Súkromné neresti

Rokenrolový DJ Howard Stern propagoval muziku většiny mých oblíbených kapel, včetně Cheap Trick a Ramones, hostoval na albu Blue Öyster Cult, a už několik desetiletí provozuje naprosto šílenou show v rádiu. Jeho humor je většinou poněkud hrubšího zrna, ale pokud máte rádi rock a osypáváte se z politické korektnosti, asi mu stejně nakonec podlehnete. Přestože zde hraje tehdy třiačtyřicetiletý Stern sám sebe (od žáka základní školy až po současnost), což nemuselo dopadnout vůbec dobře, výsledek je zdařilý. Film jsem si při jeho premiéře v kině nenechal ujít, a odcházel jsem spokojen. Je to trochu podobný zážitek jako bláznivá rocková komedie Waynův svět, ovšem s tím významným rozdílem, že tohle se opravdu stalo. I když možná ne vždy tak, jak nám to Stern servíruje. Ale kdo by při naslouchání historkám starého zbrojnoše hleděl na detaily? Zatímco Jimu Morrisonovi zbudoval solidní pomník Oliver Stone, Stern tímto filmem (natočeným podle vlastní autobiografie) buduje pomník sám sobě. (12.07.2007)

Jeden z oborových filmů - Jak se dělá rádio. Tentokrát o jednom z podivných polo-anti-hrdinů typu Ed Wood, Andy Kaufman, Larry Flynt. Jejich hodnocení pro mě - aniž bych volal po černobílých postavách - sráží fakt, že hrdinové námětů z několika příjemných zážitků sklouzávají do nesnesitelné všední trapnosti člověčího bahna, kterého si kolem užíváme dost v reálu. Mám zcela konzervativně rád morální osu příběhu nebo od tvůrců vyjádření distance. Zde ještě přijímám s licencí a cením si pohledu do zákulisí se skutečným Sternem s vědomím, že jde stále jen o okrajovou oblast mediálního průmyslu. Lehká zábavička s hezkou protihrou vedlejších postav. (25.02.2012)

Smysl filmu byl to aby lidi pochopili že Stern je normální chlapík s trochu netradičním smyslem pro humor kterej lidi nechápou. Nechápou a přesto měl v rádiu obrovskej úspěch s tou hromadou prasáren. Mně to naopak přijde vtipný dost ale zřejmě protože tu jeho situaci znám dost dobře z vlastní zkušenosti. "Už jste někdy pracoval s klobásou?" (12.06.2012)

Asi leckdo v Česku neměl léta páně 1997 potuchy, kdo je Howard Stern. A po projekci jim to bylo vlastně dál docela jedno. Životopisná komedie o překročení hranice slušnosti a vkusu a jednom vzestupu do mediálního království. Tím je snímek Betty Thomas (jinak proslula spíš veleprůměrnými kousky typu 28 dní nebo Dr. Dolittle). Párkrát sice zabliká jiskra naděje, ale vesměs jsem se nesmál. Třeba podobné kousky Muž na Měsíci nebo Lid versus Larry Flynt mě bavily/dojímaly o mnoho víc. (24.11.2014)

Smršť hlášok a výborných vtipov, zabalených do životného príbehu moderátora, smejúceho sa konvenciám a spoločenským šablónam, ktorý sa bez výraznejšieho talentu alebo dobrého hlasu dokázal dostať na vrchol a možno ešte ďalej. Nuž, niekedy stačí chcieť, mať dôvtip a byť originálny a vyjde z toho obrovský úspech. A stačí na to nanose-... KUNDA!!! (26.07.2009)