Cabaret
Cabaret
Réžia:
Bob FosseScenár:
Jay Presson AllenKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Liza Minnelli, Michael York, Helmut Griem, Joel Grey, Fritz Wepper, Marisa Berenson, Ralf Wolter, Helen Vita, Ellen Umlauf, Pierre Franckh (viac)Obsahy(1)
Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (151)
Já mám bohužel až moc velkou averzi k Lize Minnelliové, abych mohl dát pět hvězdiček. Ta ženská mě prostě svým zjevem a hereckým projevem přímo odpuzuje. Ani scény z kabaretu mi nedělaly zrovna nějaké velké potěšení, protože tyhle humusáky já nemusím. Nicméně ten film byl dobrý, hořce vtipný, měl spád a hudba a písně se mi také líbily, jen ta Liza...ach jo! ()
Překvapivě kvalitní film. Můj obdiv má především za to, že mě vyvedl z omylu očekávání přezdobeného muzikálu, který těží dílem z písní a dílem z tematu nácků. Samozřejmě obojí tam je a funguje to jako atrakce - nejvíc pak přestylizovaný avantgardní kabaret s tváří vševědoucího Joela Greye, ale mimo to mě mile překvapila všudypřítomná podvratnost filmu. Mnohdy moc pěkné záběry, jednotlivé scény často šly radikálně proti očekávání, velmi citlivé práce s náznakem, s nedoslovností a celkově dějová struktura, které se vymykala tradičním šablonkám... ()
Muzikál, o kterém jsem toho doposud moc neslyšela na to, kolik má ocenění... Ale podívala jsem se s chutí. Liza Minneli byla výborná a sexy, což se určitě hodilo. Moc se mi líbilo, jak ve filmu ukázali Německo třicátých let, celou tehdejší společnost, problémy té doby, které jako by ještě nesměle bublaly pod povrchem a každý před vzrůstajícím násilím přivíral zatím oči, a do kontrastu postavili oslňující kabaret, kde vtipně a výstižně tohle všechno komentovali. Nápad fakt skvělý, ale na druhou stranu by muzikál měly táhnout i písničky, a ty se mi tady moc nelíbily. Škoda, potom to ztrácí své kouzlo, ale celkově je to pořád moc fajn film. ()
Kabaret se svými obscénostmi, frivolnostmi, jízlivostmi a (skvělými) oplzlými písničkami na jedné straně - a na druhé zlidovělá píseň romantická píseň opěvující rozkvetlou louku a na ní pasoucího se srnečka, třpytivou zeleň lip a Rýn směřující k moři, dítě v kolébce a včeličky na květech atd., a mezitím a na konci "nastane ráno a svět bude můj, der morgige Tag ist mein. Je to lyrické až úderné, pikareskní až nacistické, krásný příklad německého romantismu, z kterého nacismus čerpal (svoji sílu). (Čekal bych zu spíš písničku Hanse Baumanna ,Es zittern die morschen Knochen - Už se chvějí zpráchnivělé kosti‘ s proslulou větou: "Denn heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt - Dnes nám patří Německo a zítra celý svět", ale v době filmového příběhu, předpokládám, že kolem roku 1932, se místo "gehört uns" zpívalo "da hört uns" - bude nám naslouchat.) Pozn.: Film glosuje i Slavoj Žižek (Nepolapitelný subjekt) poznámkou adresovanou pseudointelektuálům. "Nacistická ‚Událost‘ [převzetí moci, na rozdíl od ruské revoluce] je estetizované divadlo, padělaná událost, která je ve skutečnosti neschopná učinit konec dekadentní a ochromující slepé uličce. Přesně v tomto smyslu je obvyklá reakce [podmanivá svůdnost] na nacistickou píseň z filmu Kabaret správná ze špatných důvodů; nechápe, nakolik naše předchozí cynická záliba v dekadentních kabaretních písních o penězích a sexuální promiskuitě vytvořila pozadí, které nás učinilo vnímavými k působnosti této nacistické písně." ()
Muzikály nesnáším jak mor, ale Liza Minelli je taková smršť, že na ni nelze nezírat s otevřenou pusou. Navíc slaďáky, hlavní to ingredience většiny muzikálů, se tady nekonají, takže se vrozený odpor překonává tím snáz, nemluvě o roztomilém Michaelu Yorkovi. Ale co je vůbec nejlepší, že muzikálová část je spíš vycpávkou pro skvělé drama, a to můžu za všech okolností. ()
ocenenia : BAFTA 1972 - Najlepší film ()
"...kabaret, páni si zakouří/ rok třicet pět, klid před bouří", zpívají O5&Radeček a kvůli rýmu posunují "děj" o 4 roky. Ve filmu mě nejméně zaujaly vztahové propletence (ostatně Yorka ani Minelliovou zrovna nemusím), soustředil jsem se na vykreslení atmosféry soumraku Výmarské republiky, korunované nikoli pouliční vraždou či protižidovským výpadem, ale scénou z venkovského hostince, která tak "nevinně" začíná. Co do působivosti se s ní nemůže měřit žádné číslo z Kit Kat Klubu. ()
Tohle relativně nízký hodnocení je jen proto,že jsem se neovládl a neustále srovnával nesrovnatelný (s All That Jazzem). Navíc muzikály moc nemusím,možná tak pět z nich,no a tenhle je holt někde za nimi,asi šestej. ()
Muzikál Kabaret byl mým posledním filmem v roce 2020 a nemohla jsem vybrat lépe. Muzikály miluju, je to asi můj nejoblíbenější žánr, ale snažím se na ně koukat postupně, abych se pořád měla na co těšit a nezkoukla všechny najednou. Nikdy si předem nečtu o čem filmy jsou, prostě buď se mi to bude líbit nebo nebude, nebojím se žádného žánru ani tématu. Tohle mě docela překvapilo. O Kabaretu jsem věděla akorát to, že tam hraje Liza Minnelli a že si za roli odnesla Oscara víc ani ťuk. Takže mě překvapila atmosféra předválečného Německa, která je skvěle zachycená. Scéna zpívajícího mladého nacisty mi navodila husí kůži, bylo to až děsivé, jak se k němu postupně přidávali ostatní lidé. Celkově to i hezky utíkalo, sem tam nějaké pěvecké vystoupení v Kabaretu, skvělá choreografie, obstojné písně a samozřejmě nezaměnitelný hlas Lizy. Byť muzikál nebude patřit mezi mé TOP oblíbence, jde o skvěle natočené hudební dílo. ()
Nuda k posrání #121. Viz Osvícení. 25% ()
Bozi. A pokud jste nevideli Benta, nenechte si ho ujit, prvnich deset minut vas dostane a zbytek (uz nekabaretni) srazi na kolena... ()
30. Zlatý Glóbus za rok 1972 - cena (3) - *Nejlepší film (komedie / muzikál), *Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Liza Minnelli, *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Joel Grey + nominace (6) - Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Marisa Berenson, Nejlepší režie - Bob Fosse, Nejlepší scénář - Jay Presson Allen, Nejlepší filmová píseň - "Money" - Hudba John Kander, text Fred Ebb, Nejlepší filmová píseň - "Mein Herr" - Hudba John Kander, text Fred Ebb, Objev roku (herečka) - Marisa Berenson ()
Trochu vice zapracovat na zaveru, dam bez vahani plny pocet. Vyborny film, vubec jsem necekal, ze si tak ziska mou pozornost. Krasne vykreslena atmosfera Nemecka, let tricatych a pomaly nastup Hitlera k moci. Zajimave sledovat milostny trojuhelnik hlavniho hrdiny ci bohate zidovky a chudeho obchodnika... K tomu vytecne kabaretni pisnicky v cele s Joelem Greyem. ()
Satine (Nicol Kidman) je jenom jedna. http://www.csfd.cz/film/6175-moulin-rouge-moulin-rouge/ Sally Bowles (Liza Minnelli) se jí může rovnat možná v hereckém talentu, v kráse rozhodně ne. Ale, když se někomu líbí ženská zmalovaná jako děvka... Na druhou stranu musím vyzvednout Joela Greye (uvaděč kabaretních čísel a hlavní šoumen). Perfektní herecký výkon! Vztah Sally a Briana mě nezaujal, ale Brianovy žáci byli vynikajícící. Děj stojí trochu ve stínu skvělých kabaretních vystoupení. Díky nim rozhodně u filmu neusnete. ()
Já takovej druh filmů nemám moc rád - kde jsou takový šarády a zpívání. Ale teda myšlený to nebylo vůbec špatně. Obzvlášť si dovedu představit, že v době, kdy to bylo natočený, to mělo celkem zásadní pobuřující reakce (kvůli tomu přístupu k sexu, chlastu a všemu). Navíc je v tom docela dobře zakomponovanej odpor k náckům. Liza Minnelli podává přes svůj neobyčenjě škaredej vzhled (kterej se s přibývajícíma rokama ještě víc a víc zhoršil) zajímavej hereckej výkon, hlavně ty výrazy v obličeji při tom zpěvu (hledal jsem nějaký chyby prozrazující, že to nezpívá přímo před kamerou na živo a bylo to fakt těžký). A ten konferenciér byl záživnej. Takže trauma z toho nemám, ale psa bych v dešťu pro to do půjčovny už asi neposlal. Ani kdyby bylo hezky. Památnej dialog: "A proč s ním teda nešoustáš?" "Šoustám." "Já taky." ()
Cabaret je jízda, která vás nemusí ještě zaujmout, ale beztak na ni nezapomenete. Skvělé herecké výkony. Zajímavý námět. Krásně vykreslené prostředí i situace. Zvláštní, nějakým způsobem až strašlivá hudba. A také ta atmosféra kabaretu... Možná vám dojde až později, jak moc Cabaret milujete. ()
Ze scény, kde mladý nácek začne zpívat "Tomorrow belongs to me" a přidá se k němu celá oslava, jde strach. Měl jsem husí kůži až na prdeli. ()
Muzikály mi v podstatě nic neříkají, ale tohle je velká vyjímka. Výborně vystihnutá atmosféra echt kabaretu předválečné doby s neskutečným konferenciérem, protknutá dráždivou romantikou milostného trojúhelníku na pozadí vystrkujícího drápy fašismu, plížící se hrozby pro židovské příslušníky, které dotváří celkový obraz tohotu vyjímečného snímku. Liza Minnelli ve své životní roli, kterou už nikdy nepřekonala a klukovsky nevinný Michael York, je k sežrání. ()
Bezbřehé šidítko reality. Vítejte, dívejte, bavte se. V šatně povinně sami sebe odložte. Meine Damen und Herren, tohle je vstupenka do ráje. Prostřený stůl uvnitř krajiny snů. Prchavá revue slasti. Prostřený stůl vně - obyčejný život lidských strastí, pokušitelská hra nastražených pastí. ()
V mladoboleslavském divadle jsem viděl úžasné představení, které mě dovedlo k tomuto filmu a po srovnání obou verzí musím shledat že film... je horší. Ale ne o moc. A v tomhle komentáři nehodlám srovnávat (a když, tak jen trochu), takže k filmu. Postava Kabaretiéra je naprosto dokonalá. Víc slov k tomu netřeba. Liza Minelli je zvláštní paní, ale její postava je skvělá, stejně jako postava Michaela Yorka a všechny, které mají větší prostor. Kabaret má naprosto strhující a ohromující atmosféru Berlína let třicátých, úchvatnou hudbu... a zpívajícího nácka. Přiznejme si to, o ten příběh tam vlastně tolik nejde – a o tu hudbu vlastně taky ne, ale ty dva prvky jsou spolu tak strašně silné, že si budete pamatovat, jak prachy světem otáčí a další vynikající chvíle. Kabaret, i když poměrně málo známý, je jeden z nejlegendárnějších amerických muzikálů rozhodně právem a já jsem neskutečně rád, že jsem ho (vlastně díky shodě náhod) mohl vidět. A ten film také není vůbec špatný:). V tomhle filmu je prostě všechno perfektní – herci, postavičky, režie, atmosféra, choroška, hudba, nacismus, hudba...85 velmi silných %. ()