Československo,
1965, 77 min
Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrajú:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (viac)Obsahy(1)
Hrdinkou filmu Lásky jedné plavovlásky je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za svou láskou do Prahy. Když se seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (49)
Mike Leigh
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Mike Leigh dal své hlasy těmto deseti snímkům: How a Mosquito Operates (1912), Příběh z Tokia (1953), Nikdo mě nemá rád (1959), Někdo to rád horké (1959), Evangelium sv. Matouše (1964), Lásky jedné plavovlásky (1965), Takový je můj život (1966), Barry Lyndon (1975), Písně z druhého patra (2000), Smrt pana Lazaresca (2005). (NIRO)
Muž, ktorý stál v ceste (2023)
- Uznávaný režisér Jiří Svoboda se ke skutečnosti, že byl autor původního scénáře Ivan Fíla na režisérské pozici nahrazen Petrem Nikolaevem v roce 2022 písemně vyjádřil takto (kráceno): "Považuji za nezbytné podotknout, že s kolegou - spisovatelem, scénáristou, režisérem a fotografem Ivanem Fílou jsem se viděl asi třikrát v životě. Více, než pozdravy jsme si nevyměnili. Ještě méně znám producenta Miloslava Šmídmajera, a kolegu Petra Nikolaeva jsem viděl pouze jednou a z dálky. Nejsem tedy vůči nikomu ze zúčastněných podjatý. (...) Ivan Fíla napsal pro producenta Miloslava Šmídmajera scénář a posléze vydal stejnojmenný skvělý román, který se dočkal reedice. Ivan Fíla byl přirozeně nejpovolanějším kandidátem na to, aby film také režíroval. (...) Mezi producentem a režisérem vznikly časem rozpory a ze vzniku mravně a politicky nepochybně potřebného filmu se stala poněkud nechutná causa, ve které se obě strany uchýlily k argumentaci finanční a právní, a vzájemným výhružkám soudy. (...) Právní argumenty, kdo měl při podepisování smlouvy za sebou lepšího advokáta, pro mne nehrají roli. Advokáti a konta dnes hrají dominantní roli v životě společnosti. Zkouším si ale představit, zda by si za minulého režimu z ryze etických důvodů odvážil státní film sebrat Miloši Formanovi scénář filmu Lásky jedné plavovlásky a přidělit ho jinému režisérovi. Pokouším si představit, že by se našel v tehdejším Československu režisér, který by kývnul na výzvu režírovat film Panelstory, který připravovala a natočila režisérka Věra Chytilová. Na Barrandově jsem pracoval 22 let a podobný případ si nepamatuji. Vzpomínám si jen, jak mně byl nabídnut scénář Prodavač humoru, jehož scénář napsal Roman Ráž. Kolem scénáře se potenciálně pohybovali režiséři Jiří Krejčík a Věra Chytilová. Scénář mně byl nabídnut s komentářem, že vedení filmu ani jednomu z nemilovaných režisérů film nesvěří. Zvedl jsem telefon a dotázal se obou, zda film stále chtějí dělat, nebo od záměru odstoupili. Jakmile mi Věra řekla, že o scénář nadále stojí, zavolal jsem vedoucímu skupiny, že považuji za eticky zcela nepřijatelné, abych scénář bez mrknutí oka přijal. Zdůrazňuji, že ani jeden z režisérů nebyl autorem scénáře a ani jeden z předurčených režisérů neměl žádný závazný dokument, že je mu režie přislíbena. Kdybych byl reagoval jinak, vyčlenil bych se z pospolitosti barrandovských tvůrců a nepochybuji, že můj kamarád, spisovatel Roman Ráž, by mi to neodpustil. Nejen na film, ale na památku nesmírně statečného Františka Kriegla, který doslova riskoval v Moskvě život brežněvovskou kamarilou, vrhají právní tahanice, i způsob, jakým byl Ivan Fíla bezskrupulózně nahrazen jeho kolegou, skvrnu, jakou si dějinný hrdina sovětské okupace 1968 rozhodně nezaslouží." (NIRO)
Zlatko Burić
- Je milovníkem českých (československých) filmů. Jeho oblíbenými jsou Lásky jedné plavovlásky (1965) a Intimní osvětlení (1965). (vyfuk)
Nevěsta (1970)
- Ve scéně v koupelně jsou střižené nahé nebo erotické záběry z různých filmů, například Lásky jedné plavovlásky (1965), Dýmky (1966), Ostře sledované vlaky (1966), Romance pro křídlovku (1966), Nejkrásnější věk (1968), Pražské noci (1968). (NinadeL)
Cesta do mesta (1996)
- Grega Mottolu ke vzniku tohoto filmu inspiroval snímek Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky (1965). (Elvisjagger)
Prvé hlásky lásky (1988) (TV film)
- Na nástěnce programu kina je plakát, kde je uvedeno, že ten večer se promítá československý film Lásky jedné plavovlásky (1965). Stejný film pak můžeme zahlédnout i v kině, kam přišla Helena (Petra Sokolíková). (Dlubal David)
Milujem ťa modro (2017)
- Jaroslav Papoušek, autor a režisér filmů o rodině Homolkových a spoluautor Formanových komedií Hoří, má panenko a Lásky jedné plavovlásky, napsal krátce před svou smrtí v polovině 90. let romantickou komedii "Jedním slovem tě miluji modře". Nestačil už jí však realizovat. Chvíli si s myšlenkou režírovat tento film pohrával i slavný kameraman Miroslav Ondříček, finance se však nesehnali, scénář pak dlouho ležel ladem. Miloslav Šmídmajer, producent a režisér filmu Miluji tě modře, přizval ke spolupráci na scénáři spisovatele Pavla Brycze, nositele Ortenovy ceny a scénáristku Lucii Bokšteflovou. Za dramaturgického dohledu Miloše Zahradníka a Márie Dufkové vznikl upravený scénář, který je univerzální a přenosný do každé doby. (Zdroj: Bioscop)
Taking Off (1971)
- Formanovi se podařilo do hlavní role najít herečku Linneu Heacock, která svou výrazem připomíná herečku předchozího filmu Lásky jedné plavovlásky (1965) Hanu Brejchovou. Objevil ji mezi hippies, když se s kamarádkou „cákala“ v Betshedské fontáně v newyorském Central Parku. (Kubrickon)
Biutiful (2010)
- Prvá scéna s prsteňom je skoro doslovnou citáciou prvej scény Formanových Lások jednej plavovlásky (1965). (zachary_m)
Svatba jako řemen (1967)
- O adaptaci scénáře Zdeňka Mahlera původně usiloval Miloš Forman. Od záměru musel upustit kvůli probíhajícímu natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky (1965). [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)