazně neurazí. Pětice příběhů ubíhá celkem svižně, někdy je rozuzlení překvapivé, někdy ne. Nejvíc se mi líbila úvodní povídka s šíleným Santou a skvělou vánoční atmosférou. Když porovnám TALES FROM THE CRYPT s ostatníma povídkovýma horrorama, které jsem měl možnost vidět, tak musím hodnotit za čtyři. Je to kvalita. (01.02.2007)

A víte vy co? Když už zatoužíte po pětici hororově laděných povídek, raději koukněte na jakoukoliv z epizod Věřte nevěřte. Tales from the Crypt, oproti zmíněnému seriálu, totiž ničím neohromí. Jak se říká: kde nic není, ani smrt nebere. Po nějaké době si budu pamatovat zřejmě jen závěrečnou povídku, tu z ústavu pro slepé. 50% (12.01.2019)

Skupinka pěti lidí, kteří se vzájemně neznají, bloudí kryptou, kde potká Ralpha Richardsona v kápi. Dozvídají se, že jsou mrtví a situace, v níž se ocitli, je zřejmě cosi jako poslední soud. V pěti retrospektivách se ukáže, jak a proč kdo zemřel. Řekl bych, že ten rámcový děj podráží nohy pointám jednotlivých povídek. Když víme od začátku, že hrdina každé z nich je mrtvý, vylučuje to zájem dozvědět se, jak kdo dopadne. Samotný průběh zápletek je přitom příliš všední, aby obstály samy o sobě. Zmíním tři momenty, které přechodně pozvedají film nad průměr. Část druhé povídky je natočena ze subjektivního pohledu hrdiny, který hledá po autonehodě pomoc a každý, koho potká, křičí hrůzou, jakmile ho spatří. Jistě, není těžké uhodnout proč, ale možnost něco si domýšlet v jinak velmi doslovném filmu jsem uvítal. Čtvrtý příběh silně připomíná povídku Opičí pracka od W.W.Jacobse - kouzelnou rekvizitou, plnící přání, je tentokrát čínský bůžek, zápletka je téměř totožná, ale sympaticky vyústí v jinou pointu. Pátá povídka o pomstě slepců nedbalému řediteli ústavu je jediná, která se mi zdála originální sama o sobě. Ale obávám se, že je nadprůměrná jen ve vztahu k předchozím a kdyby byla součástí jiného povídkového filmu, nestála by za řeč. Stejně jako povídky s Joan Collins a s Peterem Cushingem. 40% (31.08.2010)

Další povídkařina společnosti Amicus. Tentokrát čekejte pět krátkých, navíc celkem slabých povídek, z nichž až ta poslední je opravdu výborná a má sílu rezonovat v hlavě ještě nějaký čas poté. Zmínil bych snad ještě čtvrtý segment, kde není nouze o usekané ruce a rozpárané břicho s falešnými vnitřnostmi. Pokud ale toužíte po lepším povídkovém horůrku, zvolil bych raději The Vault of Horror 73´, From Beyond the Grave 73´ nebo The House that Dripped Blood 71´. Všechny tři jsou také od Amicusu, ale rozhodně mají lepší atmosféru. (20.08.2013)